A u konce je také on-line přenos deníku Aktuálně.cz k příležitosti předávání státních vyznamenání. Děkujeme za vaši pozornost.
Slavnostní ceremoniál končí.
Oceněnou se stala také zakladatelka projektu Domu pro Julii Radka Vernerová. Ta letos dokončila stavbu stejnojmenného lékařského zařízení, v němž se mohou zdravotníci starat o děti a mladistvé s nevyléčitelnými nemocemi. Prezident ocenil také Zdenu Prokopovou, která spolu se svou sestrou Marií Vavroňovou založila organizaci ROSA. Ta poskytuje pomoc ženám, které se staly oběťmi domácího násilí. Bez povšimnutí nezůstala ani iniciativa Petra Sýkory, podnikatele, filantropa a spoluzakladatele Nadace Dobrý anděl podporující rodiny s dětmi, které se vlivem vážné nemoci dostaly do těžké životní situace.
Předávání Medailí Za zásluhy, kde zazněla jména více než třech desítek oceněných, je u konce. Mezi vyznamenanými se z řad umělců objevili dále například herci Ivan Trojan a Ondřej Vetchý, režisérka Helena Třeštíková nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková.
Medaili Za zásluhy 1. stupně získala také hudebnice a textařka Marie Rottrová. Za zásluhy o stát v oblasti umění.
Medaili Za zásluhy 1. stupně udělil prezident také režisérce a scenáristce Agnieszce Holland.
Medaili Za zásluhy 1. stupně udělil prezident také Petru Jandovi. Rockovému zpěvákovi a skladateli, dlouholetému frontmanovi skupiny Olympic. Za zásluhy o stát v oblasti umění.
Spisovatelka, literární historička, scenáristka, dramaturgyně a překladatelka Radka Denemarková získala ocenění za přínos kultuře a umění. Hokejový útočník Roman Červenka, kapitán české reprezentace a dvojnásobný mistr světa, byl vyznamenán za přínos v oblasti sportu.
Bývalý ředitel České televize Petr Dvořák byl oceněn medailí Za zásluhy 1. stupně za podporu nezávislých médií v oblasti kultury. Dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, nyní sportovní ředitel Českého olympijského výboru, obdržel vyznamenání za přínos ve sportu.
Prezident udělil Medaili Za zásluhy 1. stupně významným osobnostem z různých oblastí veřejného života. Inženýr Jan Gruntorád, zakladatel národní e-infrastruktury, byl oceněn za přínos k rozvoji internetu v Česku v oblasti techniky. Ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová získala ocenění za své zásluhy ve vědě a ochraně životního prostředí. Mustafa Džemilev, obhájce lidských práv, byl vyznamenán za boj za svobodu a bezpečnost státu.
Medaili Za zásluhy 1. stupně in memoriam udělil prezident Danielu Anýžovi. Novinář, komentátor a publicista se při své práci zaměřoval na zahraniční politiku, především na dění ve Spojených státech. Dlouhodobě působil v Hospodářských novinách a dění komentoval také pro Aktuálně.cz.
Jeden z dojemných momentů v sále nastal ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel předal medaili Za hrdinství do rukou Jany Kučerové, matky zesnulého dvaadvacetiletého vojáka Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny Karla Kučery, který padl v březnu minulého roku při obraně Bachmutu.
Došlo také na Medaile Za hrdinství. Těch prezident rozdal dohromady sedm. Mezi oceněnými se objevil například novodobý válečný veterán Lukáš Hirka, pracovník autoservisu Lukáš Dudík, vlakvedoucí Roman Juřena i učitelka základní školy Kateřina Laluhová.
Řád Tomáše Garriguea Masaryka, druhé nejvýznamnější ocenění, putovalo od prezidenta Petra Pavla k celkem šesti lidem. Řád získal například Papež Jan Pavel II., diplomat Karel Kovanda nebo bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.
Prezident Petr Pavel má za sebou rozdání prvního a nejvyššího vyznamenání, tedy Řádu Bílého lva. Ten propůjčil letos čtyřem lidem. Vyznamenání in memoriam získali československý armádní generál Jan Sergej Ingr a brigádní generál František Moravec. Vyznamenání si osobně přišla vyzvednout architekta Eva Jiřičná a český choreograf Jiří Kylián.
Do vedení země by se měly hledat osobnosti, které se zabývají skutečnými problémy a mají vize a plány, nikoli ty, které staví vzdušné zámky a vedou prázdné souboje, uvedl Pavel.
Prezident Pavel ve svém projevu vyzdvihl význam solidarity a vzájemné pomoci v krizových situacích, které česká společnost dokáže projevit v klíčových okamžicích.
Není nutné dívat se daleko za hranice, abychom si uvědomili, s jakou lehkostí a rychlostí mohou erodovat základní kameny demokracie, řekl Pavel.
Musíme si neustále připomínat, jak křehká demokracie je, řekl ve svém projevu také Pavel. "Musíme o ni proto vytrvale pečovat. Oslavme i to, že zemi a její budoucnost máme ve vlastních rukou," dodal.
Prezident následně vyzval, aby se Češi vyznamenanými osobnostmi inspirovali a nepodléhali apatii. "Chtěl bych být oklopen osobnostmi, které dnes oceníme a jejichž příběhy jsou vzorem aktivního a odpovědného postoje k životu. Chtěl bych, abychom nepodléhali apatii, nestávali se nezúčastněnými," pronesl.
Prezident Petr Pavel ve svém projevu zdůraznil význam 28. října jako jednoho z klíčových okamžiků v historii země. Oslava vzniku samostatného československého státu podle něj představuje nejen příležitost k připomenutí šťastného okamžiku v našich dějinách, ale i hluboké odpovědnosti, kterou s sebou nezávislost přináší.
Prezident Petr Pavel začíná přednášet svůj slavnostní projev.
Ceremoniálu se neúčastní bývalý prezident Miloš Zeman. Naopak předchozí hlava státu Václav Klaus s chotí Livií i někdejší první dáma Dagmar Havlová v téměř zaplněném Vladislavském sále jsou.
Po příchodu prezidentského páru zní Vladislavským sálem státní hymna České republiky.
Sálem prochází prezident Petr Pavel s první dámou Evou Pavlovou za slavnostních fanfár z opery Libuše.
Nejvyšší státní vyznamenání jsou tradičně vystavena u podia.
Za melodie hudby Jiřího Ignáce Linka jsou přinášeny symboly čtyř nejvyšších českých státních vyznamenání. Těmi jsou Řád bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, medaile Za hrdinství a medaile Za zásluhy.
Praporečníci za husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci přinášejí do Vladislavského sálu bojové prapory.
Český prezident měl letos z čeho vybírat. Senát a Poslanecká sněmovna na ocenění navrhly 550 jmen. Pavel by dnes podle dřívějšího vyjádření prezidentské kanceláře měl vyznamenat 56 osobností.
Ceremoniál na Pražském hradě začíná.
Za pár minut na Pražském hradě proběhne předávání státních vyznamenání. Na zahájení slavnostního ceremoniálu ve Vladislavském sále čeká několik stovek hostů. Mezi účastníky jsou kromě oceněných a jejich doprovodů tradičně také zástupci vlády, vedení obou parlamentních komor a tamních výborů a klubů, představitelé církví, rektoři či diplomatický sbor.
Pět osobností, které se svou prací a dílem zasloužily o dobré jméno Plzně, ocenil dnes při oslavách vzniku samostatného Československa primátor Roman Zarzycký (ANO). Historickou pečeť udělil výtvarníku Stanislavu Bukovskému, zakladateli jednoho z prvních soukromých rádií v Česku Václavu Ježkovi, advokátu, spisovateli a skladateli Karlu Pexidrovi a in memoriam lékaři a ekologovi Ondřeji Hesovi. Cenu města Plzně získala mladá vědkyně Anna Krebsová. Nejstarší a nejmladší laureáty městských ocenění dělí víc než tři čtvrtě století, všichni mohou být inspirací ostatním lidem, řekl primátor.
Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) připomněla, že v legiích sloužilo více než 100 tisíc Čechů, Slováků a Rusínů, kteří se v těžké době a s nejistým výsledkem postavili za myšlenku samostatného společného státu. Podle ní by se do života v Česku měla vrátit skutečná tradice a význam legií. "Potřebujeme do našich životů vnést palčivou otázku: Co jsem připraven obětovat pro vlast, kromě deseti minut psaní postů na facebooku? Československé legie a hrdinové, kteří je tvořili, mohou být inspirací i dobrou odpovědí," dodala.
