Praha - Tři měsíce před volbami má sociální demokracie vítězství prakticky jisté, říkají průzkumy veřejného mínění. Podle čerstvého volebního modelu CVVM by teď vyhrála o 12,5 procenta.
O tom, kdo pronikne do sněmovny a jestli se tentokrát vyhneme volebnímu patu, ale ještě není zdaleka rozhodnuto. Čeká nás napínavá volební zápletka. Přinášíme vám 10 klíčových volebních otázek a odpovědí před startem ostré předvolební kampaně.
|
Kdo vyhraje volby? |
Dobrá otázka. Před čtyřmi i osmi lety ji tři měsíce před volbami průzkumy zodpověděly správně. V roce 2002 touto dobou vedla sociální demokracie, o čtyři roky později ODS - a pokaždé ve volbách zvítězily. I rozdíl mezi první a druhým v cíli byl nakonec podobný jako v zimních průzkumech.
ČSSD má dnes ještě větší náskok, než měla ODS v únoru 2006. A propad ODS nebude takový, aby ji předstihla nějaká další strana. Takže: Pokud se nestane něco mimořádného, pořadí prvních dvou místech se nezmění.
|
Změní se volby na duel ČSSD - ODS? |
Vypadá to, že volba bude letos pestřejší než minule. V roce 2006 získaly dvě největší strany poprvé přes třicet procent hlasů (ODS vůbec nejvíc ve své historii). A jen šest procent odevzdaných hlasů nasbíraly partaje, které se nedostaly do parlamentu.
Letos je stran, které chtějí "kousat" ODS a ČSSD, víc. Do sněmovny určitě neprojdou všechny, a proto asi přibude i hlasů, propadlých pod pětiprocentní hranici.
|
Budou voliči "vyvažovat"? |
Mezi sklony průměrného českého voliče sociologové zdůrazňují "vyvažování", tíhnutí ke středu. Rádi střídáme volební vítěze - když minule vyhrají jedni, máme tendenci instalovat příště ty druhé. Letos je ale situace nepřehledná.
U moci je úřednický kabinet, takže není moc srozumitelné, kdo je ve vládě a kdo v opozici. O tom, že ODS i ČSSD se chtějí stylizovat do výhodné opoziční pozice, svědčí jejich útoky na ministry Janotu (toho kritizuje ČSSD) a Pecinu (útočí ODS, pokud bude Pecina kandidovat, může to pro ni být spíš výhoda).
Pokud si voliči vzpomenou na "vyvažování", je to další argument pro vítězství ČSSD. Na řadě je teď ve sněmovních volbách ona. Jenže, co když se voličům vybaví oranžová smršť z krajských voleb 2008, a budou chtít naopak vyvážit moc ve prospěch jiných stran?
|
Jak si povedou nové strany? |
TOP 09 by musela udělat sérii vážných chyb, aby spadla pod pět procent. A šanci na zvolení mají i Věci veřejné, i když jejich preference podle sociologů vypovídají spíš o nezávazných sympatiích, než o procentu skutečně přesvědčených voličů. (Před čtyřmi lety touto dobou zelení poprvé v průzkumech překonali 5 procent, nakonec se do sněmovny dostali jen tak tak.)
Nástup Strany práv občanů Miloše Zemana a Suverenity Jany Bobošíkové se zřejmě zastaví nejpozději někde u tříprocentní hranice. Víc voličů na levici, kde operuje ČSSD a komunisté, zřejmě neposbírají. K překonání pětiprocentní hranice bude potřeba nějakých čtvrt milionu hlasů, to není málo.
|
Kdo se dostane do sněmovny? |
Trojice ODS, ČSSD a KSČM je jasná, TOP 09 téměř také, ale co lidovci a zelení? Lepší pozici má KDU-ČSL, má víc spolehlivých voličů (ženy, starší lidé, moravské věřící). Naopak zelení by mohli tak jako před čtyřmi lety oslovit prvovoliče. (Letos budou o sněmovně poprvé rozhodovat i voliči, narození po roce 1989.)
Podle volebních prognóz by teď nadpoloviční většinu poslanců získala levice, ČSSD a KSČM. Ale protože "v dolních patrech" je situace nepřehledná, nedá se jinak o zabarvení celé sněmovny říct nic bližšího. Do sněmovny se mohou dostat jen čtyři, ale klidně také sedm stran. Může o tom rozhodnout několik tisíc, ale i několik set hlasů.
|
Na koho zacílí kampaň? |
Čtvrtinu voličů mohou strany klidně škrtnout - zhruba tolik jich podle odborníků nikdy nevolí. Další třetina volební štáby vlastně také nemusí zajímat, to jsou loajální voliči, kteří nemají žádné pochyby. Ale pořád zbývá slušný zástup: Asi pětina lidí jednou k volbám přijde, jindy ne. Kolem deseti procent volit chodí, ale střídá strany. A zbytek jsou ti, co mají volební právo poprvé. (Údaje pocházejí z výzkumu Sociologického ústavu z roku 2006.)
