Američané zvažují útok na Írán, tvrdí Guardian

Radim Klekner Radim Klekner
3. 11. 2011 15:48
Teheránský režim je údajně schopen vyrobit do dvou let atomovou bombu
Prezident Obama stojí před těžkým rozhodnutím. Má zaútočit na Írán?
Prezident Obama stojí před těžkým rozhodnutím. Má zaútočit na Írán? | Foto: Reuters

Washington, Londýn - Po dlouhých šest měsíců letošního roku stála v centru pozornosti americké zahraniční politiky vzdušná kampaň NATO vedená proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Tradiční nepřítel číslo jedna - Írán - si tak mohl alespoň na čas oddechnout.

Washington ale možnost, že by vojensky zaútočil na íránské území, ani v nejmenším neuložil k ledu. Právě naopak. Podle zdrojů z britského ministerstva obrany, citovaných deníkem Guardian, je otázka leteckého úderu proti jaderným zařízením Teheránu aktuálnější než kdy jindy.

Londýn se proto připravuje na eventualitu, že by Spojené státy v útoku proti režimu ajatolláhů podpořil.

Írán výrazně pokročil ve svém programu obohacování uranu a může si během příštích dvou či tří let opatřit atomovou pumu. Je o tom přesvědčena většina západních rozvědek a v obdobném duchu, byť bez udání přesnějšího časového horizontu, hovoří údajně i zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAAE), která bude oficiálně zveřejněna příští týden.

"Mysleli jsme, že to počká, až bude po volbách v USA," řekl britskému listu dobře informovaný zdroj z resortu obrany. "Prezident Obama bude muset učinit v příštích měsících velké rozhodnutí, jakkoli před volbami nechce nic podniknout."

70 kilogramů dvacetiprocentního U235

O útoku na Írán uvažují Američané již léta vzhledem k neochotě teheránského režimu aktivně spolupracovat při kontrole svého jaderného programu.

Rada bezpečnosti OSN minulý rok schválila v pořadí již čtvrtý balík sankcí proti Íránu, Teherán tím ale k poslušnosti nepřiměla. Podle inspektorů IAAE i zpráv rozvědek začali navíc Íránci budovat v horách u města Kómu hlubinná betonová sila odolná proti úderu ze vzduchu, v nichž chtějí uložit obohacený uran, který až doposud vyrobili.

Podle zářijové zprávy IAAE má Teherán nyní přibližně čtyři a půl tuny uranu, ve kterém je izotop U235 obohacen na koncentraci do 3,5 procenta.

Ve zprávě, která má být předložena příští týden, se ale podle Guardianu hovoří o tom, že od února loňského roku začal Írán svůj uran ve výzkumném reaktoru v Natanzi obohacovat dále a nyní má v dvacetiprocentní koncentraci sedmdesát kilogramů štěpné látky.

To je přibližně pětina množství, které potřebuje na to, aby izotop U235 získal pětadevadesátiprocentní koncentraci nezbytnou pro výrobu bomby.

Washingtonský Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost je přesvědčen, že Teheránu bude nyní trvat půl roku, než získá dostatek vysoce obohaceného uranu, aby bombu mohl sestavit.

Základna na atolu

Britské ministerstvo obrany počítá s tím, že Washington Británii požádá o to, aby mu pro případ útoku na Írán dala k dispozici leteckou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, kterou Američané používali při předchozích vzdušných kampaních na Středním východě.

O tom, že by USA mohly zaútočit na íránská jaderná zařízení, svědčí i to, že v posledních týdnech přesunuly Spojené státy do oblasti další válečné lodi.

Jiní experti na danou problematiku jsou opatrnější.

"Vojenský útok na Írán nenastane během Obamova prezidentství," řekl Guardianu hlavní analytik Carnegieho nadace pro mezinárodní mír Karim Sadjapour. "Obamovou prioritou je oživení amerického hospodářství, a pokud by teď Írán bombardoval, vzlétly by ceny ropy vzhůru."

To, že se pokusí zničit íránská nukleární zařízení, naznačuje delší dobu také Izrael. Ten nyní vyzkoušel na základně Palmachim jižně od Tel Avivu raketu Jericho 3 s doletem sedmi tisíc kilometrů, schopnou nést jaderné hlavice. Odborníci odhadují, že Izrael jich má v současnosti k dispozici dvě až tři stovky.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy