Zahraničí - Insider před několika lety při jedné dlouhé denní a noční cestě vlakem v Rusku narazil v kupé druhé třídy na staršího pána, který se brzy rozpovídal o všem možném. O ženách, historii, literatuře. Zkrátka jak to Rusové, obzvláště v uzavřené společnosti a při dobrém jídle a pití, umějí.

Muž kromě jiného vyprávěl, jak narukoval do sovětské armády na konci šedesátých let a měl smůlu, že se dostal do jednotky, která v březnu 1969 musela tvrdě bojovat s tehdy nepřátelskými oddíly čínské armády na řece Amur.

Konflikt o ostrov Damanskij si tehdy vyžádal na sovětské straně desítky, na čínské stovky obětí. Řada vojáků na obou stranách zemřela v boji muže proti muži, došlo i na nože. Rus z vlaku vzpomínal: „Bylo to hrozné. Útočili jako hejna komárů a byli strašně odvážní. Báli jsme se jich a dodnes o Číňanech nechci nic slyšet.“

Bývalé napětí mezi Sovětským svazem a maoistickou Čínou ze šedesátých let je dnes už pryč. Moskva a Peking oficiálně deklarují, že vztahy jsou výborné a spolupráce příkladná. Že jsou spojenci v pravém smyslu slova. Má to potvrdit i návštěva staronového ruského prezidenta Vladimira Putina.

Přes všechna gesta a úsměvy ale existují mezi největší a nejlidnatější zemí planety problémy a napětí. Přitom větší obavy má Rusko z Číny než naopak. Slova onoho muže z vlaku, i když se vztahují k více než čtyřicet let starým událostem, v Rusku stále ozvěnu, i když třeba slabou, mají.

Vzájemný obchod je nevyrovnaný. Bilance je výrazně aktivnější na straně Číny, její vývoz do Ruska mnohonásobně převyšuje export zboží v opačném směru. Zatímco Čína je pro Rusko největší obchodní partner, na seznamu největších partnerů Číny figuruje Rusko až na osmém místě.

Přitom čínské investice v Rusku jsou velice slabé. Ve srovnání s částkami, které čínské firmy investují v Evropě, Latinské Americe i Africe. Jako by Číňané ruskému prostředí přece jen nedůvěřovali.

Velkou starostí Rusů jsou možné čínské zájmy o Sibiř. Připomeňme, že carské Rusko své dnešní dálněvýchodní oblasti ovládlo až během devatenáctého století a Číňané Sibiř považovali za území, které jim Rusové tak trochu ukradli. Nyní žije na ruském Dálném východě jen zhruba sedm milionů lidí, zatímco za hranicí v severních oblastech Číny více než sto milionů.

Čínští drobní a střední obchodníci a podnikatelé se snaží na Sibiř pronikat, v Chabarovsku a dalších městech už do značné míry ovládají trh. Možnému riziku čínského tlaku v budoucnosti se Moskva snaží čelit kampaní. Pomocí výhodných cen nemovitostí a příslibem dobře placené práce láká Rusy z jiných částí země, aby se stěhovali na Dálný východ a k hranicím s Čínou. Ve vládě dokonce vznikla funkce ministra pro Dálný východ a první várku nové generace moderních ruských ponorek armáda nasadí do Vladivostoku.

Rivaly jsou Peking a Moskva také ve Střední Asii. Čína potřebuje pro svoji rostoucí ekonomiku přísun ropy a zemního plynu, tak vyjednává s Turkmenistánem i Kazachstánem o ropovodech a plynovodech směrem na své území. Což se Rusku nelíbí, kontrolu nad středoasijskými republikami, které byly součástí Sovětského svazu, by si rádo ponechalo.

A ještě něco. Pokud se Čína skutečně stane hospodářskou a vojenskou supervelmocí, je možné, že vytlačí Rusko z pozice "partnera" či protiváhy Spojených států. Nebo že by mohly existovat místo dvou supervelmocí tři?