Češi by se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) měli chovat způsobem, který zaručí i jejich dětem svobodný život a jistotu právního státu. Za vznikem samostatného Československa stáli lidé, jejich oběti, odvaha a jejich odhodlání a nebýt legionářů, Česká republika by pravděpodobně neexistovala. Vystrčil to dnes řekl na vzpomínkovém setkání v Praze k uctění památky padlých legionářů při příležitosti vzniku samostatného československého státu.
"Vždy, když si připomínáme nějaké výročí, měli bychom děkovat těm, kteří stáli na začátku a kteří nám umožnili, abychom tu byli dnes ve svobodě a demokratické společnosti, a zároveň abychom si také uvědomili, že tím pádem jsme nositeli závazku, že i my se budeme chovat způsobem, který zajistí našim dětem a vnoučatům svobodný a demokratický život. My dnes v naší zemi máme velké množství demokratů, ale mám obavy, zda si my všichni demokraté uvědomujeme, že dnes bychom se měli učit více tu demokracii bránit," uvedl Vystrčil.
Vznik Československa v roce 1918 představoval základ svobody také pro Slovenky a Slováky a rovněž byl základním kamenem pro budoucí samostatný stát, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini při příležitosti k 106. výročí založení někdejšího společného států Čechů a Slováků. Vztahy mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace s Bratislavou, by podle Pellegriniho neměly být narušeny drobnými nedorozuměními a vyjádřeními politiků.
"Možná dříve převažovaly názory, že to bylo více rozhodnutí z Prahy nebo Čechů. Potřebovali jsme chvilku k tomu, abychom získali větší sebevědomí, abychom se více emancipovali a pochopili, že to je i náš významný počin naší historie," uvedl Pellegrini. Společně s českým velvyslancem na Slovensku Rudolfem Jindrákem položil věnce k památníkům československé státnosti a spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika.
Prezident Petr Pavel v poledne na Pražském hradě povýšil do hodnosti generálmajora ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského nebo náčelníka Vojenské policie Jiřího Ročka. Celkem povýšil osm mužů, loni do generálských hodností jmenoval dvojnásobek osob.
Hodnost generálmajora získal také náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík, zástupce náčelníka generálního štábu české armády Pavel Lipka a ředitel Generálního ředitelství cel Marek Šimandl. Generálporučíkem se stal ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis.
Do hodnosti brigádního generála Pavel jmenoval zástupce ředitele sekce plánování schopností ministerstva obrany Miroslava Havelku a prvního zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Přemysla Horáčka.
Vystrčil parafrázoval známou větu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracii už Československo má, teď ještě potřebuje demokraty. Demokraty už Česká republika má a teď je potřeba je naučit bránit demokracii a svobodu, týká se to nejen Česka, ale i zemí kolem, řekl předseda Senátu. "Dneska vzhledem k tomu, co se děje kolem nás, bychom měli zejména pomáhat," dodal ve zjevné narážce na boj Ukrajiny proti ruské agresi. Pekarová Adamová popřála státu a jeho občanům svobodnou a demokratickou budoucnost. Občané o tom mohou sami rozhodnout ve volbách nebo se i angažovat, řekla novinářům. Podle Řehky armáda navazuje na tradici legionářů. Schillerová uvedla, že vznik samostatného státu byl obrovský milník, který je třeba připomínat mladým lidem.
"O svoji nezávislost, o svoji demokracii, o svoji svobodu se musíme starat," řekl premiér Petr Fiala na Vítkově s poukazem na křehkost těchto hodnot. Dnešní státní svátek připomíná podle něj také statečnost a odhodlání předků, kteří završili desetiletí trvající úsilí o vznik samostatného státu. Tyto hodnoty je nutné uhájit a předat dalším generacím, dodal.
Položením věnce u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na pražském Hradčanském náměstí dopoledne prezident Petr Pavel uctil památku zakladatele Československé republiky. Učiní tak později také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další členové horní parlamentní komory.
Pietní akt byl bez projevu, prezident neposkytl vyjádření ani přítomným novinářům. Na náměstí dorazilo 200 až 300 lidí, většina hlavu státu ocenila potleskem. Jedna žena nazvala Pavla podporovatelem války v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě a českou podporou Izraele. Před samotným aktem též k Masarykově soše přišel muž s palestinskou vlajkou.
Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 106. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků. Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově jako každoročně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Po položení věnců zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. Na závěr piety vojáci odkráčeli slavnostním pochodem a nad památníkem prolétly tři vrtulníky Viper a Venom, dva bitevníky Alca a dvě stíhačky Gripen.