Takže pořád jsou teoreticky ve hře nějaké tři miliony hlasů. Letos na ně zaútočí zřejmě nejdražší volební kampaň v historii.
|
Kdy se voliči rozhodnou? |
Většina lidí, kteří nakonec hlasují, je už teď rozhodnutá, koho zvolí. Před čtyřmi lety dvě třetiny lidí uvedly, že si vybrali už nejméně dva měsíce před volbami. Jenže pořád zbývá 15 procent těch, kteří se rozhodli až v posledních dvou týdnech. A desetina voličů se rozmyslela až v samotný den voleb, zjistil průzkum SC&C. To jsou při těsných výsledcích významná čísla, strany to dobře vědí, a proto bude volební kampaň vyostřená do poslední minuty.
|
Kolik lidí přijde volit? |
Volební účast je číslo, kterému média - na rozdíl od desetinek volebních preferencí - zatím nevěnují téměř žádnou pozornost. Přitom bude klíčová. Hlavně pro sociální demokracii, která potřebuje touhu po jistotách a obavy z krize, které ve společnosti panují, v den D promítnout ve volebních místnostech. Nemá tolik "skalních" voličů, i proto tolik investuje do volební kampaně.
Procento lidí, které předvolební manévry zmobilizují, a počet těch, které naopak volební rámus znechutí a odradí, bude zhruba stejné. Tak jako před čtyřmi lety odpovědi na otázku, jestli se jim kampaň líbí nebo nelíbí. Mimochodem, třicet procent lidí uvedlo, že volební kampaň vůbec nesleduje.
Dvě třetiny lidí v průzkumech říkají, že je nespokojeno s politickou situací (před čtyřmi lety to bylo jen 46 procent). Ale jestli to volební účast zvýší ("chceme to změnit"), nebo sníží ("nemá to cenu, politika je svinstvo"), to se teď říct nedá.
Průzkumy zatím naznačují, že účast bude o něco nižší než v roce 2006. Touto dobou se v průzkumu STEM k volbám hlásilo 59 procent, teď 54 procent oslovených. To by znamenalo, že skutečná účast bude 60 procent.
|
Kde se rozhodne? |
O celkovém výsledku voleb rozhodnou hlavně čtyři nejlidnatější kraje - Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. V Praze minule ODS získala o osm poslanců víc než sociální demokracie, ve zbytku republiky s ní naopak prohrála. Jestli ODS neuhájí Prahu a okolní okresy, bude její ztráta na ČSSD nejvyšší v historii. Zisk v Praze je ovšem klíčový i pro výsledek TOP 09 a Věcí veřejných.
|
Divoká karta? |
"Něco" se určitě na poslední chvíli vynoří. V roce 2006 to byla třeba Kubiceho zpráva, která podle průzkumu skutečně voliče ovlivnila - jenže už se neví, jak. Může zasáhnout počasí, krásný víkend (volí se tradičně v pátek odpoledne a večer a v sobotu do dvou odpoledne). Nebo nějaká vyšší moc.
V sobotu 29. května bude po všem. Na chvíli - asi tak od tři čtvrtě na dvě do čtvrt na tři odpoledne. Pak se lístky spočtou, ukáže se, jak daleko jsme od dalšího volebního patu, a začne vyjednávání, kdo s kým a s kým ne. Už to budou mít zase v rukou politici.
Stranické preference a výsledek voleb* (v%) - Únor 2006 |
| ODS | ČSSD | KSČM | KDU-ČSL | Zelení | |
| Průzkum STEM | 29 | 25 | 15 | 6 | 6 |
| Průzkum CVVM | 28,5 | 23 | 11,5 | 7,5 | 6 |
| Výsledek voleb | 35,8 | 32,3 | 12,8 | 7,2 | 6,3 |
| Počet poslanců | 81 | 74 | 26 | 13 | 6 |
Stranické preference a výsledek voleb* (v%) - Únor 2010 |
| ODS | ČSSD | KSČM | TOP 09 | KDU-ČSL | VV | Zelení | |
| Průzkum STEM | 23 | 29 | 12 | 9 | 4 | 5 | 3 |
| Průzkum CVVM | 14 | 22,5 | 10 | 8,5 | 3,5 | 4 | 3,5 |
Pozn:*) Stranické preference jsou nižší než skutečný výsledek voleb. Ukazují rozložení "politických sympatií" v celém souboru dotázaných, včetně těch, kteří nejsou rozhodnuti nebo nechtějí volit.
