Ukrajinský parlament schválil válečný stav. Rusové chtějí soudit zadržené vojáky
Vážení čtenáři, události kolem zadržených ukrajinských lodí sledujeme nově v tomto článku.
Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.
Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU "během čtyř let ruské agrese" nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. A "údiv" ruských představitelů, že na palubě ukrajinských vojenských lodí byli příslušníci SBU, podle komuniké nedokazuje, že by obdobná praxe chyběla u kontrarozvědky "země-agresora".
Na palubě ukrajinských plavidel, která Rusové v neděli zadrželi, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil dnes šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina.
V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".
Ruská tajná služba FSB už podle agentury TASS vyslechla zadržené z ukrajinských plavidel, podle ruské strany se doznali k provokaci. Ukrajina namítá, že byli k výpovědi donuceni a nebyl jim umožněn kontakt s právními zástupci.
Místopředseda KDU-ČSL Daniel Herman varuje na Twitteru před "skutečnou válkou", kterou podle něj Rusko vede.
Eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se nelíbí prezidentu Trumpovi. Mně se také nelíbí. Čína hned přispěchala Rusko podpořit. Tato aliance mezi orientálními despociemi je varovná! Byl jsem na Ukrajině a mluvil s ukrajinskými představiteli. Rusko tam vede skutečnou válku.
— Daniel Herman (@DanielDherman) November 27, 2018
Ukrajinští zástupci v OSN vyzvali k přitvrzení sankcí zavedených proti Rusku po anexi Krymu. Sankce by se podle Ukrajiny měly týkat i osobně lidí zapojených do nejnovějšího námořního incidentu.
Nejnovější fázi konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v noci řešila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i německá kancléřka Angela Merkelová. Putin ji měl žádat, aby Ukrajinu přiměla, aby zanechala "provokací". O rozhovoru státníků informoval ve svém vysílání Český rozhlas.
"Politika usmiřování už vedla k okupaci Krymu a některých okresů Doněcké a Luhanské oblasti," upozorňuje ukrajinská rezoluce. Varuje rovněž před výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má umožnit přepravu plynu do Evropy mimo ukrajinské území. Výstavba podle Kyjeva ohrožuje evropskou bezpečnost.
Ukrajinský parlament také přijal rezoluci, která vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí. Rezoluce je adresována mezinárodním organizacím včetně OSN, Evropského parlamentu a národních parlamentů všech států světa. Vyzývá mimo jiné k vyhlášení nových protiruských sankcí.
Ukrajinská média večer informovala o ruské videonahrávce, na které jsou vidět tři zadržení ukrajinští vojáci z nedělního incidentu v Kerčském průlivu. Před kamerou odříkávají údajné přiznání, že narušili ruské teritoriální vody a usilovali o provokaci. Zdroje na Ukrajině označují jejich přiznání za vynucené a za další pokus Kremlu o dezinformační kampaň.
Ruská nahrávka, na které jsou vidět tři zadržení ukrajinští vojáci z incidentu v Kerčském průlivu
Donaldu Trumpovi se nelíbí, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident to dnes řekl novinářům v Bílém domě a ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky. "Každopádně se nám nelíbí, co se děje. Doufáme, že se to srovná," komentoval šéf Bílého domu incident v Kerčském průlivu.
Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.
Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.
Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. "Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně," citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.
Ukrajinský parlament schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu 30 dnů.
Protestuje se i před ruským velvyslanectvím v Praze. Demonstranti tam Putina přirovnávají k Adolfu Hitlerovi.
Біля посольства росії у Празі сьогодні ввечері#RussiaAttacksUkraine pic.twitter.com/kXCqogFIQj
— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) November 26, 2018
Ruská tajná policie vyslechla posádky ukrajinských vojenských lodí, které byly zadrženy v Kerčském průlivu. Oznámila to dnes agentura TASS. Agenti kontrarozvědky FSB vyslýchali některé ze 24 Ukrajinců, kteří byli v neděli při ozbrojeném incidentu u krymských břehů zadrženi. Ruští představitelé tvrdí, že mezi nimi jsou ukrajinští tajní agenti. Tři námořníci byli podle ruských i ukrajinských médií zraněni.
