Prodejte byt a dožijte v něm. Zpětnou hypotéku k vylepšení penze chtějí Češi hlavně pro případ nouze

ČTK ČTK
31. 10. 2017 14:50
Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR ukázal, že jednou z možných cest pro důchodovou reformu je zavedení takzvané zpětné hypotéky.
Foto: Thinkstock

Praha - Zhruba pětina až čtvrtina lidí mezi 35 a 59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si ve stáří případně chtěla přilepšit k důchodu i díky své nemovitosti. Tito lidé by zvážili takzvanou zpětnou hypotéku nebo prodej s věcným břemenem na dožití, pokud by v Česku taková možnost byla. Ve svém bydlení by tak mohli dál zůstat a pobírali by za něj od banky či kupce měsíční rentu. Ukázal to výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

"Důchodová reforma nebyla zatím dokončena a generace Husákových dětí velmi brzy - tak přibližně za dvacet let - vstoupí do důchodového věku. Je velmi pravděpodobné, že státní důchodový systém nebude schopen zabezpečit stejnou reálnou výši důchodu, jakou mají dnešní důchodci, proto se hledají i jiné cesty zabezpečení na stáří," řekl sociolog Martin Lux.

Experti se zaměřili na dva modely, které v zahraničí fungují. Jedním z nich je takzvaná zpětná hypotéka, druhým věcné břemeno. Lidé v bytě či domku zůstávají do konce svého života, za svou nemovitost ale dostávají od banky či kupce doživotní rentu.

Zpětná hypotéka se využívá třeba v Británii. Senioři dál bydlení vlastní a žijí v něm, banka jim za ně dá úvěr a z něj jim každý měsíc do konce života platí rentu. Po smrti úvěr splatí dědicové nebo ho srovná prodej nemovitosti. Banka od dědiců nesmí požadovat víc než původně dohodnutou sumu úvěru.

Věcné břemeno neboli model VIAGER je rozšířený ve Francii. Lidé mohou svou nemovitost prodat, zůstanou v ní pak na "vejminku". Kupující platí při uzavření kupní smlouvy čtvrtinu tržní ceny a do konce života měsíčně posílá rentu. Hradí i opravy a daň z nemovitosti. S bytem či domem může nakládat až po smrti prodejců.

Postoje lidí k příjmu z nemovitosti ve stáří zjišťovalo loni v listopadu Centrum pro výzkum veřejného mínění, sociologové pak vedli také hloubkové rozhovory. Výsledky ukázaly, že zájem lidí mezi 35 a 59 lety o přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování se do menšího.

O zpětné hypotéce by uvažovalo sedm procent vlastníků a dalších 14 procent by se k ní přiklonilo v případě finanční tísně. O věcné břemeno na výměnku by případně stálo sedm procent majitelů bydlení a dalších 18 procent by ho zvažovalo při finančních těžkostech. "Je to tedy dohromady pětina a čtvrtina dotázaných vlastníků bydlení v tomto věku," upřesnil Lux.

Ceny nemovitostí v Česku postupně rostou. Od roku 1998 do loňska se u bytů zvedly nominálně o 204 procent a u rodinných domů o 124 procent. Přibývá také těch, kteří bydlení vlastní. V roce 1991 ve vlastním žilo 38 procent domácností a o dvacet let později už 56 procent, upřesnil Lux. Dodal, že dalších devět procent domácností mělo před šesti lety družstevní bydlení.

Majetek, který Češi a Češky v nemovitostech měli, dosahoval loni 6,4 bilionu korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy