Novinář s migranty absolvoval celou trasu, po které se vydávají. Ze Střední Ameriky až do Spojených států. V knize Bestie: Na migrantech nesejde, která je složená ze série reportáží psaných hlavně v letech 2008 a 2009, popisuje nebezpečí uvnitř Latinské Ameriky, před kterým lidé prchají.
Jedná se o vůbec nejnásilnější region na světě. Každý rok je zde v průměru zabito více než 20 lidí na 100 tisíc obyvatel. Mezi nejhorší země patří Mexiko, Kolumbie, Honduras nebo Venezuela, kde je toto číslo více než dvojnásobné.
Martínez zpovídal migranty, kteří mu popisovali, že z rodného města museli prchnout, protože jim šlo o život nebo protože se prostě báli, že budou náhodnou obětí války gangů. Někteří ale jen doufají, že se jim ve Spojených státech podaří vydělat dost peněz, aby si v rodné zemi po pár letech mohli koupit dům se zahrádkou.
Tehdejší americký prezident Donald Trump sliboval, že nelegální migraci zastaví postavením zdi na hranici. Ta ale na velké části území stojí už od vlády Billa Clintona. Samotná zeď je ale až poslední překážkou, ke které se mnoho migrantů nikdy ani nepřiblíží.
Cesta na Bestii
Jméno knihy Bestie je zároveň označením vlaku, který jede od jižní až po severní hranici Mexika. Lidé, kteří nemají peníze na autobus nebo doufají, že se tak vyhnout policejním kontrolám nebo přepadaní, nasedají na střechy nákladních vlaků, které je postupně dovezou až na sever.
Na střeše se musí držet kovových tyčí. Když v noci usnou, můžou přijít o život. Zabít je může i nešikovné naskočení za jízdy. Ani tady se navíc banditům nebo drogovým kartelům nevyhnou. Občas musí čelit přepadením nebo kontrolám.
Martínez nebezpečnou jízdu na střeše vlaku sám několikrát absolvoval, protože právě tady se mu lidé nejvíce otevírají a sdílí své zážitky. Jak popisuje, na střeše Bestie jsou si všichni rovni a je jedno, že on je novinář a oni migranti. Všichni čelí stejnému nebezpečí a musí být stejně ostražití.
Guatemalec Saúl na Bestii najezdil tisíce kilometrů, když se už počtvrté pokoušel dostat přes Mexiko do Spojených států. Na rozdíl od mnoha dalších ze stovky tisíc migrantů, kteří nebezpečnou cestu nákladním vlakem podstupují, si je ale nebezpečí dobře vědom. "Vždycky z ní jde strach. Vždycky," přiznává v knize:
V hlavě má navždy nesmazatelný výjev z cesty s jednou asi osmnáctiletou Hondurasankou, se kterou se potkal při prvním pokusu o návrat před několika týdny. Zřítila se dolů uprostřed zmatku, který vypukl kvůli domněnce, že o kus dál vepředu se chystá zátah migrační policie. Spadla.
"Viděl jsem ji, jak padá, s vyvalenýma očima," vzpomíná. Pak už k němu dolehlo jen pronikavé, náhle přeťaté zaječení. Viděl, jak se v dálce něco kutálí.
"Vypadalo to jako míč s vlasy, zřejmě její hlava."
Každý chce peníze
Nebezpečím pro migranty je na cestě i nepříznivé počasí, zvlášť u hranice musí často překonávat pouště, kde přes den panuje obrovské horko a v noci se do nich dá lezavá zima. Stále větší oblasti podél migrantských tras navíc začínají ovládat gangy.
Pokud se migranti chtějí ve zdraví dostat přes některá mexická území, musí si zaplatit kojota, který je převede. Zároveň musí platit i mafii. Jinak jim hrozí, že je unesou, aby získali výkupné od jejich příbuzných, nebo je prostě zabijí. Někdy se podobnému osudu nevyhnou, i když žádané výpalné zaplatí.
Bohatnou na nich ale i taxikáři, obchodníci, lidé, kteří prodávají u stánku s občerstvením nebo ubytovny. Když do města chodí davy migrantů, vede se lidem dobře. Když se migrantská trasa změní, zůstávají města opuštěná.
"Míra snášenlivosti vůči sadismu a beztrestným vraždám rostla na trasách migrantů bez dokladů, kteří procházeli Mexikem," tvrdí autor hned v úvodu knihy. Za posledních 15 let v zemi silně vzrostla zločinnost a vraždy, vydírání a únosy už se dnes netýkají jen bezejmenných migrantů, o kterých autor v knize píše, ale i Mexičanů v méně odlehlých částech země.
Snadná oběť
Stalo se z něj všudypřítomné násilí. Mocné drogové kartely mezi sebou v Mexiku soupeří o moc a ani policie s tím není schopná nic udělat. Často proto, že je na mafii přímo napojená. Narcos kolem sebe šíří strach a lidé se k nim buď přidají, nebo se snaží do ničeho nezaplést.
"Je to všechno složité," přiznává jeden tajný agent, který žije ve městě kontrolovaném mafií, proč nejsou úřady proti organizovanému zločinu schopny zasáhnout. "A složité je to proto, že nejdřív je potřeba eliminovat všechny informátory. Vytvořit jednotnou frontu, ve které proti nim bude bojovat celý státní aparát. Pak by začala opravdová bitva."
Mafii jde navíc také hlavně o hranici, protože nejvíc peněz získávají z pašování drog na sever do Spojených států. Na posledních možných přechodech hranice jim proto migranti vadí, protože by mohli na místo přilákat pohraniční stráž nebo policii. Někdy je proto rovnou zabijí, jindy je zase nutí drogy pašovat pro ně.
Migranti bez dokladů jsou snadnou obětí všech zločinců, protože je jen velmi malá pravděpodobnost, že by se obrátili na policii. Někteří dokonce v knize přiznávají, že se zmlácením nebo znásilněním počítali. To je cena za cestu do Spojených států.
Kniha
Óscar Martínez: Bestie: Na migrantech nesejde
Překlad: Michal Špína
Nakladatelství Absynt 2023, 328 stran, 359 korun
