Dobrá zpráva na úvod: cesta k Jaderskému i Baltskému moři je finančně dostupnější než kdy dřív. Při sedmilitrové spotřebě a ceně paliva 39 korun za litr vychází cesta z Prahy do chorvatského Splitu včetně dálničních známek a mýtného na 4353 korun, z Brna jen na 3807 korun.

Ještě levněji vychází cesta do italských Benátek, v jejichž okolí se nachází oblíbená letoviska, jako je Lido di Jesolo, Caorle či Bibione. Z Prahy se dá do Benátek dojet za 2977 korun, z Brna za 2624 korun. A vůbec nejvíc na cestě ušetří ti, kterým nevadí chladnější Baltské moře v Polsku a v Německu. Například na Rujánu se dá z Prahy dojet za osm hodin a 1739 korun.

Cesty z Prahy

Doporučené trasy z Prahy včetně té do Benátek se vyhýbají problematickému Salcburku a dálnici A10. Místo toho vedou méně obvyklou, ovšem kilometrově kratší trasou po dálnici A9 a následně po silnici B317 údolím řeky Mury ke Klagenfurtu. Ta je místy vedena po rychlostní komunikaci a je méně frekventovaná, takže cestování po ní je poměrně svižné.

Moravané mají cestu na jih – až na špunt v podobě Novomlýnských nádrží – podstatně jednodušší. Z Brna vede nejrychlejší trasa k moři vždy přes Vídeň a Štýrský Hradec (Graz). Při průjezdu Rakouskem nečíhají žádné dlouhé tunely ani mýtné úseky. Odpadlo i tradiční dilema, zdali se vyplatí objíždět slovinskou dálnici A4. Po její kompletní dostavbě už by byla ztráta času a pohodlí způsobená kodrcáním po okreskách nepřiměřeně velká.

Cesty z Brna

Kritická místa hned za humny

Nejpomalejší úseky stále číhají v tuzemsku. Většina jihočeské části dálnice D3 od Českých Budějovic k hranicím se otevírá až v prosinci, na středočeském úseku se dosud nezačalo. Několik let zůstávají nenaplněná čekání na dobudování dálnice D52 z Brna do Mikulova.

Vyplatí se proto vyrazit na cestu pozdě večer nebo brzy ráno. S vysokou pravděpodobností se tak vyhnete kolonám u Prahy i u Brna, chronickým zácpám u Benešova i zdržení při průjezdu Českými Budějovicemi. Ve špičkách může být při cestách z Prahy výhodnější jet přes příbramskou D4, z Brna pak po D2 přes Břeclav, případně i přes Bratislavu.

Za hranicemi hrozí zdržení nejčastěji při průjezdu velkých měst, jako je Salcburk, Vídeň a Lublaň, dále pak na rakouské dálnici D10, kde opravují tunely a provoz je omezen, i na tradičně ucpaném malé slovinském pobřeží mezi Koperem a Portoroží a před mýtnicemi na chorvatské dálnici A1. Trasa, kterou vyhledávač při odjezdu ukáže jako ideální, se tak může za pár hodin ukázat jako past.

Při plánování je proto lepší počítat nikoli s aktuálním, ale s běžným provozem v daný den a hodinu. Tuto funkci nabízejí třeba Google Maps. Redakce Aktuálně.cz v propočtech časové a finanční náročnosti jednotlivých tras vychází z údajů plánovače ViaMichelin, který při hledání optimální trasy zohledňuje také cenu dálničních známek, mýta a paliva na základě údajů o typu auta a jeho spotřebě.

Kde se objížďka vyplatí

Kromě možného zdržení představují některé rakouské tunely i výdaje navíc za mýto. Vyplatí se jet okolo? Jak kde. Například u Katschbergského tunelu na dálnici A10 je objízdná trasa jen nepatrně delší. Budete ale muset vyjet do sedla v nadmořské výšce 1641 metrů, takže počítejte s vyšší spotřebou. Výrazně menší stoupání vás čeká v případě, že se budete chtít vyhnout mýtu ve výši 6,50 eura za Bosrucký tunel na dálnici A9. Tato úspora vyžaduje sedmikilometrovou zajížďku a desetiminutové zdržení.

