75 mrtvých v Kyjevě. Parlament odhlasoval stažení vojska

Dění v ukrajinské metropoli sledujeme v podrobné reportáži.

Kyjev, Ukrajina, 20. února 2014. Otec drží za ruku mrtvého syna. | Foto: Reuters

Kyjev - Příměří vyhlášené ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem nevydrželo.

Kyjevem se ve čtvrtek opět ozývala střelba, na náměstí Nezávislosti znovu umírali lidé. Podle posledních zpráv jich bylo nejméně pětasedmdesát, zhruba pět stovek utrpělo zranění.

Policejní těžkooděnci i ozbrojenci v civilu stříleli ze střech a okolních ulic, mrtvé a raněné demonstranty na obleženém Majdanu shromažďují v hotelu Ukrajina.

Evropská unie rozhodla, že uvalí sankce.

Dramatické dění na Ukrajině sledujeme online:

Také Spojené státy jsou připraveny zavést sankce. A to pro ukrajinské představitele odpovědné za násilí proti protestujícím civilistům v Kyjevě. Řekl to americký viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru s prezidentem Janukovyčem.

23:50

Zatímco EU se na podobě sankcí již dohodla, Washington v této věci ještě žádné rozhodnutí neučinil. Brusel v rámci omezujících opatření zakáže vstup na své území ukrajinským představitelům, kteří stojí za násilnostmi, a také jim zmrazí majetky. Seznamy jmen EU teprve zveřejní. Josh Earnest z tiskového odboru Bílého domu řekl, že Washington opětovně vyzývá ukrajinskou vládu, která je v první řadě za klid v zemi zodpovědná, a opozici k politické dohodě. Rovněž vyloučil, že by USA zvažovaly kvůli vyhrocené situaci vojenskou akci.

Nejméně pětasedmdesát obětí na životech si podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nepokoje v Kyjevě od úterý, kdy ozbrojené srážky v metropoli vypukly. Dříve úřady hovořily o 64 mrtvých. Opozice nicméně tvrdí, že kolem 70 demonstrantů bylo zabito jen během dneška. Oleh Musij, který koordinuje ošetřovny protestujících, agentuře AP řekl, že dnes bylo také asi 500 lidí zraněno.

Mrtví přibývají i v regionech. Ve Lvově podle agentury Interfax hasiči po likvidaci požáru, který dnes večer vzplál po explozi v policejních kasárnách, našli ohořelá těla dvou příslušníků speciální jednotky Berkut.

Poslanci na večerním hlasování schválili konec protiteroristického nasazení sil v zemi. Také trvají na tom, aby se všechny jednotky vrátily zpět do kasáren. Takřka jednohlasně pak odsouhlasili zákaz používání střelných zbraní. Po hlasování zazpívali zákonodárci ukrajinskou hymnu. Schválená opatření musí ještě oficiálně podepsat prezident Janukovyč. Pozorovatelé nicméně dnešní postup parlamentu označují za důležitý symbolický krok.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes telefonicky hovořila s americkým a ruským prezidentem Barackem Obamou a Vladimirem Putinem o situaci na Ukrajině. "Kancléřka a prezidenti se shodli na nutnosti co nejdříve najít politické východisko z krize na Ukrajině a ukončit krveprolití," uvedla agentura AFP s odvoláním na komuniké německé vlády.

Putin také telefonicky hovořil s britským premiérem Davidem Cameronem. "Prezident zdůraznil, jak je nesmírně důležité ihned ukončit krveprolití, podniknout neprodlené kroky ke stabilizaci situace a potlačit útoky extremistů a teroristů," citovala agentura Reuters z oznámení Kremlu.

Ministerstvo vnitra přiznalo, že policisté dnes použili střelné zbraně. Údajně tak kryli kolegy, kteří nebyli ozbrojeni a ustupovali před ostřelovači a radikálními demonstranty.

