Zpráva jaderných expertů otevírá dveře válce s Íránem

Martin Novák Martin Novák
7. 11. 2011 12:21
MAAE podezírá Teherán z vojenských jaderných testů, vydá o tom zprávu
Satelitní fotografie údajného masivního bunkru u Kómu jižně od Teheránu.
Satelitní fotografie údajného masivního bunkru u Kómu jižně od Teheránu. | Foto: Reuters

Vídeň - Nový válečný konflikt je na obzoru. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v nejbližších hodinách zveřejní zprávu, která je kritická k Íránu a obsahuje řadu indicií ukazujících na pravděpodobnou snahu Teheránu vlastnit jadernou zbraň.

Což je něco, co Izrael a Spojené státy nehodlají připustit ani za cenu toho, že by musely na místa spojená s íránským jaderným programem vojensky zaútočit.

Izraelský prezident Šimon Peres v sobotu prohlásil, že válka s Íránem je "stále více pravděpodobnější" s ohledem na zpravodajské informace o íránském zbrojení, které má židovský stát údajně k dispozici.

Chystaná zpráva MAAE je podle expertů, kteří ji už viděli, dosud nejtvrdší od začátku sporů o íránskou atomovou energii, tedy zhruba od roku 2003.

Dokument obsahuje pasáže o tom, že Íránci usilovně shánějí komponenty a techniku pro vojenské využití jaderné energie a že jim v tom pomohl ruský vědec, který v Íránu přednášel a působil.

Izraelští vojáci nacvičují reakci na rakaetový útok v Cholonu nedaleko Tel Avivu.
Izraelští vojáci nacvičují reakci na rakaetový útok v Cholonu nedaleko Tel Avivu. | Foto: Reuters

Pozornost se soustředí především na kontejner na armádní základně v Parčinu, asi třicet kilometrů od Teheránu. Kontejner má podle MAAE sloužit k testům síly nukleárního výbuchu.

Zpráva se také vyjadřuje k íránskému obohacování uranu na úroveň potřebnou pro získání bomby. A v neposlední řadě také na podzemní úkryt u města Kóm, kam Íránci přesunuli některá zařízení a techniku.

Z textu je patrné, že islámská republika pokračuje v aktivitách, které směřují či mohou směřovat k sestrojení bomby, a že má schopnosti a znalosti pro podzemní pokusný atomový výbuch v blízké budoucnosti.

Generální ředitel MAAE Japonec Jukija Amano, který v roce 2009 vystřídal Muhammada Baradeje, nejprve předloží zprávu pětatřiceti členům Rady guvernérů atomové organizace a pak i médiím.

"Analýza MAAE se opírá o satelitní fotografie, některé íránské dokumenty, výpovědi íránských "přeběhlíků" a záznamy o prodeji a nákupu součástek a techniky," napsal deník Washington Post.

Snímek z první íránské atomové elektrárny v Búšehru. Se stavbou pomáhalo Rusko.
Snímek z první íránské atomové elektrárny v Búšehru. Se stavbou pomáhalo Rusko. | Foto: Reuters

Íránská vláda už oznámila, že údajné důkazy jsou podvrhy vyrobené americkou špionáží a že na základně v Parčinu jsou testovány konvenční zbraně.

V Izraeli a Spojených státech se ještě před zveřejněním zprávy rozhořela diskuse o tom, zda na Írán zaútočit, či nikoliv.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Ehud Barak podle izraelských médií chtějí zasáhnout, špičky armády a zpravodajských služeb jsou ale proti.

Ve Spojených státech dopředu podpořil izraelský úder republikánský kandidát na prezidenta Rick Perry, téměř bezpodmínečnou podporu židovskému státu deklaruje i další republikánský uchazeč o Bílý dům Mitt Romney.

Obamova administrativa je opatrnější. Hlavně proto, že invazi do Iráku v roce 2003 zdůvodňoval předchozí prezident George W. Bush iráckými zbraněmi hromadného ničení. Jak známo, žádné se pak nenašly.

Foto: Aktuálně.cz

Další otázkou je, nakolik by byl úder ze vzduchu proti íránským nukleárním zařízením účinný. Zda by program dokázal zničit, nebo jen zdržet, či ani to ne.

Proti útoku se ústy ministra zahraničí Alaina Juppého vyslovila Francie, podle ruského ministra zahraničí by útok byl "vážnou chybou."

Naopak regionální rival Íránu - Saúdská Arábie - by neměl s útokem problém. Podle serveru Wikileaks saúdský král Abdalláh Američany vyzval, aby "uťali hadovi hlavu", čímž měl na mysli íránskou nukleární zbraň.

