Vídeň - Nový válečný konflikt je na obzoru. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v nejbližších hodinách zveřejní zprávu, která je kritická k Íránu a obsahuje řadu indicií ukazujících na pravděpodobnou snahu Teheránu vlastnit jadernou zbraň.
Což je něco, co Izrael a Spojené státy nehodlají připustit ani za cenu toho, že by musely na místa spojená s íránským jaderným programem vojensky zaútočit.
Izraelský prezident Šimon Peres v sobotu prohlásil, že válka s Íránem je "stále více pravděpodobnější" s ohledem na zpravodajské informace o íránském zbrojení, které má židovský stát údajně k dispozici.
Chystaná zpráva MAAE je podle expertů, kteří ji už viděli, dosud nejtvrdší od začátku sporů o íránskou atomovou energii, tedy zhruba od roku 2003.
Dokument obsahuje pasáže o tom, že Íránci usilovně shánějí komponenty a techniku pro vojenské využití jaderné energie a že jim v tom pomohl ruský vědec, který v Íránu přednášel a působil.
Pozornost se soustředí především na kontejner na armádní základně v Parčinu, asi třicet kilometrů od Teheránu. Kontejner má podle MAAE sloužit k testům síly nukleárního výbuchu.
Zpráva se také vyjadřuje k íránskému obohacování uranu na úroveň potřebnou pro získání bomby. A v neposlední řadě také na podzemní úkryt u města Kóm, kam Íránci přesunuli některá zařízení a techniku.
Z textu je patrné, že islámská republika pokračuje v aktivitách, které směřují či mohou směřovat k sestrojení bomby, a že má schopnosti a znalosti pro podzemní pokusný atomový výbuch v blízké budoucnosti.
Generální ředitel MAAE Japonec Jukija Amano, který v roce 2009 vystřídal Muhammada Baradeje, nejprve předloží zprávu pětatřiceti členům Rady guvernérů atomové organizace a pak i médiím.
"Analýza MAAE se opírá o satelitní fotografie, některé íránské dokumenty, výpovědi íránských "přeběhlíků" a záznamy o prodeji a nákupu součástek a techniky," napsal deník Washington Post.
Íránská vláda už oznámila, že údajné důkazy jsou podvrhy vyrobené americkou špionáží a že na základně v Parčinu jsou testovány konvenční zbraně.
V Izraeli a Spojených státech se ještě před zveřejněním zprávy rozhořela diskuse o tom, zda na Írán zaútočit, či nikoliv.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Ehud Barak podle izraelských médií chtějí zasáhnout, špičky armády a zpravodajských služeb jsou ale proti.
Ve Spojených státech dopředu podpořil izraelský úder republikánský kandidát na prezidenta Rick Perry, téměř bezpodmínečnou podporu židovskému státu deklaruje i další republikánský uchazeč o Bílý dům Mitt Romney.
Obamova administrativa je opatrnější. Hlavně proto, že invazi do Iráku v roce 2003 zdůvodňoval předchozí prezident George W. Bush iráckými zbraněmi hromadného ničení. Jak známo, žádné se pak nenašly.
Další otázkou je, nakolik by byl úder ze vzduchu proti íránským nukleárním zařízením účinný. Zda by program dokázal zničit, nebo jen zdržet, či ani to ne.
Proti útoku se ústy ministra zahraničí Alaina Juppého vyslovila Francie, podle ruského ministra zahraničí by útok byl "vážnou chybou."
Naopak regionální rival Íránu - Saúdská Arábie - by neměl s útokem problém. Podle serveru Wikileaks saúdský král Abdalláh Američany vyzval, aby "uťali hadovi hlavu", čímž měl na mysli íránskou nukleární zbraň.
Rada bezpečnosti OSN se zřejmě po zprávě atomové agentury sejde k projednání dalších sankcí vůči Íránu. Ty by se měly týkat íránské energetiky, tedy ropy a zemního plynu. Proti zpřísnění sankcí je ale hlavně Čína, která je značně závislá na dovozu íránské ropy.
Rada bezpečnosti OSN už přijala několik sankcí, které postihly mezi jinými například íránské banky.
Íránskou počítačovou síť napadl loni virus Stuxnet, připisovaný Izraeli. Zasáhl i atomový program. Není však jasné, nakolik se mu podařilo ho zbrzdit a poškodit.