Objížďka placeného tunelu může být ve výjimečných případech i kratší a rychlejší. Platí to například pro tunel Karavanky na pomezí Rakouska a Slovinska. Při cestě z Brna k Bledskému nebo k Bohinjskému jezeru ve Slovinsku se nabízí zkratka přes Ljubleljské sedlo, která vyjde časově prakticky nastejno, ale zkrátí trasu o 42 kilometrů a ušetří mýto ve výši 8,20 eura. Pokud ale jedete od Prahy přes Salcburk, objížděním ztratíte skoro půl hodiny a najedete navíc 14 kilometrů.

Některé objížďky se ovšem mohou nepříjemně prodražit. Pro tranzitní dopravu platí zákaz vyhýbat se mýtu ve výši 11 eur na Brennerské dálnici spojující Innsbruck s Itálií. Rakouská policie tento zákaz kontroluje, cizí vozidla na staré silnici staví a pokutuje. Podobný zákaz platí také u dálnice A10 jižně od Salcburku, kde se řidiči často snažili vyhnout nikoli poplatku, nýbrž kolonám. Použijete-li souběžné silnice B150 a B159, musíte policejní hlídce prokázat, že cíl vaší cesty leží někde poblíž.

Dálniční známky mírně zdražily, přesto mohou někteří motoristé oproti loňsku i ušetřit. V souladu s evropskou směrnicí unijní státy zavádějí jednodenní dálniční známky. Ty jsou skoro tak drahé jako desetidenní varianty (například rakouská jednodenní viněta stojí 8,60 eura, desetidenní 11,50 eura), při dvoutýdenní dovolené se přesto vyplatí. Ve středoevropském regionu dosud nenabízí 24hodinovou známku pouze Slovinsko. Nejlevnější slovinská známka za 16 eur má platnost sedm dní.

Praktickou novinkou je i to, že elektronické rakouské známky není nutné kupovat v několikatýdenním předstihu, jako tomu bylo dřív. E-shop společnosti Asfinag nabízí i viněty s okamžitou platností, navíc je v češtině.

Na další novinku si řidiči budou muset ještě počkat. Chorvatské ministerstvo dopravy už několik let avizuje, že chce zrušit mýtné brány a nahradit je elektronickým úsekovým mýtným. Ve výběrovém řízení zvítězil český systém TollNet spolu se slovenským systémem SkyToll. Legislativní proces se však táhne. Podle chorvatského deníku Novi list nebude systém zprovozněn dřív než za dva roky.

Tankování bez obav

Účty za tankování představují menší zátěž pro rodinný rozpočet než v nedávných krizových letech. Litr naturalu 95 je v Česku o dvě koruny levnější než na začátku května, nafta zlevnila ještě výrazněji. A jak vyplývá z unijního cenového přehledu Weekly Oil Bulletin, ani tankování za hranicemi není příliš drahé. V Rakousku se ceny benzinu i nafty pohybují těsně nad hranicí 1,60 eura (v přepočtu asi 40 korun), v Chorvatsku je průměrná cena naturalu 1,49 eura a dieselu 1,53 eura, ve Slovinsku stojí litr benzinu jen 1,47 eura, a nafty 1,48 eura (37 korun). Nejlevněji lze natankovat tradičně v Bulharsku, kde se ceny pohybují jen lehce nad hladinou 1,30 eura za litr.

Ceny benzinu a nafty v Evropě

O poznání dráž je na západ od Rakouska, zvláště pro majitele benzinových aut. V Itálii, Francii i Německu stojí litr naturalu 95 přes 1,80 eura (45 korun). Časy, kdy totemy čerpacích stanic v západní Evropě zhusta ukazovaly částky začínající dvojkou, jsou však pryč. Těsně nad hranicí dvou eur se drží ceny benzinu pouze v Dánsku a Nizozemsku.