Praha - Přijít, oznámit, pokácet. Dosavadní snadný způsob, jak silnice a železnice zbavit stromořadí, jedné z nejtypičtějších součástí české krajiny, by měl být brzy minulostí.
Vláda souhlasila se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny, která výrazně zpřísňuje povolování kácení alejí. Zatímco dosud k tomu stačilo pouze oznámení správce komunikace, novela požaduje úřední povolovací řízení, jehož se budou moci zúčastnit i experti a nevládní sdružení.
"Ke zpřísnění jsme museli sáhnout zejména poté, co v některých krajích na jaře 2006 vypukla doslova kácecí mánie a z krajiny zmizely stovky stromů v alejích, které jsou přitom významnými krajinnými prvky," vysvětlil změnu zákona ministr životního prostředí Martin Bursík.
Dodal, že úřady budou mít například pravomoc uložit za poraženou alej výsadbu nových stromků. Kácení budou většinou povolovat obecní a městské úřady po dohodě se silničním či železničním úřadem. Pokud se nedohodnou, bude rozhodovat nejbližší nadřízený orgán - zpravidla krajský úřad.
"V extrémních případech se může spor dostat až do vlády," řekl Bursík.
Bezpečnost versus příroda
Cestáři, respektive policisté obhajovali masivní kácení stromořadí tím, že mnohdy rostou příliš blízko u silnic a jsou pro řidiče nebezpečné.
"Dvacet let se ten problém neřešil a teď se to nakupilo. Lidské životy jsou přednější," řekl před časem v Hospodářských novinách policista Jiří Bouchner, podle něhož právě díky pokácenému stromu přežil na Vysočině řidič, který s autem přelétl přes pařez.
"Kácení stromořadí formálně odpovídalo zákonu o pozemních komunikacích, nicméně s plošným kácením nemůžeme souhlasit," dodal Tomáš Mařík, vedoucí oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí. "Je to neodmyslitelná součást krajiny."
Větrolam i útočiště pro živočichy
Podle ekologické inspekce jsou aleje významnou součástí české krajiny.
Žijí v nich živočichové, fungují jako větrolamy, chrání komunikace před sněhem, pomáhají vytvářet mikroklima nad silnicí. Vrcholky vysokých stromů ukazují řidiči, kam vede silnice za horizontem.
"Zkratkovitý výklad zákona, který podřídí jediný zájem - rychlé jízdy autem - všem dalším zájmům společnosti, je ostudný a nekulturní," řekl Petr Jelínek z lesnické a dřevařské fakulty v Brně.
"Nejenže je tato zeleň estetická a chrání nás proti poryvům větru, ale často je v bezlesé krajině posledním útočištěm vzácných druhů živočichů," dodal Jelínek.
Zákon chrání aleje, a co ostatní stromy?
Nevládní ekologické organizace větší ochranu alejí uvítaly. Zároveň upozornily, že ohroženy jsou další porosty.
"Změna zákona může zachránit tradiční aleje, vysazované od dob Marie Terezie. Stromy rostoucí na březích řek, ve městech a obcích jsou však stále ohroženy. Novela zákona mohla být progresivnější," tvrdí Petra Humlíčková z legislativního centra Zeleného kruhu.
Tato asociace ekologických organizací se proto ještě pokusí o zpřísnění zákona v parlamentu.
"Až přijde novela zákona do parlamentu, budeme žádat poslance o její vylepšení. Zákon by měl lépe chránit veškerou zeleň, ne jen silniční aleje. Zbytečné kácení zdravých stromů je v posledních letech vážným problémem, který přispívá k nevyhovujícímu stavu životního prostředí ve většině regionů republiky," řekla Kateřina Ptáčková, ředitelka Zeleného kruhu.
