Bájný vládce je skutečný. Máme nového římského císaře, slaví vědci po analýze mince

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
25. 11. 2022 13:29
Hromádku zlatých a stříbrných mincí vědci dvě staletí považovali za špatný podvrh. Zobrazovaly údajného římského vladaře, o kterém ale nikde nebyly žádné záznamy. Nyní britští experti potvrdili jejich pravost pomocí chemické analýzy, a tím i existenci císaře. Sponsian vládl ve 3. století, když se Římská říše začala hroutit.
Zlatá mince se zapomenutým císařem Sponsianem.
Zlatá mince se zapomenutým císařem Sponsianem. | Foto: The Hunterian, University of Glasgow

"Našli jsme císaře," popsal nadšeně pro britskou stanici BBC jeden z autorů výzkumu Paul Pearson z University College London. Podle něj odborníci Sponsiana považovali za fiktivní postavu a jeho existenci zavrhli. Nyní se navíc ukazuje, že v historii hrál důležitou roli.

Vědci pomocí mikroskopů odhalili na zlaté minci s jeho podobiznou škrábance, které potvrzují, že se před dvěma tisíci lety běžně používala. Chemická analýza rovněž dokázala, že se platidlo muselo nacházet několik století pod zemí.

Zlatá mince se zapomenutým císařem Sponsianem.
Zlatá mince se zapomenutým císařem Sponsianem. | Foto: The Hunterian, University of Glasgow

Když byla mince se Sponsianovou tváří v roce 1713 objevena, vzbudila nadšení. Odborníci ho tehdy považovali za uzurpátora, který se snažil převzít moc nad celou říší. V polovině 19. století se ale začalo pochybovat o pravosti nálezu, protože mince vypadala úplně odlišně než jiné římské. Teorii o neznámém císaři v roce 1863 vyvrátil Henry Cohen, expert na mince z Francouzské národní knihovny, který ji označil za špatnou kopii.

Od té doby spolu se zbytkem pokladu ležela v krabici na Univerzitě v Glasgow, než na ni narazil Paul Pearson, kterého její příběh zaujal a chtěl o možném císaři zjistit víc. "Naše důkazy naznačují, že Sponsian vládl v Dácii, která v té době byla izolovaná základna, kde se těžilo zlato. Tehdy říši zachvátily občanské války a hraniční území byla plundrovaná nájezdníky," vysvětlil pro deník The Guardian.

Z vojevůdce císařem

Dácie je oblast v dnešním Rumunsku, kterou jako oficiální provincii a důležité vojenské centrum přičlenil k Římské říši v roce 106 našeho letopočtu císař Traianus. Rumunština má také jako jediný z východoevropských jazyků kořeny právě v latině, a to i přesto, že oblast podle dostupných informací pod vládu Říma nespadala příliš dlouho. 

Právě díky armádě se k moci dostal i znovuobjevený císař. Ve velmi neklidném období se Dácie ocitla osamocena, ze všech stran ji obklopovali útočící nepřátelé a spojení s Římem bylo v polovině třetího století přerušeno. V té době se důstojník Sponsian chopil moci.

"Vzal si titul imperátor, tedy hlavní vojenský vůdce. Toto označení ale bylo rezervované jen pro císaře," dodal Pearson, který závěry výzkumu publikoval v časopise PLOS. "Existují i další případy regionálních císařů. Pokud připustíme samozvané římské císaře, pak jím byl i on."

Blížící se pád Říma

Dácie se tak za vlády Sponsiana stala samostatnou oblastí s vlastní měnou i obchodem a její samozvaný císař obyvatelstvo bránil před nájezdníky. Když se ale situace v Římské říši zklidnila, byli lidé z Dácie evakuováni do centra impéria. Historické záznamy nemluví o žádném konfliktu, proto vědci soudí, že se Sponsian s Římem dohodl.

Adrastos Omissi z Glasgowské univerzity, který se na výzkumu nepodílel, ho označil za brilantní. "Myslím, že jsme předložili skutečně přesvědčivý argument pro existenci Sponsiana a jeho statusu císaře," dodal s tím, že 3. století bylo velmi dynamické a kvůli nepokojům bylo relativně snadné se císařem stát. Další odborníci ale zatím zůstávají skeptičtí a chtějí si počkat na další důkazy.

 

Právě se děje

Další zprávy