Praha – Víc hádek s manželkou i se šéfem, nebezpečná jízda na silnici a špatný pracovní výkon – dlouhotrvající horko se podle psychologů negativně podepisuje na chování většiny lidí. Podráždění a agresivita navíc stoupá i kvůli tomu, že teploty v posledních dnech neklesají ani v noci a lidé se tak téměř nevyspí.
"Není nám fyzicky dobře, jsme z toho frustrovaní, podráždění a daleko víc se budeme hádat. A výkonnost? Ta jde rychle dolů, zvlášť v zaměstnáních, kde není klimatizace a jste celý den v teplotách nad třicet stupňů,“ vysvětluje psycholog Aleš Kuda.
Obyčejně přitom lidé musí vydržet jen několik tropických dní, teď už ale teploty nad třicet stupňů šplhají týden a předpovědi slibují podobně horké počasí až do konce první poloviny srpna. "Vyčerpání určitě bude hlubší, protože půjde o dlouhodobý stav,“ dodává Kuda.
Zvlášť nebezpečné je horko na silnicích, podle dopravního psychologa Karla Havlíka hrozí vyšší riziko nehod. "Řidiči jsou kvůli horku nepozorní a vzrůstá jejich agresivita. Kvůli únavě také pomaleji reagují nebo nejsou schopni správně vyhodnotit dopravní situace,“ vysvětluje Havlík.
Ačkoli běžně doporučuje řidičům na dlouhých cestách přestávky po sto nebo dvě stě kilometrech, v právě panujícím horku radí pauzu každých padesát kilometrů. A také méně jíst a pít často po malých dávkách.
Zaměstnanci, kteří musí pracovat v horku, mají nárok na pití, nemohou však požadovat například klimatizaci. To je problém zvláště v továrnách nebo fyzicky náročných provozech. "Samozřejmě jsou tu obecné rady jako hodně pít a nenamáhat se. V takovýchto vedrech už ale záleží prakticky jen na tom, jak je rozumný zaměstnavatel. Pamatuji si, že jsem kdysi dělal na úřadu a tam se od nějakých stupňů úředníci pouštěli domů. Byl to bývalý panelák bez jakékoli protisluneční ochrany a v kancelářích se nedalo fungovat, už to bylo na hranici lidských možností,“ popisuje Kuda.
V Česku nejsme zvyklí
Další problém je podle psychologů v tom, že v Česku nejsme na vysoké teploty po dobu delší než týden zvyklí. Obtížně se jim přizpůsobujeme fyzicky a kromě toho na ně není nastavený denní režim. "Na jihu mají ty známé siesty a žijí v noci. My naopak fungujeme přes největší horko v práci,“ dodává Kuda.
Delší dobu trvající vysoké teploty nemají vliv jen na chování a pracovní výkonnost, mohou ovlivnit i přímo mozek jako takový. Kromě klasického přehřátí, tedy úžehu, hrozí v horku také pokles tlaku a problémy s prokrvením centrální nervové soustavy.
"Člověk se hodně potí a má velkou ztrátu tekutin. Dojde k zahuštění krve a změní se poměry minerálů, které musí být naprosto přesně vyvážené. Řadě lidí pak klesne tlak, na což je mozek citlivý. Pokud má někdo problémy s prokrvením mozku, tak se kvůli nízkému tlaku může stát, že se nějaká oblast mozku méně zásobí krví,“ vysvětluje neurolog Karel Šonka.
Na pozoru by se podle něj měli mít hlavně senioři, u nichž je prokrvení mozku obecně horší, nebo lidé s cévními problémy. Tělo se podle Šonky dokáže vyrovnat i s vysokými teplotami, lidé ale musí dbát na dostatek tekutin i minerálů. "Když horko trvá jeden den, tak ten další už normálně jíte a pijete a rovnováha se srovná. Ale když to trvá déle, může nastat problém. Roli hraje i to, že se lidé hůř vyspí,“ dodává neurolog.
