Archeologie z nebe: Dávné pohřebiště prozradí třeba jen odlišný odstín obilí

Archeologie z nebe: Dávné pohřebiště prozradí třeba jen odlišný odstín obilí
Odpadní a zásobní jámy a půdorys někdejší nadzemní konstrukce budovy na sídlišti z přelomu starší a mladší doby železné ve Straškově (okres Litoměřice)
Půdorys obvodového příkopu rozorané mohyly neznámého stáří v Odoleně Vodě (okres Praha-východ).
Opevněné předpolí bastionové pevnosti Terezín na severním břehu Labe s jedním zcela zaniklým a jedním dodnes zachovalým dělostřeleckým fortem v Třebouticích (Litoměřice).
Vegetačními příznaky zviditelněný systém dvou paralelních, několika vstupy přerušovaných příkopů a palisády (tenká linie) z počátku pozdní doby kamenné v Klech (Mělník). Zobrazit 15 fotografií
Foto: Archeologický ústav AV ČR v Brně
Pavel Švec Pavel Švec
Aktualizováno 12. 2. 2023 18:31
Česká krajina je protkaná pozůstatky po dávných lidských aktivitách. Některé jsou nepřehlédnutelné, jiné překryla půda, vegetace i pozdější činnost člověka. Z mnoha někdejších sídlišť či pohřebišť nezbylo na povrchu země téměř nic. A archeologům by zůstala skryta i nadále, pokud by neexistoval obor zvaný dálkový archeologický průzkum krajiny, zjednodušeně letecká archeologie.

"Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. Je to právě pohled z výšky, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic," říká nestor letecké archeologie Martin Gojda z Archeologického ústavu Akademie věd.

Stopy lidských aktivit lze při pohledu z ptačí perspektivy zaznamenat díky rozmanitým příznakům, třeba v podobě odlišného stínu, jinak rostoucí vegetace, v rozdílech navátého sněhu nebo sklonu svahu. Nejčastějším ukazatelem je ovšem právě vegetace.

"Plodiny v různých půdách jednotlivých výplní archeologických objektů rostou lépe nebo hůře - v zaniklých obydlích a hrobech lépe, na kamenitých strukturách hůře," vysvětluje Gojda.

"Nejlépe se tyto změny projevují na obilí, ale zachytit je lze i na jiných kulturních plodinách. V zimě a při jarním tání zase v závislosti na vlastnostech půdní výplně tenká vrstva sněhu taje rychleji, anebo pomaleji," doplňuje vědec a jeden z autorů multimediální výstavy, která je do 3. září 2023 k vidění v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Expozice nazvaná Archeologie z nebe seznamuje návštěvníky s již více než stoletou historií objevování archeologických lokalit pomocí leteckého snímkování a dalšími metodami dálkového průzkumu Země a přibližuje jejich průlomový a nenahraditelný přínos pro poznání minulosti.

Z balonu i letadla

Historie objevování archeologických památek pohledem z výšky sahá až do konce 18. století, kdy se uskutečnily první letecké průzkumy pomocí horkovzdušných balonů. Se snímky z letadla se lze setkat v roce 1908. První letecké snímky pro potřeby archeologie se v Čechách a na Moravě pořizovaly od přelomu 20. a 30. let 20. století, standardní součástí vědeckého výzkumu se ale staly až v 90. letech minulého století.

Průkopníkem letecké archeologie se v té době stal Miroslav Bálek, zaměstnanec tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Bohatý fond jeho leteckých snímků se stal hlavním předmětem zájmu projektu Archeologie z nebe.

Díky projektu bylo zdigitalizováno a zpracováno více než 12 tisíc leteckých snímků, z nichž většina je veřejně dostupná v Digitálním archivu Archeologické mapy České republiky. Spolu s již dříve zpřístupněnými leteckými snímky je zde takto možné si v současné době prohlédnout až 25 tisíc fotografií z celého Česka, které tvoří součást Interaktivní mapy s archeologickými daty dálkového průzkumu Země.

 

Právě se děje

Další zprávy