Několik tisíc lidí podle agentury ITAR-TASS blokuje příjezdovou cestu ke kyjevskému letišti Žuljany. Podle opozičních zdrojů někteří politici a byznysmeni, blízcí Janukovyčovi, odlétají ze země s penězi. Údajně odletěly během dneška desítky letounů s „velmi významnými osobami."

Podle serveru newsru.ua, který se odvolává na nejmenované očité svědky, zvláštním letem odcestoval prý i předseda ukrajinského parlamentu Volodymyr Rybak, a to ve společnosti vnučky a jejího manžela, jakož i velkého počtu zavazadel, dovezených dodávkou pro přepravu peněz.

Letiště Žuljany je menším ze dvou kyjevských letišť a slouží hlavně pro vnitrostátní a soukromou dopravu.

Server Ukrajinska pravda informoval, že jeden z nejbohatších Ukrajinců Rinat Achmetov, který je považovaný za sponzora vládnoucího režimu, odletěl z Doněcku do Londýna. V britské metropoli vlastní luxusní nemovitost, před níž ukrajinští demonstranti pravidelně pořádají protestní mítinky. Ruská televize Dožď informovala dnes s odvoláním na vlastní zdroje, že Achmetov měl odletět do Prahy. Jeho fotbalový klub Šachtar Doněck dnes večer hraje v Plzni zápas Evropské ligy. Lidé z okolí Achmetova popřeli, že by miliardář opustil Ukrajinu.

Foto: Reuters

V Kyjevě bylo dnes identifikováno 58 těl obětí dnešních střetů v Kyjevě. Mezi mrtvými je deset policistů. Informovala o tom aktivistka Teťana Pečončyková.

Podle některých informací měl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč požádat o politický azyl v Rusku. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov to označil za dezinformaci. Podle něj šlo o "kachnu". "Je to výsledek informační války," uvedl podle agentury RIA Novosti.

Ve Lvově hoří základna speciálních policejních oddílů Berkut. Podle očitých svědků byla v areálu slyšet mohutná exploze. Požár se pak rychle rozšířil na celou budovu

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že trojice ministrů zahraničí Německa, Francie a Polska na jednáních v Kyjevě hovořila s prezidentem Janukovyčem o možnosti konání předčasných voleb jako východisku z krize. Rozhovory jsou podle Tuska nadějné.

"Jména osob nyní nejsou veřejná, na seznamu i přesné podobě sankcí se stále pracuje a vše má být hotovo v nejbližších hodinách, řekl novinářům po jednání v Bruselu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Seznam by se podle něj měl týkat těch představitelů, kteří jsou odpovědní za násilné činy. "Vývoj a to, koho postihnou, bude záležet také na tom, jak se vyvinou jednání, která jsou nyní vedena," řekl ministr.

Podle bývalého českého eurokomisaře a lídra kandidátky hnutí ANO do květnových eurovoleb Pavla Teličky Evropská unie v případě Ukrajiny příliš dlouho váhala. "Unie příliš dlouho spoléhala na to, že může přijít nějaký zvrat, nějaké pozitivní řešení, omezovala se na vyjednávání a domnívám se, že už dlouho se nemělo jednat v rukavičkách, a mělo se vůči Ukrajině přitvrdit," řekl Telička na Rádiu Impuls.

Na Ukrajině podle něj musí nastat politický změny, ale Evropská unie bude muset postupovat ve spolupráci s Ruskem.

V Zakarpatské oblasti opustili vládní Stranu regionů všichni poslanci. Tamní oblastní rada pak - stejně jako ve Lvově - oznámila nezávislost na režimu prezidenta Viktora Janukovyče.

"Zakarpatsko je osvobozeno od Janukovyčovy vlády," stojí v jejím prohlášení. Zakarpatská oblast je bývalou Podkarpatskou Rusí, která patřila v letech 1918 až 1939 Československu.

Foto: Reuters

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se dohodli na uvalení sankcí pro osoby zodpovědné za násilnosti na Ukrajině. Podle agentury Reuters to prohlásila italská ministryně zahraničí Emma Boninová. EU jim mimo jiné neudělí cestovní víza a zmrazí jim majetky.

