Foto: archív STM - Múzea dopravy v Bratislave

Škoda 762 B - s předním pohonem

Vývoj v bratislavské pobočce Tatry nikam nevedl a spolu s politickými změnami konce 60. let přišly i změny v uspořádání bratislavské automobilky. Tou nejvýznamnější bylo 1. července 1971 zřízení BAZ, tedy Bratislavských automobilových závodů, které vznikly na základech někdejšího závodu číslo 5. Automobilka ale neměla výrobní kapacity, ty se začaly stavět v Devinské Nové Vsi až v roce 1974, stále to tak bylo nanejvýš vývojové studio. Bylo také jasné, že když se v dubnu 1971 do BAZ, formálně tehdy ještě nezřízených, přesunul vývoj Škody 720, znamenalo to její konec. V Bratislavě nakonec vznikly jen dva opakované prototypy.

Nedopadla ani ještě koncem 60. let zamýšlená spolupráce se zahraniční automobilkou, nejvíce rozpracovaný byl zřejmě projekt s Alfou Romeo. Pak se uvažovalo o produkci lehkých užitkových vozidel, modernizacích a nástupcích Škody 1203. Prototypy řady M8 vznikly v mnoha variantách, ale i přes pokročilé testy a dokumentaci k výrobě nakonec skončily ve šrotu.

Prvním větším hmatatelným výsledkem vývoje osobních aut v BAZ byl v roce 1979 prototyp Škoda 762 B s předním pohonem. Šlo o pozůstatek z vývoje modelu 762 P1 z AZNP Mladá Boleslav v kooperaci s Wartburgem a Trabantem. Přitom už původní plány na výrobu řady 760 počítaly s tím, že by se část zamýšlené kapacity dělala v Bratislavě - ta ale neměla kde auta vyrábět, prostory byly dokončené až koncem 70. let, kdy už zase projekt 760 kvůli konci východoněmecké strany zkrachoval.

762 B, jak auto označuje v knize Zapomenuté vozy Škoda Jan Tuček, tak sice dostala přední nápravu a komponenty pohonu z Dacie v kombinaci s mladoboleslavským motorem, k výrobě to ale pochopitelně nevedlo. Stejný osud potkal i další bratislavské prototypy s pohonem předních kol, vycházející už z řady 742 a s označením 742 PP.