"Armáda si nechá areál úplně celý. V žádném případě, ani z části, tam nechtějí průmyslovou výrobu. Bude tam mít (armáda) záložní vojenské letiště, stejně jako ho tam má teď. S tím, že my teď jednáme o tom, aby tam bylo maximální využití i pro civilní letiště," řekl hejtman. Ministerstvo obrany a armáda jsou podle něho nakloněny tomu, aby tam byl civilní provoz, ale podmínky a rozsah se teprve stanoví.
Podle původního usnesení vlády měl v Líních vzniknout strategický podnikatelský park s gigafactory za 120 miliard korun. Koncern ale 1. listopadu oznámil, že další gigafactory v Evropě zatím nechce.
Kraj podle hejtmana bude bojovat za to, aby byl na letišti civilní provoz v maximálně možném režimu a aby tam mohly zůstat všechny subjekty, které tam teď působí - tedy letecké školy, parašutisti a soukromí piloti. Dále teď začne řešit s ministerstvem obrany změny zásad územního rozvoje, tedy krajského územního plánu, jehož dosavadní verze počítá v Líních s možnými 700 hektary industriální zóny. "Nová změna zásad bude zřejmě akceptovat jejich připomínky v souvislosti s budoucím využití areálu armádou," uvedl.
Podle hejtmana tam bude chtít armáda zřejmě vybudovat základnu aktivních záloh. "Takže budeme pravděpodobně dělat novou změnu zásad územního rozvoje a s největší pravděpodobností tam nebude už žádný prostor vyhrazený pro průmyslovou zónu," uvedl.
Ministerstvo obrany s armádou by teď kraji měly do několika měsíců předložit požadované parametry území. "Tedy jestli tam chtějí nějaké silnice, nové objekty, požární nádrže a další. To bude určitě trvat několik měsíců," řekl Špoták.
Podle něj si zřejmě armáda navrhne vlastní změny zásad územního rozvoje, které vlastně zruší potenciální průmyslovou zónu a bude v nich plán rozvoje celého území. Požadované změny krajského územního plánu, které by zpracovávala odborná firma, by pak platilo ministerstvo obrany.
Letecká záchranná služby zůstane podle hejtmana v Líních minimálně do roku 2028, dokdy má platnou smlouvu. Letiště Líně chce podle Špotáka dále provozovat armáda. Od roku 2000 ho má ale od MO pronajaté na 50 let firma PlaneStation. Ministerstvo v roce 2013 smlouvu jednostranně zrušilo, ale tento krok je dodnes předmětem soudních sporů, které budou pokračovat i příští tok. Firma v roce 2010 přestala hradit nájem údajně kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat, protože přistávací plocha podle ní není pro větší letadla, jak měla slíbeno. Armáda podle Špotáka požaduje, aby současný nájemce prostor vyklidil. "Budeme čekat na výsledek odvolacího krajského soudu," dodal.
Příští týden, zřejmě 13. prosince, by se měly sejít ministerstvo obrany a armáda se starosty okolních obcí a poslanci a senátory za region.