Rada bezpečnosti OSN se zřejmě po zprávě atomové agentury sejde k projednání dalších sankcí vůči Íránu. Ty by se měly týkat íránské energetiky, tedy ropy a zemního plynu. Proti zpřísnění sankcí je ale hlavně Čína, která je značně závislá na dovozu íránské ropy.

Rada bezpečnosti OSN už přijala několik sankcí, které postihly mezi jinými například íránské banky.

Íránskou počítačovou síť napadl loni virus Stuxnet, připisovaný Izraeli. Zasáhl i atomový program. Není však jasné, nakolik se mu podařilo ho zbrzdit a poškodit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty, kteří byli schováni v autě

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty z Turecka, které převážel rumunský řidič schované v autě. Dva migranti byli nezletilí. Novináře o tom dnes informovala policejní mluvčí z Vysočiny Dana Čírtková. Dodala, že auto zadrželi na 111. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu.

Migranti se pohybovali podle Čírtkové po území EU bez platných dokladů. Při výslechu uvedli, že cestovali z Turecka letecky do Srbska, poté v nákladovém prostoru nákladního vozidla jeli do Bulharska a dále do Rumunska. Zde nastoupili do dodávky, kterou řídil občan Rumunska. S ním jeli do Maďarska, odtud přes Slovensko do České republiky. Jejich cílovými státy podle policie měly být Německo a Francie.

„Po provedení všech úkonů správního řízení byli dva šestnáctiletí mladíci na základě předběžného opatření okresního soudu ve čtvrtek 16. září umístěni do zařízení pro cizince v Praze. S dospělým cizincem jsme zahájili správní řízení ve věci ukončení přechodného pobytu a poté mu udělili výjezdní příkaz,“ uvedl vedoucí odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina Oldřich Chaloupka.

Řidiče dodávky policisté podezírají z přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Muž je stíhán na svobodě a v případě prokázání viny mu hrozí až dvouleté vězení.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Národní pouť k výročí sv. Ludmily pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku dnes pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé v Moravy, někteří byli v krojích.

Starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila Martin Hrdlička při zahájení mše řekl, že čeští historici a genealogové zjistili, že je kardinál Schönborn přímým potomkem svaté Ludmily. "Proto jsme připravili certifikát, který tuto skutečnost dokládá," dodal Hrdlička.

Schönborn se narodil na zámku Skalka, v roce 1945 byla jeho rodina vysídlena v rámci odsunu Němců, poté žila převážně v Rakousku. Papežský legát je jmenovaný přímo papežem při mimořádných příležitostech. Schönborn také v Tetíně vyřídil osobní pozdravy od papeže Františka. V úvodní části mše se s věřícími pomodlil česky, i když nejprve zmínil, že přes své předsevzetí se česky nenaučil.

Pouť začala v pátek přivezením lebky české světice z Prahy, dnes odpoledne bude vystavena v místním kostele svaté Ludmily. Dnešní program doplní koncert, výstava i vyhlášení celosvětového srazu Ludmil a Bořivojů. Přemyslovský kníže Bořivoj byl Ludmiliným manželem.

Příběh zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava dnes připomene i prezentace poutní cesty po stopách Ludmiliných potomků nebo loutkové ztvárnění legendy o této světici. Národní pouť pokračuje i v neděli.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

V Paříži dokončili zabezpečovací práce na katedrále Notre-Dame

V Paříži skončily práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily v sobotu francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

"Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, které začaly 16. dubna 2019 (den po požáru), byly úspěšně završeny v souladu se stanoveným harmonogramem," citovala agentura AFP z úředního komuniké. Katedrála je nyní zcela zabezpečená. Předchozí fáze zahrnovala odstranění lešení, které bylo na místě v době požáru, odmontování a odvoz velkých varhan, zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Souběžně s tím se připravovala fáze obnovy, uvádí komuniké. První restaurační práce by měly začít nadcházející zimu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že rekonstrukce katedrály by měla být hotova do pěti let. Podle AFP už je ale jasné, že se stavební práce nepodaří ve stanovené lhůtě dokončit.

V hlavní lodi katedrály se má 16. dubna 2024 znovu sloužit mše, jak loni v prosinci oznámil generál Jean-Louis Georgelin. Tohoto bývalého náčelníka generálního štábu Macron před časem pověřil dohledem nad rekonstrukcí chrámu. Nyní se připravuje vypsat řízení na výběr podniků, které se budou na obnově chrámu podílet. Na začátku září také podle komuniké začalo hloubkové čištění interiérových stěn a podlah.

Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části této středověké budovy. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Památku chráněnou organizací UNESCO před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Při požáru se uvolnilo několik desítek tun olova z konstrukce gotické budovy, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Zdroj: ČTK
Další zprávy