Policie mosty zatarasila a použila slzný plyn, aby demonstrantům zabránila dostat se k budově Národního shromáždění. Již osmá protestní sobota se konala několik dní po zatčení jednoho z mediálně nejznámějších představitelů žlutých vest Erika Droueta.
Emmanuel Macron v sobotu večer na twitteru odsoudil "extrémní násilí" žlutých vest a označil jej za útok na republiku. "Extrémní násilí opět přišlo zaútočit na republiku, její ochránce, představitele, symboly," napsal francouzský prezident a demonstranty požádal, aby protesty ukončili a vyzval je k "debatě a dialogu".
Protestující se začali scházet v různých francouzských městech dopoledne při první své mobilizaci v roce 2019. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner oznámil, že po celé Francii protestovalo padesát tisíc lidí. Doplnil, že demonstranti svou účastí zcela jistě nereprezentují většinu Francie. Jen v Paříži podle dřívějšího sdělení policie demonstrovalo 3500 lidí a 24 osob bylo v hlavním městě zadrženo. Minulou sobotu ve Francii demonstrovalo asi 32 000 lidí.
Už od 17. listopadu lidé demonstrují proti restriktivní fiskální a sociální vládní politice, kterou považují za nespravedlivou. 17. listopadu se protestů zúčastnilo na čtvrt milionů lidí.
Macronova vláda, kterou protesty oslabily, tento týden označila demonstranty za agitátory, jejichž cílem je svrhnout vládu. Demonstranti, z nichž značnou část tvoří lidé s nižšími příjmy, mezitím nadále upozorňují na vysoké ceny a tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým. Aktivisty tento týden také pobouřilo středeční zadržení kontroverzního představitele žlutých vest Erica Droueta, který pak strávil mnoho hodin ve vazbě.
Tisícovky demonstrujících v sobotu vyšly i do ulic měst jako Lyon, Bordeaux, Rouen nebo Beauvais. V Lyonu žluté vesty zablokovaly rušnou dálnici A7. V Nantes a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté.
V Paříži demonstranti uskutečnili průvod mezi Champs-Élysées a Burzovním náměstím a část se vydala k Národnímu shromáždění. Na Champs-Élysées lidé skandováním požadovali Macronovu demisi. "Budeme tu demonstrovat každou sobotu, bude to pokračovat po celý rok 2019," ujišťovala prostřednictvím megafonu jedna z mluvčích hnutí.
Po poledni byly zaznamenány první potyčky mezi protestujícími a pořádkovými silami. Na nábřeží Seiny poblíž pařížské radnice demonstranti podle AFP házeli předměty na policii, která odpověděla slzným plynem.
Následně podle francouzského zpravodajského webu Le Parisien se demonstranti střetli s pořádkovými silami na mostě pro pěší Léopolda Sédara Senghora přes Seinu, odkud mířili dále k Národnímu shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu. Zastaveni byli podle webu asi 200 metrů od budovy. U lávky a poblíž muzea d´Orsay rovněž krátce hořela loď, na které je restaurace. Hasiči ale požár uhasili.
Demonstrující rovněž zapálili skútry, popelnice a další předměty na bulváru Saint-Germain poblíž stejnojmenného kostela v centru města. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně pronikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice. Griveaux v prohlášení uvedl, že demonstranti rozbili dveře ministerstva a také zničili dvě auta.
Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner na twitteru oznámil, že svolal na videokonferenci představitele bezpečnostních sil a prefekty. Zároveň v tweetu vyzval demonstranty, aby respektovali zákon a chovali se zodpovědně.
V podvečer se asi 400 demonstrujících přesunulo na Champs-Elysées, kde se snažili blokovat dopravu. Podle Le Parisien policie proti nim nasadila vodní dělo.
Protesty ve Francii pokračují i přesto, že prezident Macron na konci minulého roku ohlásil ústupky. Přistoupil i na původní hlavní požadavek demonstrantů zrušit chystané zdanění pohonných hmot a slíbil opatření na zvýšení kupní síly a debatu o požadavcích demonstrantů.
