Kyjev/Moskva - Spolupracovníci zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova zveřejnili zprávu nazvanou "Putin. Válka".
Dokument vypracovaný skupinou expertů podle tiskové agentury RBK uvádí, že válka na východě Ukrajiny stála Rusko během deseti měsíců 53 miliard rublů (25,6 miliardy korun) a jen loni v srpnu v Donbasu zemřelo nejméně 150 ruských vojáků.
Moskva dlouhodobě jakékoliv zapojení do konfliktu odmítá.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ministr zahraničí USA John Kerry za klíč k míru na východě Ukrajiny, kde proti vládním jednotkám bojují proruští separatisté, považuje dodržování únorových minských dohod o příměří. "Až budou minské dohody plně dodržovány, mohou být rušeny sankce uvalené EU a Spojenými státy," řekl Kerry na závěrečné tiskové konferenci s Lavrovem. Západ uvalil na Rusko sérii sankcí kvůli loňské anexi ukrajinského Krymu a kvůli jeho roli v krizi na Ukrajině.
Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov svému protejškovi Johnu Kerrymu řekl, že Moskva je připravena na konstruktivní spolupráci s Washingtonem založenou na rovnocenném partnerství. Rusko podle něho nepodlehne nátlaku, aby upustilo od svých národních zájmů. Lavrov také uvedl, že snaha vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí povede do slepé uličky.
Výbor věřitelů Ukrajiny předložil Kyjevu svůj podrobný návrh restrukturalizace ukrajinského dluhu. Návrh je podle něj kompromisem mezi cílem Ukrajiny snížit zadlužení a zájmy investorů, kteří se chtějí vyhnout výraznému snížení hodnoty dluhopisů. Výbor současně podle agentury Reuters uvedl, že zatím neviděl, že by se ukrajinská vláda významně zapojila do jednání o počátečním návrhu předloženém před čtyřmi týdny. Kyjev naopak obvinil věřitele z toho, že sami nejsou ochotni jednat.
Na pracovní oběd přinesl Lavrov svému americkému kolegovi košík rajčat a brambor. Americko-ruská "bramborová politika" začala loni v lednu, kdy Kerry Lavrova obdaroval bramborami ze státu Idaho, o jejichž vývozu se šéf ruské diplomacie zmínil na jedné z dřívějších schůzek. Kerry dnes zase Lavrovovi dal seznam citací z ruských médií, které podle něho "neodrážejí skutečný potenciál rusko-amerických vztahů", uvedla mluvčí šéfa ruské diplomacie.
Momentka z rozhovoru Putin - Kerry v Soči.
Путин ведет переговоры с Керри в сочинской резиденции Бочаров ручей. Спасибо Марии Захаровой за фото pic.twitter.com/gYITruSILQ
— Дмитрий Смирнов (@dimsmirnov175) 12. květen 2015
Není zatím jasné, s jakým výsledkem skončila jednání Kerryho s Putinem a Lavrovem. „Je důležité udržovat kanály komunikace otevřené a hovořit přímo s těmi, kteří rozhodují,“ řekl agentuře Reuters ke schůzce pracovním amerického ministerstva zahraničí. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil schůzku za pozitivní krok.
Kreml zcenzuroval nedělní prohlášení Angely Merkelové o "zločinném a protiprávním" charakteru ruské anexe ukrajinského Krymu. Oznámil to dnes moskevský rozhlas. Na tiskové konferenci v Moskvě německá kancléřka nebývale tvrdě kritizovala ruský zábor, což podle rozhlasové stanice Echo Moskvy kremelské tlumočníky zaskočilo. V oficiálních překladech byla tato pasáž změněna.
Merkelová na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Vladimirem Putinem doslova řekla, že "zločinná a protiprávní anexe Krymu a vojenské akce na Ukrajině těžce poškodily rusko-německou spolupráci". V oficiální ruské verzi, která se objevila na webových stránkách ruského prezidenta, zní ale vyjádření Merkelové jinak: "Anexe Krymu, která se uskutečnila v rozporu s mezinárodním právem, a vojenské akce na Ukrajině těžce poškodily rusko-německou spolupráci."
