Zákon o médiích veřejné služby, který tento týden představil ministr kultury Oto Klempíř, budí zaslouženou pozornost. Pokud by skutečně vešel začátkem příštího roku v platnost, Česká televize a Český rozhlas se ocitnou v situaci, která pro ně bude v mnoha ohledech snad i revoluční. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici a vysvětluje, co z něj vyplývá.
Matka tří dětí, paní Lucie, by šla ve středu ráno do práce jako každý jiný den. Ale kvůli postupu vlády proti České televizi a Českému rozhlasu si napsala transparent a postavila se naproti Poslanecké sněmovně. „Říkala jsem si, že bych s tím potom nemohla žít, že jsem neudělala vůbec nic,“ vysvětlila Aktuálně.cz a promluvila i o setkání s ministrem kultury Oto Klempířem.
Českou televizi čekají krušné časy. Pokud tedy vláda splní, co v úterý ústy ministra kultury Oty Klempíře (Za Motoristy) avizovala: tedy nejen zrušení koncesionářských poplatků, ale také výrazné osekání jejích příjmů. Bývalý generální ředitel ČT Jan Souček v této souvislosti hovoří o propouštění zaměstnanců, redukci nutných investic a omezení výroby.
Na jihu Čech vznikla petice za zachování dechové a lidové hudby na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Petici zahájila jihočeská hasičská dechovka Božejáci a přidávají se další kapely.
Zatímco jsou konkrétní plány vlády Andreje Babiše týkající se financování veřejnoprávních médií stále v mlze, ministerstvo zahraničních věcí, kterému šéfuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka, avizuje ukončení spolupráce s Českým rozhlasem. Ta spočívá už od roku 1936 v tom, že si stát platí jeho zahraniční vysílání.
Senát by mohl člena Rady Českého rozhlasu vybírat ze sedmi nominantů, jejichž kandidaturu v úterý povolila senátní volební komise. Patří mezi ně bývalý ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina, který o zvolení do rady usiluje opakovaně, a to i ve Sněmovně.
Čtyři roky. Tak dlouho už Ukrajina čelí válce, která roztrhala osudy milionů lidí. Válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín přesto v přímořské Oděse potkává i známky normálního života: pořád se rodí děti, sousedé posedí u kávy a v létě se pláže zaplní turisty. V unikátním rozhovoru pro Aktuálně.cz Dorazín popisuje, proč Ukrajinu nechce opustit a co zemi dává naději.
V rychlém sledu vznikl v České televizi a Českém rozhlasu už čtvrtý dokument za zachování koncesionářských poplatků. První sepsali odboráři, další generální ředitelé obou institucí, třetí někteří členové rad ČT a ČRo. A nyní se k nim přidávají také zaměstnanci – jejich petice bude zveřejněná v úterý v 8:00.
Ministr kultury Oto Klempíř z hnutí Motoristé říká, že ještě předtím, než vláda Andreje Babiše řekne, s jakými příjmy mohou ČT a ČRo do budoucna počítat, je třeba určit, co mají média veřejné služby pro náš stát plnit. „Zastávám názor, že rozsah veřejnoprávních médií by se oproti dnešku neměl příliš modifikovat,“ zdůrazňuje.
Motoristé jsou za zachování poplatků za veřejnoprávní média, nejsou úplně názorově sjednoceni s koaličními partnery ANO a SPD, možností je více. Novinářům to po pondělní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě řekl kandidát na ministra kultury Oto Klempíř.
Herečka Hana Maciuchová, která se narodila 29. listopadu 1945, ztvárnila řadu divadelních, televizních i filmových rolí. Diváci ji znají hlavně jako nebojácnou Aničku z Krkonošských pohádek nebo noblesní Miriam, středoškolskou učitelku ze seriálu Ulice.
Ve věku 79 let zemřel publicista a dlouholetý kulturní redaktor stanice Českého rozhlasu Vltava Karel Oujezdský. Informaci o jeho úmrtí v pondělí potvrdila mluvčí Českého rozhlasu Lidija Erlebachová. Podle webu stanice Vltava podlehl dlouhé nemoci. Česká akademie vizuálního umění (ČAVU) letos na jaře Oujezdského za jeho celoživotní dílo uvedla do Síně slávy.
Už před volbami předseda hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně říkal, že zatímco vláda Petra Fialy (ODS) koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas lidem navýšila, jeho vláda je zruší. A podle několika zdrojů z ANO plán platí. "Rozpočet obou institucí převedeme pod stát," potvrdil Aktuálně.cz první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová natočila podcastový dokument, který mapuje životní a podnikatelskou cestu nejbohatšího českého podnikatele Petra Kellnera. Zemřel před čtyřmi lety při nehodě vrtulníku na Aljašce. I po tak dlouhé době ale řada lidí z jeho blízkého okolí odmítla poskytnout rozhovor, upozorňuje novinářka.
Byl symbolem Pražského povstání a celého konce světové války na našem území. Zdeněk Mančal, hlasatel Československého rozhlasu, zahájil nesmrtelným zvoláním "je sechs hodin" 5. května 1945 krvavé boje na barikádách, které vyčistily Prahu od naprosté většiny nacistických vojáků ještě před příjezdem sovětů. Komunisté se Mančalovi pomstili, detaily z jeho likvidace odkrývají zpřístupněné archivy.
Firmy i živnostníci (OSVČ) mají poslední den na to, aby České televizi a Českému rozhlasu nahlásili počet zaměstnanců, který je rozhodující pro placení poplatku oběma veřejnoprávním médiím. Tato povinnost se vztahuje i na podnikatele či firmy, které zaměstnávají méně než 25 zaměstnanců a poplatky neplatí.
Už jen pár zbývá větším firmám, aby se přihlásily k úhradě k televizních a rozhlasových poplatků. Čas jim vyprší na konci června. Veřejnoprávním institucím musejí taktéž nahlásit, kolik mají zaměstnanců. Je-li jich méně než 25, nic nehradí. Zmatky ale vyvolalo, zda se i tak musí registrovat. Česká televize to teď upřesnila: registrovat se musejí, ale i když tak neučiní, nic jim vlastně nehrozí.
Praha byla ještě zcela tichá a prázdná, když ve středu v půl šesté ráno do jejího centra dorazila vojenská tatrovka s těžkým a vzácným nákladem. Historici přivezli do metropole německý stíhač tanků Hetzer. Ten před osmdesáti roky ukořistili Češi a stal se jednou z jejich hlavních zbraní - a později i symbolem - Pražského povstání.
Poplatky pro Českou televizi se zřejmě od letošního května zvýší o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se zvednou o deset korun na 55 korun za měsíc. Senát to ve středu schválil v rámci novely, jež okruh poplatníků rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců.
Vcelku hladce se vládě Petra Fialy podařilo po sněmovně protlačit tzv. velkou mediální novelu, jejíž součástí je i mírné navyšování koncesionářských poplatků, také Senátem. Česká televize a Český rozhlas ale ještě vyhráno nemají. O jejich budoucnosti se totiž rozhodne až v podzimních sněmovních volbách.
Historici mají jasno. Pražské povstání, které proběhlo od 5. do 9. května 1945, bylo největší bojovou akcí českého národa v historii. Do ofenzivy vůči nacistům se zapojilo 30 tisíc lidí, desetina z nich zahynula. Další desítky tisíc se podílely na stavbě barikád - jen v noci na neděli 6. května 1945 jich ve městě vyrostlo 1600. Letošní 80. výročí operace si chce Praha připomenout ve velkém stylu.