Za napjaté situace začalo zasedání ukrajinského parlamentu. Poslanec za Janukovyčovu vládní Stranu regionů Nikolaj Rudkovskij navrhl, aby přítomní zákonodárci odhlasovali stažení ozbrojených sil z centra Kyjeva a zákaz zásahu armády ve městě. Podle posledních zpráv část vládní strany nesouhlasí s tvrdým zásahem proti demonstrantům, od prezidenta se distancoval například starosta Kyjeva Volodymyr Makejenko nebo vlivný poslanec a bývalý prezidentský kandidát Serhij Tihipko.

Státy Evropské unie, které sousedí s Ukrajinou, se vzhledem k eskalaci násilí v postsovětské republice chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko už oznámily, že jsou připravené v případě nutnosti utečence ze sousední země přijmout.

Rumunský prezident Traian Basescu podle agentury APA prohlásil, že jeho země může v první fázi přijmout zhruba 3500 osob a následně je schopná poskytnout přístřeší i pro další. Polský premiér Donald Tusk ujistil, že Polsko je přichystáno ujmout se většího počtu zraněných z Ukrajiny a případně i uprchlíků.

Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo údaje o mrtvých. Od úterního odpoledne bylo v Kyjevě zabito 64 lidí. Doposud se oficiálně hovořilo o 35 obětech.

Kancelář kyjevského starosty uvádí, že k "soudnímu přezkoumání koronerem" bylo dodáno 67 těl, včetně devíti lidí, kteří zemřeli v nemocnicích.

A man attempts to extinguish a burning vehicle during clashes with riot police near Independence Square in Kiev February 20, 2014. Ukrainian protesters hurling petrol bom | Foto: Reuters

"Jsme pobouřeni snímky ukrajinských bezpečnostních složek, které ze samopalů střílejí své vlastní lidi, a vyzýváme ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby z centra Kyjeva okamžitě stáhnul bezpečnostní jednotky," stojí v prohlášení, které rozeslal Bílý dům médiím. Washington dále vyzval demonstranty, aby se zdrželi násilí, a ukrajinskou armádu, aby do dění v zemi nezasahovala.

"Na ambasádě v Kyjevě začíná jednání (ministrů EU) s opozicí, která bude konfrontována s (Janukovyčem) nabízenou dohodou. Hovoří se o šokujícím počtu obětí," tweetuje polský ministr zahraničí.

V Kyjevě byl částečně obnoven provoz metra. Chreščatyk, Majdan Nezaležnosti a další klíčové stanice v centru města však vlaky i nadále projíždějí bez zastavení.

Šéf zdravotnického týmu opozičního tábora Oleh Musij píše na Twitteru, že bylo od čtvrtka zabito nejméně 70 až 100 protivládních aktivistů.

Svého vyjednavače na Ukrajinu vysílá také Rusko. Šéfem mírové delegace ruský prezident Vladimir Putin jmenoval Vladimira Lukina, který dříve působil jako velvyslanec ve Spojených státech či ombudsman pro lidská práva.

Ministři zahraničí Německa, Francie a Polska se po pětihodinovém jednání s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem znovu sejdou se zástupci opozice, aby jim přednesli jeho stanovisko a pokusili se vyjednat kompromis nebo alespoň další příměří. Šéfové diplomacie zmíněných zemí o tom informovali prostřednictvím Twitteru.

Ukrajinská lékařka a aktivistka Olha Bohomolecová označila aktuální situaci v zemi za "genocidu 21. století" a vyzvala politiky, aby nezávisle na své stranické příslušnosti zastavili vraždění lidí. "Byli to ostřelovači. Lidé nemají zranění rukou nebo nohou. Kulky jsou mířeny do hlavy a srdce," prohlásila Bohomolecová v rozhovoru pro Radio Svoboda.

Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska po právě skončeném jednání s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem nabyli dojmu, že je možné dospět ke kompromisu, který povede k ukončení násilí v ulicích ukrajinských měst. S odvoláním na nejmenovaný zdroj z Bruselu to píše agentura Reuters.