Dnešní jednání ministrů zahraničí Ruska a USA Sergeje Lavrova a Johna Kerryho v Soči skončilo a podle Lavrova bylo "báječné". Šéfa americké diplomacie, který dnes do Ruska přijel poprvé od května 2013, po jednání přijal Vladimir Putin.
Ministři spolu hovořili čtyři hodiny. Při odchodu z jednání Lavrov na dotaz novinářů ohledně průběhu schůzky odpověděl jedním slovem "báječné". Kerry měl se svým ruským protějškem v černomořském Soči jednat zejména o americko-ruských vztazích a o Ukrajině. V Rusku byl americký ministr naposledy v květnu 2013.
Spolupracovníci Borise Němcova prezentovali dnes v Moskvě dokumenty, na kterých zavražděný opoziční politik měsíce pracoval. Spis dokončil jeho přítel Ilja Jašin. Dokument má 65 stran.
Доклад Немцова о российских военных на Украине представили в Москве. Ведем онлайн http://t.co/MU9H2aa1bU pic.twitter.com/1sPxoYghgP
— Новая Газета (@novaya_gazeta) 12. květen 2015Podle ukrajinského tisku se už cizinci do bojů v Donbasu proti proruským separatistům zapojili, třebaže to dosud zákony nedovolují. Připustil to i autor předlohy zákona, poslanec Dmytro Tymčuk.
"Od chvíle, kdy se začaly formovat oddíly dobrovolníků a prapory domobrany v zóně protiteroristické operace (v Donbasu), začali na východ Ukrajiny o své vůli přicházet cizinci s válečnými zkušenostmi," řekl. "Část z nich se zapojila a zapojuje do bojových akcí, přestože právní podklad chybí."
Ukrajinský parlament v prvním čtení podpořil zákon, který legalizuje zapojení cizinců do jednotek ukrajinské armády.
Zákon umožní občanům cizích států uzavírat kontrakt s armádou a bojovat v jejích řadách, a to i při bojových operacích na východě země. Navrhovatelé zákona doufají, že přítomnost cizinců omezí povolávání ukrajinských branců v rámci mobilizace.
Podle povstalců dopadl v noci na dnešek dělostřelecký granát vypálený z armádních pozic na obytný dům v Doněcku, nikoho ale nezranil. Ukrajinští vojáci prý v posledních 24 hodinách porušili příměří sedmatřicetkrát, kromě Doněcku se pod palbou ocitla i Horlivka, Širokyne a několik dalších obcí.
Hmotné škody a případná zranění osob se upřesňují, uvedla povstalecká tisková agentura DAN.
Tři ukrajinští vojáci byli v posledních 24 hodinách zabiti při přestřelkách v Doněcku a u města Ščasťje v Luhanské oblasti. Na tiskové konferenci v Kyjevě to prohlásil armádní mluvčí Andrij Lysenko.
Ohlášené ztráty jsou největší od středy minulého týdne, kdy v Donbasu padlo pět ukrajinských vojáků. Z porušování příměří mezi ukrajinskou armádou a povstalci se vzájemně obviňují obě strany.
Pokud by začala válka Ruska s NATO, třiatřicet procent Rusů se domnívá, že by v ní jejich země zvítězila. Vyplývá to z nového průzkum veřejného mínění, provedeného společností Levada Centrum. Pětapadesát procent dotázaných se domnívá, že by nezvítězila ani jedna strana, pět procent je přesvědčeno o vítězství NATO. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že pětapadesát procent Rusů je přesvědčeno, že Rusko nikdy nepoužije jadernou zbraň jako první.
Výbor věřitelů Ukrajiny předložil Kyjevu svůj podrobný návrh restrukturalizace ukrajinského dluhu. Návrh je podle nich kompromisem mezi cílem Ukrajiny snížit zadlužení a zájmy investorů, kteří se chtějí vyhnout výraznému snížení hodnoty dluhopisů.
