Kdo a kdy se má vrátit do škol. Takové otázky si kladla vláda, která uvažovala o postupném návratu žáků do lavic. Ten se nakonec odkládá kvůli zhoršené epidemické situaci. Otevření škol by ji totiž mohlo ještě více zhoršit, protože se tím, jak se děti začnou potkávat se svými spolužáky, zvýší počet sociálních kontaktů. Jejich omezování je přitom nejúčinnějším nástrojem, jak šíření koronaviru zbrzdit.
Centrum pro modelování biologických a sociálních procesů BISOP z toho důvodu provedlo na základě údajů z dotazníkového šetření na jedné ze základních škol analýzu, ve které spočítalo, jak velké riziko představují jednotlivé možné scénáře otevření škol. Jako výchozí bod přitom sloužil stav, kdy do školy chodí všechny ročníky, ale nekonají se kroužky.
Při současném nastavení, kdy do školy chodí jen první a druhé ročníky, se riziko oproti plně otevřené škole snižuje o zhruba 78 procent, přičemž určitou roli hraje i to, jak silná epidemie v zemi probíhá. Při otevření i devátých ročníků je toto snížení asi o 65 až 68 procent. Šíření viru by se tedy zvýšilo o zhruba polovinu oproti stávajícímu stavu, kdy chodí do škol jen první dva ročníky.
O něco méně nebezpečné se jeví místo devátých ročníků do školy pustit celý první stupeň s tím, že třídy třeťáků až páťáků se rozdělí na poloviny a týden bude docházet na výuku první část, další týden druhá část. Takové nastavení podle BISOP představuje oproti plnému otevření škol snížení rizika o zhruba 72 až 74 procent, zvýšení šíření viru oproti stávajícímu stavu je tedy pouze třetinové.
Tabulka procent nakažených ve škole pro jednotlivá protiepidemická opatření oproti otevřené škole
| Slabá epidemie: 1570 případů denně | 3900 případů denně | 7900 případů denně | Silná epidemie: 15 700 případů denně | |
| Plná docházka (bez kroužků) | 100 | 100 | 100 | 100 |
| Vše zavřeno | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Týdenní alternace 1. ročníků | 8,33 | 9,4 | 10,19 | 11,59 |
| Týdenní alternace 1. a 2. ročníků | 13,29 | 16,32 | 16,05 | 19,33 |
| Docházka 1. a 2. ročníků | 20,54 | 21,02 | 22,47 | 21,67 |
| Docházka 1. a 2. ročníků + alternace 1. stupně | 26,7 | 28,32 | 27,74 | 28,5 |
| Docházka 1., 2. a 9. ročníků | 32,18 | 32,95 | 33,99 | 35,19 |
| Docházka prvního stupně | 42,29 | 44,13 | 44,13 | 44,61 |
| Docházka 1. stupně + 2. stupeň alternuje | 53,74 | 52,13 | 52,93 | 56,72 |
| Plná docházka (s kroužky) | 104,63 | 106,89 | 107,53 | 103,82 |
Teď nejde otvírat nic
BISOP však upozorňuje, že předmětem analýzy nebylo odpovědět na otázku, zda je otevírání škol při současné epidemické situaci namístě. "Prací odpovídáme na otázku, jak otvírat školy, ale ne na to, jestli je otvírat. Ve chvíli, kdy je reprodukční číslo 1,15, tak nejde otvírat nic," říká výkonný ředitel centra a matematik René Levínský. Podle něj mohou data sloužit k tomu, aby ministerstvo vědělo, jakým způsobem školy otvírat, až na to bude vhodná doba.
Z dat například vyplývá, že mnohem rizikovější je otevření druhého stupně než prvního, přestože na prvním je o jeden ročník tříd více. Prvních pět tříd je podle analýzy zodpovědných za 42 procent infekce ve škole. "Díky struktuře organizace dochází na prvním stupni k mnohem menšímu přenosu. Učitelé více zůstávají se svou třídou a není to tak promíchané, zatímco na druhém stupni učitel učí svůj předmět v několika různých třídách a stává se významným nositelem viru," vysvětluje Levínský.
Podle analýzy se koronavirus přenáší nejčastěji mezi dětmi ze stejné třídy, a to až ve 47 procentech ze všech případů. Důležité přitom je, jak žáci dodržují hygienická opatření nebo jak nosí roušky. Velmi nebezpečný je také oběd. Naopak riziko nákazy mezi žáky napříč třídami je podle propočtů méně významné.
Učitelé jsou nebezpečnější než žáci
Pro šíření viru jsou však mnohem nebezpečnější než samotní žáci učitelé. V simulacích představují 17 procent infekce, ačkoliv jich je minimálně desetkrát méně než žáků. Může za to způsob, jakým se pohybují v práci. Zatímco studenti se mnohdy setkávají pouze se svými spolužáky, pedagog přichází do styku s větším počtem lidí.
Podle Levínského to neznamená, že by měli mít učitelé přednostní nárok na vakcínu. Stát s tím však počítá, když jim chce umožnit od 1. března o očkování požádat. "Z našeho zjištění vyplývá, že učitelé mají nosit respirátory FFP2. Očkování učitelů je z mého pohledu vražda seniorů. Abychom zachránili jeden život, stačí naočkovat 20 seniorů v domově seniorů, 40 lidí nad 80 let, ale asi tisíce až desetitisíce učitelů. Ve chvíli, kdy je vakcíny málo, tak je naprosto mylné očkovat učitele. Je to politická karta, kterou některé strany hrají. Z epidemického pohledu je naprostá chyba očkovat takhle mladé lidi," domnívá se Levínský.
Naopak souhlasí s plánovaným pravidelným testováním žáků, které může minimálně část nakažených včas odchytit a zabránit tomu, aby vir šířili po škole. Podobně jako další odborníci, které redakce Aktuálně.cz oslovila, však upozorňuje na to, že antigenní testy, které se mají používat v českých školách, nejsou dobrou volbou.
"Jde o to, že testování je momentálně ve slepé uličce, protože neinvazivní antigenní testy jednoduše řečeno nefungují. Mají minimální účinnost," říká Levínský. Naráží na fakt, že tyto testy mají nízkou schopnost odhalit bezpříznakového jedince, podle studie jim dokonce proklouzne každý druhý bezpříznakový infekční člověk.
Z analýzy BISOP také vyplývá, že naopak minimální zhoršení situace přináší volnočasové kroužky v rámci školy a školní družina. Autoři však upozorňují, že to je způsobené zejména tím, že se jich účastní jen menší část žáků. Při otevírání škol pak podle nich může být k diskusi, jestli například otevření družiny za riziko stojí, když není tak vysoké.
"Má se něco kvůli pěti procentům zakazovat? To je vždycky otázka. V téhle situaci musíme epidemii zbrzdit, protože jsme na hraně, takže o tom vůbec nemá smysl debatovat. Ale jestli se to bude řešit třeba na konci dubna, tak je možné debatovat o tom, jestli to je, nebo není vhodné," podotýká Levínský.