Chaos v Kyjevě se projevil i na finančních trzích. Ruský rubl padl vůči euru na své historické minimum, polský zlotý ztratil půl procenta, stejně jako maďarský forint, píše agentura Reuters.

Demonstranti mají ve svém držení na sedm desítek vojáků. Policie zřejmě chystá záchrannou akci. "Při osvobození svých kolegů mají policisté právo využít všech prostředků daných zákonem. Včetně zbraní," stojí na webu ministerstva vnitra.

Lidé v Kyjevě masově vybírají peníze z bankomatů. Některé banky odpojily bankomaty od sítě; další vydávají jen částky do 1000 hřiven (asi 2250 korun). Před obchody se tvoří dlouhé fronty, lidé panicky skupují potraviny v obchodech, píše agentura Unian.

Policie tvrdí, že rozhodnutí použít ostrou munici přijala pouze v zájmu ochrany svých lidí. "Pro účely ochrany zdraví a životů strážců zákona bylo přijato rozhodnutí použít v sebeobraně střelné zbraně," píše agentura AFP.

Foto: Reuters

Zatímco doposud se veškeré povstalecké aktivity odvíjely převážně v centru města, v současné chvíli už se opoziční aktivisté pokoušejí obsadit i policejní služebnu v kyjevském obvodu Darnycja na levém břehu Dněpru.

Poslanec strany Svoboda Svjatoslav Chaněnko prohlásil, že podle jeho informací v ulicích Kyjeva od rána zemřelo 60 lidí. Úřady prozatím stále udávají, že si nepokoje vyžádaly celkem 30 mrtvých.

"Před chvílí jsem našel za plentou v přízemí hotelu, kde je provizorní nemocnice, deset mrtvých těl. Všichni byli zastřeleni z kalašnikovů," napsal na Facebooku Jaromír Štětina, který je momentálně v ukrajinské metropoli.

"Podle štábu opozice (Národní štáb odporu) se chystá výjimečný stav. Lidi skupují potraviny, vybírají peníze z bankomatů," dodal s tím, že podle důvěryhodných diplomatických zdrojů ruská ambasáda evakuuje rodinné příslušníky.

Policisté zasahující v centru města byli vybaveni střelnými zbraněmi a použijí je v "souladu se zákonem". Na webových stránkách svého úřadu o tom informoval ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko. "Podepsal jsem rozkaz a policie dostala bojové zbraně," píše se dále na ministerském webu.

"Umírám," stihla ještě tweetnout 21letá zdravotnice Olesja Žukovská, která v ulicích Kyjeva ošetřovala zraněné, dokud nebyla sama postřelena. S těžkým zraněním musela být převezena do nemocnice, kde v současné době bojuje o život.

Mezi Kyjevem a Lvovem znovu jezdí vlaky. Podle agentury Interfax o tom informovala ukrajinská železnice.

Vystrašení obyvatelé hromadně opouštějí centrum Kyjeva. Ve čtvrtích, kde se zrovna nebojuje, je vidět čím dál méně lidí. Ti, kdo se nechtějí do střetů zapojit, prchají na druhou stranu Dněpru, píše agentura Interfax.

Tábor vládní Strany regionů už opustil i starosta Kyjeva Volodymyr Makejenko. Odmítl převzít zodpovědnost za krveprolití v ulicích metropole. "Žádná moc nestojí za lidské oběti," vzkázal Makejenko prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Občanům pak starosta slíbil, že ještě ve čtvrtek opět zprovozní linky kyjevského metra, které tajná policie rozkázala uzavřít s odkazem na možnost teroristického útoku.

Tři ze sedmi hraničních přechodů na ukrajinsko-polské hranici - hlavní vstupní bráně do Evropské unie - obsadili a uzavřeli protivládní aktivisté, píše agentura Unian.