Podobně reagovalo také lucemburské ministerstvo zahraničí. "Jean Asselborn vyjadřuje hluboké znepokojení nad napětím kolem Azovského moře po ruské akci v Kerčské úžině proti ukrajinským námořním plavidlům. Lucembursko se přidává k výzvám k restrikcím a podporuje snahy partnerů EU, zejména Francie a Německa, zabránit vojenské eskalaci," napsalo.
Jean #Asselborn expresses deep concern about tensions around #AzovSea after Russian action in #KerchStrait against Ukrainian naval vessels. #Luxembourg joins calls for restraint & supports efforts by #EU partners, in particular #France & #Germany, to prevent military escalation
— MFA Luxembourg 🇱🇺 (@MFA_Lu) November 26, 2018
Ukrajině vyjádřilo podporu v posledních minutách na Twitteru například chorvatské ministerstvo zahraničí. "Jsme velmi znepokojeni bezpečnostní situací a znepokojivým vývojem v Kerčském průlivu. Vyzýváme ke zdrženlivosti, k deeskalaci a dodržování mezinárodního práva. Musí být zajištěna svoboda plavebních práv, včetně zajištění volného přístupu do přístavů," napsalo ministerstvo na Twitteru.
We are very concerned about security situation and worrisome developments in #KerchStrait. We call for restraint, de-escalation & respect for international law. Freedom of navigation including navigational rights of #Ukraine in the #AzovSea & free access to ports must be ensured.
— MVEP/MFEA 🇭🇷 (@MVEP_hr) November 26, 2018
"Propusťte ukrajinské námořníky!" skandují demonstranti před ruskou ambasádou ve Varšavě.
Free Ukrainian #mariners - the appeal, which people hold in front of Russian Embassy in #Warsaw #KerchStrait #RussiaAttacksUkraine pic.twitter.com/xDgt3rWnY7
— Katya Berezovska (@KatyaBerezovska) November 26, 2018
"Krym je součást Ruska. Drtivá většina Rusů je na to hrdá!" řekl ruský zástupce a dodal, že tento postoj nezmění žádné sankce ani restrikce ze strany ostatních států.
Ruský zástupce obvinil západní státy z do nebe volající negramotnosti a z toho, že vědomě kryjí ukrajinskou provokaci.
Nyní v OSN hovoří zástupce Ruska, který znovu zopakoval slova o tom, že situaci vyvolala především ukrajinská provokace.
"NATO dál Ukrajinu silně podporuje prakticky i politicky," řekl generální tajemník.
NATO dnes podle Stoltenberga vyzvalo Rusko, aby zajistilo nerušený přístup do ukrajinských přístavů a svobodu plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu. "A voláme také po klidu a umírněnosti. Incident je připomínkou, že na Ukrajině je válka. A pokračuje už déle než čtyři roky," poznamenal generální tajemník.
Ukrajinský vyslanec v OSN Volodymyr Jelčenko vyzval ostatní země k zavedení "nového souboru sankcí zaměřených na řešení situace v regionu, včetně ruského přístavu v Azovském moři."
Podle něj by zvýšený politický tlak na Moskvu mohl napomoci deeskalaci napětí. Zároveň varoval, že Ukrajina je "připravena využít všech dostupných prostředků při výkonu svého práva na sebeobranu".
Nedělní dění v Kerčském průlivu zapadá do vzorce ruského chování v posledních sedmi letech, podotkl generální tajemník NATO. Na otázku, jak konkrétně nyní aliance na vývoj v Azovském moři zareaguje, Stoltenberg odpověděl výčtem kroků, které už vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou členské země aliance uskutečnily, zmínil se například o sankčních opatřeních či o posilování NATO ve východní Evropě.
Podle NATO je incident v Kerčském průlivu velmi vážný, neboť Rusko tam otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. "Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění," zdůraznil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. "Viděli jsme, jak střílejí na ukrajinské lodě. Viděli jsme, že se plavidel zmocnili a zajali námořníky. A viděli jsme, že někteří ze zajatých byli zraněni," vypočetl Stoltenberg.
