Jen v 272 obcích z 6254 dokázal Babiš posílit mezi prvním a druhým kolem výrazněji než Pavel, který se 9. března stane novým prezidentem. Předseda hnutí ANO narazil na překážku, kvůli které ho veškeré předvolební průzkumy v duelu s generálem ve výslužbě pasovaly do role outsidera. Už neměl příliš kde brát voliče. Oproti prvnímu kolu si nakonec polepšil jen o necelých 450 tisíc hlasů.
Babiš se nové hlasy pokoušel získat kritikou současné vlády Petra Fialy. Neustále připomínal, že jeho soupeře podpořila koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci. Ačkoliv vládě podle posledních průzkumů důvěřuje jen čtvrtina lidí, tato taktika Babišovi nevyšla.
"Jeho snahou bylo udělat z voleb referendum o vládě. Jenže nedal tomu žádný silný příběh, který by v lidech vzbudil dojem, že tomu tak skutečně je," říká Jaromír Mazák z výzkumné agentury STEM.
V posledních dnech pak zdůrazňoval, že si přeje mír. Hrozil, že se Česko zapojí do války nebo že přijde totalita, pokud by zvítězil jeho soupeř. Jeho slova však nebyla ničím podložená.
"Jeho kampaň měla podobu chaotického střílení na všechny strany. V mnoha ohledech to přestřelil. Na někoho mohlo dokonce podbízivě působit i to, že zdůrazňoval chození do kostela na Jezulátko, ačkoliv si to s Babišem dříve nikdo nespojoval," hodnotí Mazák.
Naopak Pavlovi se podařilo získat na svou stranu většinu voličů, jejichž kandidáti z prvního kola nepostoupili. Bývalý šéf generálního štábu získal oproti prvnímu kolu navíc 1,4 milionu hlasů. "Až na kandidáta SPD Jaromíra Baštu se zdá, že hlasy všech neúspěšných kandidátů se většinově přelévaly k Petru Pavlovi," říká Jan Burianec, analytik agentury STEM/MARK.
Babiš dokázal vyhrát jen ve třech krajích, kde je tradičně silný - Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském. Ani v jednom z nich přitom jeho vítězství nebylo výrazné. S největším náskokem zvítězil v Ústeckém kraji, kde získal 54,5 procenta.
V prvním kole Babišovi nejvíce hlasů přinesly sociálně znevýhodněné regiony - ty, kde je vysoký počet lidí v exekuci, nižší míra vzdělání a nižší příjmy. Analýza PAQ Research však ukazuje, že i v nejchudší třetině obcí vyhrál Pavel se ziskem 51,6 procenta. Babiš tak výrazněji nedokázal na svou stranu získat voliče ani v místech, kde má obecně více příznivců.
Podobně zaměřená byla i kampaň Miloše Zemana v letech 2013 a 2018. Jenže šéf hnutí ANO prohrál s Pavlem i v obcích, kde před pěti lety ve druhém kole současný prezident zvítězil. A tam, kde se v minulých volbách dařilo Zemanovu protikandidátovi Jiřímu Drahošovi, Pavel jeho zisk ještě o devět procentních bodů navýšil.
Výsledkem je, že Pavel vyhrál ještě výraznějším rozdílem než v předchozích dvou volbách Zeman. V roce 2013 dostal v souboji s Karlem Schwarzenbergem 54,8 procenta hlasů, v roce 2018 proti Drahošovi 51,4 procenta.
Podle Buriance lidé na Pavlovi ocenili především klid a vyrovnanost ve vyjadřování a společensko-politických postojích. Naopak to, co budoucímu prezidentovi Babiš v kampani často vyčítal - tedy že není odborníkem na ekonomická témata -, takovou roli nakonec nehrálo. "Ačkoliv nám lidé říkají, že by prezident měl mít politické zkušenosti, měl by rozumět ekonomice a ústavě, tak nakonec více hrají roli osobnostní rysy daného kandidáta," říká analytik Burianec.