Ukrajinské ministerstvo vnitra upřesnilo počet mrtvých a raněných policistů. Nejnovější informace hovoří o třech zabitých a padesáti raněných strážcích zákona.

Čtvrteční boje v centru Kyjeva si podle ukrajinských médií vyžádaly nejméně tři desítky obětí. Dvanáct z nich jsou policisté, kteří byli dopoledne vystaveni prudké ofenzivě opozičních radikálů. Od propuknutí nepokojů počátkem týdne zahynulo v kyjevských ulicích možná až 58 lidí, další mrtví jsou hlášeni z regionů.

"Přestože je dnes den státního smutku a přes uzavřené příměří, střílejí (protivládní aktivisté) po policistech a jednotkách ministerstva vnitra. Útočí na ně od brzkého rána v současné době muselo být hospitalizováno přes dvacet policistů," uvedl v televizním prohlášení ukrajinský ministr Valerij Mazan.

Starosta západoukrajinského Lvova Andrij Sadovyj vyzval obyvatele města k bdělosti. Zároveň pohrozil totálním zákazem prodeje alkoholu, který prozatím v baště protivládního odporu platí po 22:00 hodině.

"Ve Lvově se realizuje cizí scénář namířený na destabilizaci situace," prohlásil. Demonstranti tam ve středu obsadili všechny úřady.

"Podivuhodné: peklo v Kyjevě spojilo české demokratické politiky. Více méně říkají stejné věci a stojí na straně mužů a žen, kteří se postavili proti Janukovyčovi. Na stejné vlně se ocitli po velmi dlouhé době," píše komentátor Martin Fendrych.

"Zní to nadějně - zjevně existují věci, které vidí stejně, a zjevně jsou to věci, které se týkají svobody a demokracie. Silné. Stát proti Janukovyčově režimu de facto znamená stát proti ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi."

Objevují se dosud nepotvrzené zprávy, že prezident Viktor Janukovyč vyhlásí ve 14:30 místního času (13:30 SEČ) výjimečný stav. V takovém případě by mohlo být omezeno vysílání televize, ale i blokován internet či telefonní linky.

Zásahové jednotky Berkut údajně bijí vojáky, kteří odmítají bojovat s demonstranty. Na YouTube se objevily záběry, na nichž jsou opozičníci údajně terčem ostřelovače.

"Bělorusko vždy odsuzovalo jednání účastníků v politických konfliktech a neústavní metody řešení politických neshod, které nevyhnutelně vedou k eskalaci násilí," napsal na Ukrajinu běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

On sám je přitom označován za posledního diktátora Evropy, který brutálně potlačuje opozici a manipuluje volbami.

Lidem, které zasáhly nepokoje, se snaží pomoci i v Česku. Ukrajinská iniciativa vyhlásila veřejnou sbírku a od středy vybrala 60 000 korun. Sbírku vypsala také Charita. Pomoci chce i vláda, která do Kyjeva vyslala tým lékařů. Zvažuje, že přijme oběti nepokojů.

Situaci okomentovala i vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Jediným řešením je podle něj neprodlený odchod prezidenta Viktora Janukovyče.

Ministerstvo vnitra nabádá obyvatele metropole, aby se vyhnuli centru města. Měli by raději zůstat doma. Opatření souvisí s tím, že "v ulicích Kyjeva se pohybují ozbrojení a agresivně smýšlející lidé".

Úřady popřely, že by do Kyjeva mířil armádní vlak. Oznámily ale, že v metropoli by se po několika dnech mělo otevřít metro.

V Kyjevě byly zavřeny všechny benzinky. Podle aktivistů rovněž vypadává internet a telefonní spojení.

Čtvrteční střety si podle Reuters vyžádaly nejméně 21 mrtvých. Agentura se odvolává na svého fotografa, který těla napočítal přímo v epicentru nepokojů. Jednu oběť už dříve ohlásila policie.

Celkem od úterý přišlo o život na pět desítek lidí. "Jde o nejkrvavější hodiny ve 22leté postsovětské historii," píše Reuters.

Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude vzorem pro její budoucí uspořádání Rusko nebo země Evropské unie. Během rozhovoru pro zahraniční novináře to prohlásil německý prezident Joachim Gauck.

"Nejde o nějaké rozšiřování sfér vlivu. Jde o to, zda obyvatelstvo velké země dostane právo samo si určit směr budoucího vývoje nebo ne," zhodnotil současný vývoj.

Proruské vedení autonomního Krymu nevylučuje odtržení od Ukrajiny, pokud se situace v zemi bude dále zostřovat, napsala ČTK. "Všechno k tomu směřuje," řekl v rozhovoru pro ruskou agenturu Interfax šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov.

Údaje o mrtvých v Kyjevě se rozcházejí. Agentura Unian informuje o sedmi nových obětech, Reuters s odvoláním na očité svědky o deseti.

Reportéři serveru Kyjev Post mají dokonce zprávy o 35 mrtvých. Část z nich napočítali sami v ulicích, o dalších je zpravili zdravotníci. Většina údajně podlehla střelným zraněním.

Představitelé opoziční strany Svoboda tvrdí, že odstřelovači pálí po lidech, kteří odnášejí zraněné lidi z Majdanu. Mrtvé i raněné přenášejí lidé do lobby hotelu Ukrajina, který se nachází přímo na náměstí a lze do něj projít, aniž by bylo nutné se dostat za barikády.

"Prezident Janukovyč vyhlásil válku vlastnímu národu," říká senátor Jaromír Štětina, který dění sleduje přímo na náměstí Nezávislosti. "Už nestačí politická klišé o tom, že jsme ,znepokojeni'. Řešení konfliktu tkví v předčasných prezidentských a parlamentních volbách".

Ukrajinská železniční společnost zastavila vlaky, jedoucí z měst na západě země do Kyjeva. Jde zřejmě o pokus zamezit přílivu dalších protivládních demonstrantů.

Hnutí Euromajdan zveřejnilo fotografii policistů, kteří údajně skončili v zajetí demonstrantů.

Ukrajinská stanice Espreso TV hlásí, že do hlavního města jede "vlak se 40 vagóny plnými vojáků".

Cestu do Kyjeva po šéfech diplomacií Francie, Německa a Polska odvolal i ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Podle ministerstva vnitra přišel ráno o život i jeden policista. Podle mluvčího byl zastřelen a zemřel v nemocnici. Dalších 29 příslušníků bezpečnostních složek bylo zraněno.

Pouliční válka v Kyjevě si vyžádala dopoledne nejméně deset mrtvých, napsala agentura Reuters s odvoláním na očité svědky. Pokud by se údaje potvrdily, nepokoje by si od úterý vyžádaly 38 obětí. Stovky lidí byly doposud zraněny.

Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska Laurent Fabius, Frank-Walter Steinmeier a Radoslaw Sikorski zrušili z bezpečnostních důvodů plánované setkání s Viktorem Janukovyčem a opustili Kyjev. Setkání bylo původně plánováno na 9:30 SEČ po schůzce prezidenta s vůdci opozice.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski z Kyjeva hlásí, že v okolí prezidentského paláce se ozývá střelba, výbuchy a je vidět černý kouř. Schůzka s představiteli ukrajinského režimu se přesouvá na jiné místo.

Opoziční předák Vitalij Kličko obvinil z porušení příměří bezpečnostní složky. "Narušil ho Berkut (zvláštní jednotky - pozn. red.), který se pokusil podpálit konzervatoř."

Sociálními sítěmi se šíří neoficiální zprávy, že v centru Kyjeva zemřelo během čtvrtečního rána nejméně pět lidí. Aktivisté se odvolávají na prohlášení lékaře a snímky těl přikrytých plachtami. Úřady doposud informaci nepotvrdily.

Demonstranti obsadili Říjnový palác, kde sídlí Mezinárodní centrum kultury a umění, hlásí agentura Interfax.

Aktivisté odmítají, že by porušili příměří. "Neútočíme, pouze bráníme barikády," tvrdí na Twitteru.

