Oslo/Mosul - Kolem sedmi tisíc jezídských žen unesli, zotročili a sexuálně zneužívali bojovníci takzvaného Islámského státu (IS). Nesou si trauma, o kterém mnohé nedokážou mluvit a které jim brání zařadit se zpátky do společnosti.
Ta nejvýraznější z nich, Nadia Muradová, letos získala Nobelovu cenu za mír. Výbor ocenil její boj proti sexuálnímu násilí. Teror Islámského státu zažila na vlastní kůži. V devatenácti letech ji unesli a stejně jako stovky dalších jezídských žen a dívek z její vesnice odvlekli do islamisty ovládaného Mosulu. Tady sloužila několik měsíců jako sexuální otrokyně.
Jezídky, které zažily podobné hrůzy jako Muradová, před čtyřmi měsíci navštívila reportérka deníku Aktuálně.cz. Ženy redakci popsaly, jak se k nim bojovníci Islámského státu chovali.
"To, co se stalo jí, se přesně stalo i nám," odpovídaly teprve náctileté sestry v uprchlickém táboře Esyan na severu Iráku. Když je islamisté unesli, bylo nejmladší z nich teprve třináct let. To, co prožily, vyprávěly jenom sami sobě navzájem. Detailům o mučení a sexuálním násilí se vyhýbají. Být manželkou islamistů je pro ně už tak velké stigma.
"Chovali se k nám jako ke zvířatům," vzpomínaly. "Rozdělili si nás, každý si vzal jednu, po měsíci si nás zase vyměnili, prodávali nás jako otrokyně. Znásilňovali nás a bili. Znásilňovali všechny dívky, kterým bylo alespoň sedm let."
Oceněná Muradová se stala jezídskou mluvčí. Je jednou z mála dívek, které o sexuálním násilí promluvila otevřeně. Od svého útěku v roce 2014 na půdě OSN promlouvá o genocidě, kterou radikálové na jezídském obyvatelstvu páchají. Jezídky, které ze spárů islamistů uprchly, mají cejch "nevěst Islámského státu".
Zapomenuté otrokyně
V rodinách vojáků IS fungovaly tehdy náctileté dívky jako otrokyně. Vařily, uklízely, a protože je islamisté pojali za manželky, musely plnit všechny manželské povinnosti. Když neuposlechly, zbili je.
Dávali jim zbraně a nutili je bojovat po jejich boku. A zabíjely? "Samozřejmě," odpovídaly Aktuálně.cz. "Musely jsme," opakovaly. "Kdybychom neuposlechly, zabili by nás."
O válce a islamistické ideologii, kterou se jim snažili nacpat do hlavy, mluví dívky mnohem otevřeněji. Jezídové nejsou muslimové, mají vlastní náboženství, a tak islamisté nutili unesené jezídky konvertovat. "Snažili se nám vymýt mozky. Dávali nám drogy a snažili se z nás udělat sebevražedné atentátnice. Kdyby nepřišla armáda a nezachránila mě, udělala bych to. Byla jsem připravená se odpálit," řekla sedmnáctiletá Wiam.
Wiam jako jednu z mála loni v Mosulu osvobodila irácká armáda. Její sestry musela z rukou vojáků vykoupit jejich rodina. "S Islámským státem jsme neskončili, dokud všichni naši bratři z jezídské komunity nebudou zachráněni. Až se to stane, teprve potom budeme oslavovat vítězství," popsal její otec rok po vyhnání IS z Iráku. "Protože jsme jezídi, nikdo pro nás nic neudělá."
Z vyprávění jezídů v uprchlických táborech na severu Iráku je ze všeho nejvíce cítit křivda. "My jsme zažily to, o čem všichni ve světě mluví. My víme, jaké to je žít pod nadvládou Islámského státu jako ženy. Proč to nikoho nezajímá?" ptaly se.
A to se právě Nobelovou cenou míru ověnčená Nadia Muradová snaží změnit. Na půdě OSN mluví o genocidě jezídského etnika a s pomocí právničky Amal Cloony se snaží dostat představitele IS před Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Prestižní cenu spolu s Muradovou v pátek získal i lékař z Konga Denis Mukwege, který ve válkou zmítané zemi pomáhá obětem sexuálního násilí.