Členy výboru věřitelů je pět předních držitelů ukrajinského dluhu. Celkem chce Ukrajina restrukturalizovat dluh ve výši 23 miliard dolarů (561,3 miliardy Kč) a těchto pět věřitelů vlastní dluh za zhruba deset miliard USD. Ukrajina do restrukturalizace zahrnula veškeré nesplacené dluhopisy prodané do konce února 2014. Významným věřitelem Ukrajiny je i Rusko, které vlastní dluhopisy za tři miliardy dolarů. Restrukturalizace dluhu se ale Rusko odmítá účastnit.
Ruský deník Kommersant v dnešním vydání v obsáhlé reportáži hodnotí, s jakými politiky a jak jednal během oslav výročí konce druhé světové války Vladimir Putin v Moskvě. Miloše Zemana hodnotí jako "zastánce a hrdinu Ruska.“
Prudká střelba je hlášena z takzvané severní fronty v Luhanské oblasti. Střelba z automatických zbraní, minometů a granátometů zněla v oblasti mezi městy Sčastje a Stanycja Luhanska severně od Luhansku. V oblasti také ukrajinští vojáci zadrželi několik nákladních automobilů, jejichž řidiči se údajně pokoušeli propašovat na území separatistů potraviny a další zboží.
Москаль затримав 11 українських фур із продуктами для "ЛНР" http://t.co/4K7pYOjNFe pic.twitter.com/xxeUUKWfXR
— Українська правда (@ukrpravda_news) 12. květen 2015NATO se domnívá, že Rusko znovu posiluje své jednotky na hranicích s Ukrajinou a posílá novou výzbroj separatistům. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že se současnou výzbrojí mohou separatisté podniknout velké ofenzivy krátce poté, co se k tomu rozhodnou. Velení ukrajinské armády ale tvrdí, že obrana Mariupolu je nyní dostatečná a pád města do rukou ozbrojenců „Doněcké lidové republiky“ bezprostředně nehrozí.
Agentura Reuters dnes publikovala reportáž, napsanou na základě výpovědí ruských vojáků sloužících na Ukrajině. Píše v ní, že vojákům je slibována finanční odměna za to, když půjdou bojovat na Ukrajinu. Ti, kteří odmítnou, v armádě končí. Jeden z Rusů pod podmínkou anonymity řekl, že byl povolán k odpalování raket Grad asi dva kilometry od hranice s Ukrajinou. „Pálil jsem na cíl vzdálený zhruba sedmnáct kilometrů. Nevěděl jsem, co to bylo,“ řekl. Z reportáže vyplývá, že vojáci, pocházející ze západního Ruska, projevují menší ochotu jít bojovat na Ukrajinu. Povoláváni jsou proto muži ze vzdálenějších oblastí. Což vysvětluje, proč se do bojů o Debalceve zapojili tankisté burjatské národnosti ze Sibiře.
Reportér Aktuálně.cz Jiří Just nedávno Ilovajsk navštívil. Přečtěte si jeho reportáž Chtěli jsme být druhý Krym, zní z prokletého Ilovajsku.
Zpráva, kterou o válce v Ukrajině zveřejnili spolupracovníci zavražděného ruského politika Borise Němcova, vychází z výpovědí ruských vojáků. Těch, kteří se účastnili přímo bojů na východní Ukrajině.
Dokument uvádí, že obratem ve válce byla bitva o město Ilovajsk na přelomu srpna a září 2014. Ukrajinskou ofenzivu zastavili právě ruští vojáci. Ukrajinské síly se dostaly v Ilovajsku do obklíčení, mnoho Ukrajinců zahynulo při pokusu probít se ven.
Celkem na Ukrajině padlo podle spolupracovníků Němcova nejméně 150 ruských vojáků. Dalších sedmdesát zahynulo v bitvě o Debalceve v lednu a únoru letošního roku.
Zpráva také potvrzuje, že příbuzní ruských vojáků zabitých na Ukrajině dostali finanční kompenzace a výměnou za to slíbili, že budou mlčet o příčině úmrtí svých blízkých.
Raketomety separatistů ve městě Alčevsk.