Část ukrajinských olympioniků kvůli nepokojům v Kyjevě opouští ruské Soči. Oznámil to Mezinárodní olympijský výbor. Ten včera sportovcům zakázal, aby černou páskou uctili památku bezmála tří desítek obětí násilí.

Rusko prozatím neruší svoji finanční pomoc Ukrajině. Ale situace se prvně musí uklidnit, vysvětlil mluvčí Kremlu. Moskva Kyjevu přislíbila pomoc 15 miliard eur.

Při obnovených násilnostech byli podle dostupných zpráv vážně zraněni čtyři demonstranti a až 23 policistů. Zdravotníci na jedné z barikád prováděli srdeční masáž demonstrantovi, jehož stihla nevolnost.

Z budovy parlamentu, kde měla pokračovat debata o ústavní reformě, policie spěšně evakuovala poslance. Střelba se ozývala i z budovy kyjevské konzervatoře, kterou v minulých dnech obsadila opozice.

Foto: Reuters

V centru Kyjeva vládne panika, šíří se pověsti o nasazení ostré munice na obou stranách i ostřelovačích na střechách.

Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, které z odpovědnosti za zmařené příměří obvinilo pravicové radikály. Jejich maskovaní bojovníci prý na policii zaútočili palbou ostrými náboji a používají dokonce otravné látky. Desítky policistů utrpěly zranění.

Konfliktní situace na Ukrajině dál vyvolává i problémy v ukrajinském olympijském týmu, který bojuje o medaile v jihoruském Soči. Lyžařka Bohdana Macecká spolu se svým trenérem oznámila, že na protest proti policejním útokům na kyjevské demonstranty odstupuje z olympijského turnaje.

Británie dnes uzavřela své velvyslanectví v Kyjevě s odkazem na komplikovanou situaci v zemi. O uzavření své ambasády už ve středu informovala Kanada. Na její úřad v Kyjevě se uchýlila skupina opozičních aktivistů, zřejmě s úmyslem požádat v zámoří o politický azyl.

Policie se během noci pokusila zablokovat veškeré ulice vedoucí na Majdan, na nátlak opozičních poslanců ale byly policejní zátarasy odstraněny. Podle ministerstva zdravotnictví v noci na čtvrtek v nemocnici podlehli zraněním utrpěným na barikádách další dva lidé, počet obětí nynější vlny nepokojů se tak zvýšil na 28.

Pravicoví radikálové, kteří se označují za hlavní údernou sílu protestů, příměří označili za "falešné" a nehodlají se jím řídit. Dmytro Jaroš, velitel krajně pravicových bojůvek Pravý sektor, příměří uzavřené mezi znesvářenými tábory odmítl. "Kdosi chce zablokovat lidové povstání vyhlášením falešného příměří. Pravý sektor žádné takové dohody nepodepsal, útok povstaleckého lidu musí pokračovat," napsal dnes Jaroš na sociální síti Facebook. Maskovaní ozbrojenci Pravého sektoru se označují za hlavní údernou sílu opozice, vláda je označuje za neonacisty a viní je z odpovědnosti za nynější vlnu násilí.

Podle české novinářky Petry Procházkové vypadá situace na kyjevském Majdanu stále stejně. "Připomíná to poziční válku. Stále hoří ohně demonstrantů, občas někdo po někom něco hodí," řekla Procházková České televizi s tím, že demonstrantů je na náměstí výrazně méně než před několika dny.

Americký prezident Barack Obama a kanadský premiér Stephen Harper přivítali příměří, na němž se ve středu dohodl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se zástupci opozice. Oba lídři však zdůraznili, že bude klíčové, zda bude příměří uplatňováno v praxi.

Obama s Harperem se shodli na tom, že před středeční půlnocí vyhlášené příměří "pokud bude uplatňováno, bude vítaným krokem vpřed na cestě ke smysluplnému dialogu". Oba lídři to vzkázali ve společném prohlášení ze summitu USA, Kanady a Mexika.