Na tři roky do vězení s ostrahou má jít bývalý poslanec TOP 09 Dominik Feri. Jde o první veřejně známou osobnost, odsouzenou za znásilnění v souvislosti se zneužitím své moci. Soudkyně Lenka Hájková podrobně vysvětlila, proč dala v plném rozsahu za pravdu obžalobě. Roli hrály znalecké posudky, přesvědčivé výpovědi Feriho obětí a potvrzující svědectví jejich přátel. Verdikt není pravomocný.
Televize Nova na svých webových stránkách odvysílala přímý přenos rozsudku, ve kterém Obvodní soud pro Prahu 3 nepravomocně uložil bývalému poslanci Dominiku Ferimu tříleté vězení za znásilnění. Rozsudek přitom obsahoval údaje o poškozených, jejichž zveřejnění zakazuje zákon. Soudkyně Lenka Hájková dovolila pořízení pouze obrazového či zvukového záznamu, přímý přenos z jednací síně nepovolila.
Petr Pavel má před sebou coby prezident první oslavy výročí událostí 17. listopadu, jež v spustily sametovou revoluci. Na jejím konci padl komunistický režim. Pražský hrad Aktuálně.cz potvrdil první položku Pavlova programu o sametovém výročí. Hlava státu přijala pozvání k diskusi na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kterou při této příležitosti dosud žádný prezident nenavštívil.
Bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho uznal soud vinným v plném rozsahu v případu dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. Dostal tři roky vězení. Verdikt není pravomocný, Feri se proti němu na místě odvolal. Případ projedná Městský soud v Praze. Někdejší politik vinu od počátku odmítal.
Závěr týdne bude v Česku větrný a deštivý. Ve čtvrtek může vítr ve východní polovině republiky v nárazech dosáhnout rychlosti kolem 70 kilometrů v hodině, na hřebenech hor až 110 kilometrů za hodinu. Slábnout začne během pátku. O víkendu už bude foukat mírněji.
"Je to opravdu Achillova pata izraelské operace," říká k počtu rukojmí Izraele zadržených Hamásem ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. V rukou teroristických organizací v Gaze je podle ní asi 240 lidí a lze čekat, že poroste tlak rodin na to, aby se země zaměřila namísto likvidace Hamásu především na propuštění těchto lidí. "Nemyslím, že bude Hamás tak velkorysý," říká.
Stojí na křižovatce kus za posledními obytnými domy města a třese se zimou. Úsměv se jí na tváři objeví, až když se napije horkého čaje a zakousne do sušenky, které ženám na chodníku právě rozdávají pracovnice neziskové organizace Rozkoš bez rizika. "Já to dělám rok a jen proto, že jsem zůstala sama s dětmi. Ale nechodím sem každý den, jen když mi dojdou peníze," prohlašuje prostitutka Margarita.
Počet a intenzita útoků proti Židům po napadení Izraele palestinskými teroristy roste nejen v zemích s početnou muslimskou menšinou, jako je Francie nebo Německo, ale také v Česku. Podle Federace židovských obcí vzrostl za měsíc počet zaznamenaných případů zhruba o 400 procent. Nejvíce protižidovských projevů se objevuje na internetu, policie ale řeší i nenávistné letáky v prodejně kebabu.
Říjen v pražském Klementinu byl stejně jako září nejteplejší od roku 1775, kdy na této nejstarší meteorologické stanici v zemi začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota v říjnu dosáhla 14,1 stupně Celsia, odchylka od dlouhodobého průměru let 1775 až 2014 tak byla 4,3 stupně. Na svém webu o tom ve středu informoval Český hydrometeorologický ústav.
V listopadu se v Praze sejdou představitelé Rady OSN pro lidská práva. Jak redakci Aktuálně.cz potvrdilo ministerstvo zahraničí, akci pořádá Česko coby stávající předsednická země rady. Ta je hlavní orgánem Organizace spojených národů pro prosazování lidských práv ve světě. Její jednání v Praze v tomto formátu bude prvním od roku 2019.
Volby do sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, STAN a TOP 09. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.
"Když tam přijedete, všichni mají pocit, že se na ně kašle. Že jsou ti poslední v téhle zemi," popisuje reportér Hospodářských novin Martin Biben život ve vyloučených lokalitách, které dlouhá léta sleduje. Pokud se někdo chce ze života na "periferii" vymanit, musí mít podle něj velké odhodlání. Situace v takových místech se dle jeho slov příliš nemění a na vině je hlavně přístup státu a politiků.
