Jeronýmovu ulici poblíž autobusového nádraží považují v Lounech za jednu z nejhezčích. Řadové domy jako zde lze sice najít po celém Česku, odlišuje ji ale dlouhá alej čtyřiceti vzrostlých lip. Zvláště nyní, během horkých letních dní, si jich místní mimořádně váží.
"Spousta lidí si zde kupovala domy pro to, jak to tady vypadá. Stromy tady udržují úplně jinou atmosféru a vytvářejí příjemné klima. A taky si díky nim nevidíme se sousedy do oken," říká Petra Jakešová, která v ulici bydlí a provozuje zde masážní salon.
Lipám je zhruba sedmdesát let, růst by tady mohly ještě několik generací. To se ale nestane. Stromy plánuje při chystané rekonstrukci pokácet Severočeská vodárenská společnost. Ještě starší, skoro devadesátiletá, je totiž místní kanalizace umístěná v zemi pod alejí. A ta potřebuje opravit. Nutně.
"Kanalizační stoka i vodovodní řad v Jeronýmově ulici jsou za hranicí životnosti. Především stav kanalizační stoky lze označit jako havarijní. Bylo konstatováno, že kanalizační stoka je nevodotěsná, tudíž splaškové vody ve velké míře natékají do podzemí," uvedl na setkání občany závěrem června Petr Plichta ze znalecké kanceláře Provod.
Také místostarosta pro bezpečnost a dopravu Pavel Csonka (SOCDEM) řekl, že kanalizace je děravá a fekálie unikají do půdy i do nedaleké řeky Ohře.
I proto místní vítají rekonstrukci, která by měla začít v roce 2027. Vadí jim ale, že kvůli ní chtějí vodárny pokácet vzrostlé lípy. "Pokud se alej vykácí, úplně se změní charakter ulice, změní se klima. Jsou tady starousedlíci, kteří ty stromy ještě sázeli. Pro ty to bude nejtěžší," říká Petra Jakešová.
Jinak to nejde, tvrdí vodárny i město
Místní proto na jaře založili Spolek na záchranu lip v Lounech a k problému se opakovaně sešli s vedením města. Od něj i vodáren ale slyšeli jen to, že jinak postupovat nelze. Město ještě nechalo prověřit, zda by mohla rekonstrukce proběhnout bezvýkopovou metodou.
Znalecká kancelář ale uvedla, že to v této ulici nejde, mimo jiné kvůli velkému množství kanalizačních a vodovodních přípojek. "Obnovu kanalizační stoky, vodovodního řadu, veřejných částí kanalizačních a vodovodních přípojek lze realizovat pouze běžnými výkopovými metodami," uvedl znalec Plichta.
"My snaze obyvatel Jeronýmovy ulice, kteří si přejí zachovat lípy, rozumíme. Velká část místních zde žije po generace a ke stromům má silný citový vztah, protože nimi vyrůstali," řekl starosta Loun Milan Rychtařík (ANO). Město tak lidem slíbilo, že v ulici hned po rekonstrukci vysází stromy nové, tentokrát javory.
Bude jich ale muset být kvůli přípojkám o polovinu méně než dosud. "Nicméně koruny vybraných javorů mají přirozeně menší tvar a lze je oproti pravidelně řezaným korunám lip ponechat volnému růstu. Zelená hmota, která v budoucnu zastíní ulici, pak v dospělosti stromů bude mít stálý a větší objem," představila návrh krajinářská architektka Alena Burešová, která novou alej navrhla.
Ani na to ale místní neslyší. "Může trvat padesát let, než by stromy plnily stejnou roli jako doposud," upozorňuje Jakešová. Argumentuje také tím, že podle ní minulé vedení města, v jehož čele stál Pavel Janda z TOP 09, aktivněji hledalo cesty, jak kácení zabránit. Například tím, že by se kanalizace vedla po obou stranách ulice kolem stromů.
Vodárny ale už dříve uvedly, že takové řešení není možné kvůli finanční i technické náročnosti. "Pořád tedy hledáme záchranu, kde se dá. Ale když není vůle, tak to nejde," dodává Jakešová.