Ukrajinský zástupce cituje ze záznamů zachycených na ruské lodi. Podle nich kapitán ruské lodi vydal příkaz střílet na ukrajinská pravidla s povolením zabít jejich pasažéry.
V OSN nyní hovoří zástupce Ukrajiny, který poděkoval demokratickým státům za podporu a znovu shrnul událost, k níž v Kerčském průlivu došlo.
Ruský delegát Dmitrij Poljanskij reagoval prohlášením, že takový postup Radu bezpečnosti diskredituje. "Nikdo nemůže Rusku zabránit, aby tady jako stálý člen Rady bezpečnosti nastolovalo otázky, které pokládá za důležité," řekl ruský zástupce.
Rusko podle agentury TASS navrhlo vlastní program mimořádné schůze Rady bezpečnosti, který ale západní státy odmítly. Ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě ruského zástupce delegáti Číny, Kazachstánu a Bolívie, napsal TASS. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti.
Mimořádná schůzka Rady bezpečnosti OSN začala společným prohlášením Spojených států a pěti evropských zemí o znepokojení nad postupem Ruska v Kerčském průlivu.
"Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad incidentem v Kerčském průlivu. Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích," konstatovala velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová. Řekla, že zadržení ukrajinských plavidel je "skandální porušení svrchovanosti Ukrajiny".
Poměr sil v kyjevském parlamentu je nejasný. Podle listu Ukrajinska pravda prezidentův návrh podporuje jeho strana Blok Petra Porošenka a menší národně orientované strana Svépomoc. Kategoricky proti je proruský Opoziční blok, ostatní opoziční strany údajně žádají úpravy textu a chtějí o nich s Porošenkem hovořit. Podle agentury Ukrinform návrhem Porošenko výhrady svých oponentů de facto respektoval.
V ukrajinském parlamentu nastala nepřehledná situace. Schůze k vyhlášení válečného stavu sice začala, ale opoziční poslanci obsadili řečnickou tribunu, aby si vynutili konzultace s prezidentem. Prezident Porošenko, který měl v jednokomorové sněmovně promluvit, však podle agentury Unian parlamentní budovu opustil.
Ukrajinští aktivisté spálili ruskou vlajku před konzulátem v Charkově. Podívejte se na video:
Ukrajinští aktivisté spálili ruskou vlajku před konzulátem v Charkově
Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN k ukrajinsko-ruské krizi právě začalo.
Екстрене засідання Ради Безпеки ООН щодо агресії Росії в Азовському морі та Керченській протоці pic.twitter.com/eXUcwdLlhK
— Hromadske.UA (@HromadskeUA) November 26, 2018
Porošenko uvedl, že parlamentu předloží ke schválení také předlohu zákona, který má zaručit, že se plánované prezidentské volby skutečně budou konat 31. března 2019. Nehledě na to, zda bude v zemi platit válečný stav.
Válečný stav na Ukrajině (pokud jej schválí parlament) bude trvat měsíc, tedy třicet dní, nikoliv šedesát, jak původně Porošenko navrhoval.
Válečný stav chce ukrajinský prezident vyhlásit s platností od středečního rána.
Británie dnes označila ruské chování v Kerčském průlivu za "akt agrese" a důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu. Mluvčí premiérky Theresy Mayové tak reagoval na incident v průlivu mezi Černým a Azovským mořem, při němž ruští pohraničníci internovali 24 Ukrajinců a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva.
"Ruský akt agrese odsuzujeme, je to další důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu," řekl mluvčí novinářům. Pozice Spojeného království je podle něj jasná. "Lodě musejí mít právo volné plavby do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Vyzýváme obě strany ke zdrženlivosti. Rusko nesmí používat sílu k ještě silnějšímu tlaku na Ukrajinu," prohlásil.
Německo nabídlo, že by společně s Francií mohlo působit coby prostředník v hledání řešení ukrajinsko-ruské krize.
V pondělí 18:30 se před ruskou ambasádou v Praze uskuteční protest proti chování ruské armády ve vodách okolo okupovaného Krymu.