"DPR" MLRS disposition in #Alchevsk pic.twitter.com/CC31DXkTRR
— News of Donbas (@novostidnua_en) 11. květen 2015Generální tajemník OSN Pan Ki-mun zahájí konzultace se členy Rady bezpečnosti o zřízení úřadu OSN pro podporu mírových dohod se sídlem na Ukrajině.
Šéf světové organizace to v pondělí řekl v telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Podle ruských médií se Moskva k návrhu staví zdrženlivě.
Podle amerického ministerstva zahraničí bude v širokém okruhu projednávaných otázek na předních místech kromě Ukrajiny i situace v Sýrii, Jemenu a Libyi a připravovaná smlouva s Íránem o jeho kontroverzním jaderném programu.
Ruská agentura TASS v předvečer Kerryho návštěvy zveřejnila prohlášení místního ministerstva zahraničí, podle něhož by rusko-americké jednání mohlo "přispět k normalizaci dvoustranných vztahů, na nichž v mnohém závisí světová stabilita".
Americký ministr zahraničí John Kerry míří po dvou letech do Ruska. V Soči bude jednat nejen se svým protějškem Sergejem Lavrovem, ale podle úterního oznámení Kremlu i s prezidentem Vladimirem Putinem.
Hlavním tématem mají být dvoustranné vztahy, které jsou nyní nejkomplikovanější od konce studené války.
Debalceve se stalo jedním ze symbolů vlekoucího se konfliktu na východě Ukrajiny. Podívejte se, jak to tam po bojích vypadá.
Srpnové ztráty ruské armády ale nebyly podle Němcovovy zprávy jediné. Na sedm desítek Rusů údajně padlo i v bojích o Debalceve, které armáda se separatisty svedla letos v únoru. Nakonec se vojáci museli z města stáhnout.
Kromě toho Alexašenko spočítal, že od anexe Krymu ruští občané přišli ze svých mezd o dva biliony rublů a z úspor o 750 miliard rublů.
Základ těchto výpočtů podle ekonoma vychází z dodatečného zvýšení cen o 5,5 procenta v důsledku západních sankcí vůči Rusku a odvetného embarga z ruské strany.
Zmíněných 53 miliard rublů jsou podle Alexašenka náklady na podporu dobrovolníků a povstalců a na provoz a údržbu techniky. Pokud jde o výdaje určené pro běžence z regionálních rozpočtů, od července loňského roku dosáhly 80 miliard rublů.
Zpráva se podle RBK zabývá ztrátami ruského rozpočtu a armády vyplývajícími z ruské anexe ukrajinského Krymu a následné "účasti ve vojenské kampani" v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Hodnocení toho, kolik stojí Rusko válka s Ukrajinou, vypracoval ruský ekonom Sergej Alexašenko.
V dokumentu se rovněž uvádí, že v srpnu 2014 na Ukrajině padlo minimálně 150 ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům zastavit ofenzivu ukrajinské armády. Dalších 70 pak zemřelo v lednu a v únoru letošního roku při prudkých bojích u východoukrajinského Debalceve.
Moskva už za válku v Donbasu utratila 53 miliard rublů, tedy v přepočtu 25,6 miliardy korun.
Tvrdí to alespoň zpráva nazvaná "Putin. Válka", kterou vypracovali experti na základě dokumentů sesbíraných ruským opozičním politikem Borisem Němcovem. Ten byl v únoru zavražděn na dohled Kremlu.
Moskva přítomnost svých vojáků na východě Ukrajiny vytrvale popírá. Připouští sice, že Rusové v Donbasu bojují, jde ale údajně o dobrovolníky nebo vojáky na dovolené.
Zbraně, které mají povstalci k dispozici, ukořistili podle Moskvy v zabavených skladech ukrajinské armády v Doněcké a Luhanské oblasti.
Východoukrajinští povstalci mají v Donbasu ve zbrani 43 000 mužů, z toho 9000 tvoří příslušníci ruské armády. V kyjevské televizi to v pondělí prohlásil zástupce velitele ukrajinské protipovstalecké operace Valentyn Fedyčev. Ve výzbroji ruských vojáků je podle něj 190 tanků.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
