Závislost na tabáku či nikotinu, která zkracuje život zhruba pětině Čechů, může začínat už na základní škole. Jak ovšem ukazují data z poslední Zprávy o tabákových a nikotinových výrobcích, zdroje této závislosti se v posledních letech mění.

V roce 2011 kouřilo klasické cigarety 42 procent šestnáctiletých, o osm let později už to bylo pouze 23 procent. K dennímu kouření se přihlásila desetina studentů. Tři ze sta přiznali, že vykouří víc než deset cigaret denně. Nejvyšší zastoupení klasických kuřáků je na odborných učilištích. Tam kouřila třetina studentů každý den, deset procent patřilo dokonce mezi silné kuřáky.

Novoty na zkoušku, klasika nastálo

Co je ale mezi studenty stále populárnější, jsou elektronické cigarety. Zařízení, ve kterých je místo tabáku tekutina s příchutí a většinou i nikotinem. Vyzkoušelo je 60 procent šestnáctiletých studentů. Pravidelně je ovšem mladiství užívají v menším počtu než klasické cigarety.

K podobnému závěru dospěla studie provedená předloni na základních a středních školách v Praze. Od šesté třídy až po maturanty je více těch, kteří v posledním roce vyzkoušeli elektronické cigarety, než těch, kteří si zapálili ty klasické. Podíl denních kuřáků e-cigaret a klasických cigaret je ale velmi podobný. Nejvíce studentů kouří denně v 3. ročníku střední školy, a to zhruba každý desátý.

Osmina žáků druhého stupně základní školy a středoškoláků také v posledním roce vyzkoušela zahřívané tabákové výrobky, známé například pod značkou IQOS. Stejně jako u jiných tabákových a nikotinových výrobků jejich popularita roste s věkem, u maturantů pak lehce klesá. 

Téměř 15 procent studentů si někdy strčilo do úst nikotinový sáček. To je pytlíček, který se dává mezi ret a dáseň. Do těla se přes něj dostává nikotin a dráždí dásně a ústní dutinu. Popularita nikotinových sáčků před maturitou neklesá, ba naopak.

Prokouřené miliardy

Kouření je v Česku zodpovědné přibližně za pětinu všech úmrtí. Každoročně zemře na nemoci způsobené kouřením 16 až 18 tisíc lidí. Kouření poškozuje plíce, cévy, srdce, ale i mozek. Má negativní vliv na plodnost i trávicí systém, způsobuje nejen rakovinu plic, ale i zhoubné nádory dutiny ústní, slinivky, děložního čípku, ledvin, močového měchýře, střev či konečníku. 

V každé klasické cigaretě je přes sedm tisíc různých chemikálií, z nichž 69 je karcinogenních, uvádí organizace Loono. Od arsenu, který bývá součástí jedu na krysy, přes radioaktivní polonium až po toluen, který se používá k výrobě výbušnin a je součástí barev a laků.

Kouření není problém pouze samotných kuřáků. V roce 2018 Světová zdravotnická organizace odhadla, že společenské náklady kouření v Česku se pohybují mezi 100 a 170 miliardami korun ročně. Podle dosud nejkomplexnější domácí studie z roku 2007 jsou ztráty způsobené kouřením vyšší než účet za alkohol a ilegální drogy dohromady. 

Na rizika varují odborníci i u alternativních způsobů kouření. U elektronických cigaret je nejrizikovější jejich krátká doba existence. "S ohledem na to, že obsahují stejně škodlivé látky jako klasické cigarety, je jejich užívání spojeno s celou řadou významných zdravotních rizik," varuje organizace Loono. Právě kvůli krátké existenci nebylo možné ještě dokonale prozkoumat dlouhodobé dopady na zdraví, uvádí Loono. Stejně popisuje riziko "krátkodobosti" i u nikotinových sáčků.

Doposud nejdůkladnější studie, která v Česku na téma společenských nákladů kouření, alkoholu a ilegálních drog vznikla, je z roku 2007. Její autoři a autorky uvádí, že naprostá většina nákladů kouření je způsobená zbytečnými výdaji na léčení a úmrtností. 

Kouření navíc nadměrně zaměstnává hasiče. V roce 2022 kouření zapříčinilo na 20 tisíc požárů, tedy sedm procent všech požárů v Česku. Jen přímé materiální škody jimi způsobené dosáhly více než 90 milionů korun. 

Pomalé odcházení kuřáků 

V Česku kouří tradiční tabákové výrobky 23,4 procenta populace starších 15 let. V roce 2000 to bylo 28,6 procenta. V porovnání s Evropou jsou Češi v horší půlce, úbytek kuřáků je pomalý. Více kouří Lotyši, ale i Slováci a Francouzi. Největší podíl kuřáků je v Srbsku, kde kouří třetina obyvatel. Naopak nejméně kuřáků klasických cigaret je na Islandu, ve Švédsku, Norsku a ve Velké Británii. 

Na světě kouřila v roce 2022 pětina obyvatel starších 15 let. Je to o poznání méně než v roce 2000, kdy patřila mezi kuřáky třetina planety, v jihovýchodní Asii dokonce polovina všech osob starších 15 let.