Krizi v Kerčské úžině komentoval v DVTV reportér Aktuálně.cz Martin Novák:
"Putin Ukrajincům nikdy nepromine, že si chtějí jít vlastní cestou. Rusko posiluje svoje námořní síly v Azovském moři od anexe Krymu, vyhovuje mu udržovat konflikt," říká.
Rusko provokuje v oblasti Kerčského průlivu od dubna, kdy přes území postavilo most, upozorňuje analytička Amanda Paulová v rozhovoru pro slovenský deník Sme.
"Zdá se, že Kreml se snaží o to, aby se Azovské moře stalo součástí ruských vod, čímž by se posilnil nejen jejich vliv na poloostrově Krym, ale také vliv a přítomnost v Černém moři," vysvětlila.
Kyjev oznámil, že Petro Porošenko hovořil po telefonu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta ukrajinského prezidenta ujistila, že udělá vše pro deeskalaci napětí.
Nabízíme shrnutí dnešních turbulentních událostí v Kerčské úžině:
- Vážnou krizi mezi Ukrajinou a Ruskem odstartoval incident v Kerčské úžině, která odděluje anektovaný Krym od pevninského Ruska.
- V neděli ruská vojenská loď narazila do ukrajinské.
- Ruští námořníci zahájili palbu na celkem tři ukrajinská plavidla.
- Všechny tři lodě obsadily ruské speciální síly, ukrajinské vojáky a námořníky zajali. Lodě nyní kotví v Kerči na Krymu.
- Prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který nařizuje dvouměsíční válečný stav na Ukrajině. Dokument bude schvalovat parlament.
- Kreml tvrdí, že ukrajinské lodě provokovaly. Slova o útoku odmítá.
- V 17 hodin se kvůli krizi sejde Rada bezpečnosti OSN.
- Česká diplomacie chování Ruska odsoudila a vyzvala k deeskalaci situace.
Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského Krymu, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček a vyzval k deeskalaci situace.
Česká diplomacie zároveň označila blokování Kerčského průlivu ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva. Vyzvalo k propuštění zajatých lodí.
Celé prohlášení si můžete přečíst ZDE.
Agentura Reuters informuje, že na ruské ministerstvo zahraničí dorazil ukrajinský diplomat, kterého si Moskva předvolala po konfliktu v Kerčské úžině.
Podepsaný dekret prezidentem Porošenkem o vyhlášení válečného stavu nyní míří do ukrajinského parlamentu. Poslanci jej projednají na schůzi, která má začít odpoledne.
Co by vyhlášení válečného stavu znamenalo v praxi?
- Ministerstvo obrany v první fázi vyzve rezervisty a další vojáky, aby okamžitě zorganizovali leteckou obranu země.
- Válečný stav také posílí protiteroristická opatření a zajistí informační bezpečnost Ukrajiny
- Pohraniční stráž má posílit bezpečnost hranic.
- Ministerstvo vnitra posílí bezpečnost kritické infrastruktury.
Prezident Ukrajiny Petro Porošenko podepsal dvouměsíční válečný stav, informuje agentura Reuters. Dokument ještě musí schválit parlament.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku novinářů, jestli rozkaz k útoku na ukrajinské lodě dal prezident Vladimir Putin, řekl: "Nebyl to útok, ale nutná akce s cílem předejít narušení ruské státní hranice."
U sídla ukrajinského parlamentu v Kyjevě demonstrují nacionalisté z krajně pravicového uskupení Národní sbor. Domáhají se vypovězení smlouvy s Ruskem o spolupráci při využívání Azovského moře a Kerčského průlivu, uvedla televize 112 na svém webu.
"Bez vypovězení smlouvy nemá vyhlášení válečného stavu smysl," tvrdí nacionalisté. Požadují také, aby válečný stav byl vyhlášen bez zrušení anebo odložení voleb hlavy státu, které se mají konat v březnu příštího roku.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Na twitteru to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk.
Tusk o situaci hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a ještě dnes se osobně sejde s ukrajinskými diplomaty. "Evropa je dál ve své podpoře Ukrajině jednotná," uvedl Tusk. Ukrajina kvůli vývoji zvažuje vyhlášení výjimečného stavu.
Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy mezitím podle agentury Reuters prohlásil, že by Západ v návaznosti na střelbu v Kerčské úžině měl zvážit přijetí přísnějších sankcí proti Rusku.
