Děti již brzy čekají zápisy do dětských skupin. Jejich zřizovatelé však neví, na jak dlouho budou moct děti přijmout. Nejsou si totiž jistí, z čeho zaplatí provoz. Příští rok se má změnit způsob financování dětských skupin, protože skončí podpora v rámci fondů z Evropské unie a začne je dotovat stát. Jenže není jasné, kolik od něj dětské skupiny dostanou a kolik budou přispívat rodiče.
Dětské skupiny vznikly před sedmi lety a dnes jich je v Česku kolem jedenácti set, navštěvuje je zhruba 17 tisíc dětí. Od té doby dostaly z eurofondů celkem osm miliard korun. Jenže tyto příspěvky mají v příštím roce skončit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) proto přišla s návrhem zákona, který má zajistit financování od státu.
Pokud dětské skupiny dostanou od státu stabilní příspěvek, povede to podle Maláčové k tomu, že jich bude vznikat víc a ulehčí tím přeplněným školkám. Jenže právě na financování se Maláčová se zástupci dětských skupin nemůže shodnout.
Rodiče dětí si podle ministryně stěžují, že jsou dětské skupiny velmi drahé. A navrhuje, aby na ně rodiče přispívali maximálně patnáct set až dva tisíce korun měsíčně. "Pokud platíte sedm nebo i deset tisíc měsíčně, abyste mohli jít pracovat, je to nehorázná částka. Lidé považují za maximální částku, kterou jsou ochotni dávat za předškolní vzdělávání, 1500 korun měsíčně," sdělila Maláčová.
Maláčová: Nechceme mít elitní školky, kde je jóga
Rozdíly v cenách dětských skupin jsou podle ní patrné hlavně v Praze, kde rodiče za měsíc platí pět až sedmnáct tisíc korun. "Smyslem návrhu zákona je nemít elitní školky, kde bude angličtina a jóga, ale mít základní dostupnou síť pro pracující rodiny s dětmi. A dát pět tisíc za předškolní zařízení je pro většinu rodin nedostupný sen," řekla Maláčová.
Vadí jí, že by rodiče měli platit tolik, když bude dětské skupiny nemalou částkou dotovat stát. "Důležité je mít pevně zakotvenou částku, kterou zřizovatelé dětských skupin dostanou každý měsíc na dítě. Teď je to 9800 korun z eurofondů a v rámci národního financování nemůžeme jít na nižší částky," podotkla Maláčová.
Navrhuje, aby podpora činila 70 procent minimální mzdy. Letos by to tedy bylo 10 640 korun měsíčně. Pro to ale Maláčová nemá vyjednanou podporu, vláda se loni shodla na příspěvku ve výši pouze 7,5 tisíce korun.
Dětské skupiny by tak přišly o velkou část peněz. To, co by dostávaly od státu spolu s nižším příspěvkem od rodičů, podle nich nemůže na provoz stačit, třeba kvůli vysokým nájmům ve městech. Například do pražské Dětské skupiny Paleček chodí 20 dětí a starají se tam o ně čtyři pečovatelé. Jenom nájemné stojí na pražském Žižkově 50 tisíc korun. Příspěvek na dítě 9800 korun by tak podle zřizovatelky skupiny Jany Liškové vystačil leda na mzdy.
"Nejsou do toho ale započítány žádné další náklady na provoz, úklid, nákup hraček, zvelebování dětské skupiny a podobně. Kdybychom měli od rodičů dostávat jen příspěvek ve výši dva tisíce korun, tak to nezvládneme, nebudeme schopni to ufinancovat," podotkla Lišková.
V Palečku nyní rodiče na provoz přispívají pět tisíc korun měsíčně, díky čemuž může mít klub rezervu třeba pro případ, že se něco porouchá nebo bude něco potřebovat dokoupit. "Vychází to tak akorát na to, abychom, když se třeba pokazí kotel, mohli dát naše prostory zase do pořádku. Aby nedocházelo k tomu, že nebudeme mít peníze na nic dalšího. A to už vůbec neberu v potaz zvyšování mezd. Není možné, aby kolegyně zůstaly na 24 tisících hrubého, jako jsou teď," poznamenala Lišková.
Pětitisícový příspěvek navíc není podle Liškové ničím výjimečným, podle jejího odhadu tolik platí rodiče minimálně v polovině všech dalších dětských skupin. "Navíc pět tisíc u nás platí rodiče jen při celotýdenní docházce, jinak je to méně," vysvětlila Lišková.
I v Praze žijí prodavačky, namítá Maláčová
Maláčová však tvrdí, že mluví za celou republiku a že si spousta lidí takhle vysoký příspěvek v rámci předškolních zařízení dovolit nemůže. "Vím, že ve velkých městech to mají dětské skupiny kvůli vysokým nájmům složité a pět tisíc je pro vás relativně málo, ale i v Praze žijí prodavačky nebo ženy, které se živí manuálně, i v Praze jsou lidé, kteří jsou na tom příjmově velmi slabě," reagovala na Liškovou ministryně.
Podle Liškové je však takové školkovné naprosto přijatelné, což dokazuje i fakt, že dětská skupina má každý rok převis více než 70 dětí, na které se již nedostane kapacita.
Částka od státu by na náklady nestačila ani podle ostravské dětské skupiny zvané Mickeyho školka, která v současnosti dostává z evropských fondů 9125 korun na dítě, dalších pět tisíc pak platí rodiče. Podle návrhu Maláčové by tak školka mohla měsíčně přijít o více než dva tisíce korun za jedno dítě. "Odvody za zaměstnance, provoz školky a všechny další náklady by to absolutně nemohlo pokrýt. Všechno toto přitom platí v mateřských školách stát, kdežto my máme jeden rozpočet, ze kterého platíme všechno. Z mého pohledu to není vyhovující částka," sdělila ředitelka skupiny Lenka Kratinohová.
Nevyjasněné financování nyní vede v dětských skupinách k obavám o jejich budoucnost. "Nacházíme se v obrovské nejistotě. Na konci února končí evropské financování a dětské skupiny netuší, kolik peněz dostanou v březnu. Probíhají nábory dětí a my můžeme říct rodičům s jistotou akorát to, že jejich dítě přijmeme od září na půl roku, protože ve chvíli, kdy se změní částka, kterou dostáváme, nebudeme vědět, jestli si provoz budeme moct dovolit," podotkla místopředsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Štěpánka Mašlárová.
Například ve zmíněném Palečku proto zatím se zápisem vyčkávají. "Přijímací řízení máme na přelomu května a června. Nevím, co budeme rodičům říkat, když se zeptají, jak to bude příští rok. Maximálně to, že s nimi podepíšu smlouvu do prosince a uvidíme, co se bude dít od ledna," sdělila koordinátorka Dětské skupiny Paleček Dana Tůmová.
K novele zákona o dětských skupinách, která je má mimo jiné přejmenovat na jesle a zajistit, aby do nich chodily maximálně tříleté děti, mají výhrady i opoziční politici. Předlohu měli poslanci finálně projednat už tento týden, ministryně Maláčová však chce vzhledem k velkému množství připomínek proces schválení novely zbrzdit.
"Zvažujeme, že zákon vrátíme do druhého čtení, abychom mohli najít nový kompromis tak, aby dával smysl a odpovídal záměru, tedy najít stabilní financování dětských skupin," sdělila Maláčová s tím, že by poslanci i senátoři měli zákon stihnout schválit tak, aby mohl s tříletým přechodným obdobím začít platit od 1. července.