Admirál Ihor Vorončenko, velitel ukrajinského námořnictva, prohlásil, že posádka ukrajinských lodí neopětovala palbu na Rusy. Ti podle nejnovějších informací z lodí stříleli na ukrajinská plavidla.
Vyjádřil se český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Jsem velmi znepokojen posledním vývojem v Azovském moři, kde došlo u Kerčského průlivu k ozbrojenému incidentu. Důrazně vyzýváme k deeskalaci situace. Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) November 26, 2018
Mapa s místem konfliktu - Kerčským průlivem.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Ukrajina má právo na plavbu ve svých teritoriálních vodách. Reagoval tak na nedělní incidenty mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými loděmi u ukrajinského poloostrova Krym, které v roce 2014 Rusko anektovalo. Stoltenberg rovněž na žádost ukrajinského prezidenta Petra Porošenka svolal na dnešní odpoledne do Bruselu mimořádnou schůzku Komise NATO-Ukrajina.
Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Ukrajinu, že koordinovala svoji "provokaci" v Kerčském průlivu se Spojenými státy a Evropskou unií. Cílem je podle Moskvy vyprovokovat konflikt s Ruskem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu z provokace. "Porušili klíčová ustanovení mezinárodního práva, nejen mořského, ale obecného mezinárodního práva, včetně charty OSN, včetně úmluvy o mořském právu z roku 1982 a další dokumenty, které vyžadují od všech států, aby respektovaly svrchovanost druhého státu," prohlásil ministr podle agentury RIA Novosti.
Ukrajinská armáda podle listu Kyiv Post zveřejnila jména tří ukrajinských námořníků, kteří byli zraněni při nedělní střelbě v Kerčské úžině. Jsou jimi čtyřiadvacetiletý Andrij Artěmenko, o tři roky starší Vasyl Soroka a osmnáctiletý Andrij Eider. Všichni se nyní nachází v nemocnicích na okupovaném Krymu.
Na krizi v Kerčské úžině reaguje německá diplomacie. Podle Berlína je blokáda, kterou uskutečnily ruské lodě, "neakceptovatelná".
Co by znamenalo, pokud by ukrajinský parlament v návaznosti na incident u Krymu přijal válečný stav?
- Bylo by zakázáno provádět volby, stávky či masové akce, řada dalších omezení je ale opčních, tedy mohou, ale nemusí být přijata, upozornila agentura Interfax-Ukrajina s tím, že příslušný prezidentův dekret ještě nebyl zveřejněn.
- Omezení mohou zahrnovat zpřísnění bezpečnostních opatření a zavedení zvláštního režimu na klíčových místech ekonomiky a infrastruktury. Jejich seznam by měla schválit vláda.
- Občané mohou být nuceni vykonávat potřebnou práci. Každý práceschopný občan může být například nucen pracovat v obranném zařízení namísto svého běžného zaměstnání
- Stát by mohl pro válečné potřeby regulovat telekomunikační, rádiové a tiskárenské podniky a infrastrukturu, jakož i média a kulturní organizace.
- Mohl by platit zákaz pokojných demonstrací, pochodů, shromáždění a dalších masových akcí.
- I bez ústavního a právního rámce by stát mohl zakázat politickou činnost, kterou by považoval za škodlivou pro bezpečnost státu.
- Manažeři v podnicích a organizacích mohou být sesazeni za špatné pracovní výkony a nahrazeni jinými.
Může platit zavedení policejní hodiny (zákazu vycházení), stejně jako zákaz prodeje alkoholu.
Kreml obvinil Ukrajinu, že v Kerčské úžině používá "nebezpečné metody".
#BREAKING Russia accuses Ukraine of using 'dangerous methods' in Kerch Strait pic.twitter.com/PuQtSnBoth
— AFP news agency (@AFP) November 26, 2018
Připomeňme, že na základě dohody Ruska a Ukrajiny podepsané v roce 2003 mohou Kerčský průliv svobodně používat ruská i ukrajinská plavidla.
Ruská agentura TASS: Tři zranění ukrajinští vojáci jsou v nemocnici v Kerči.
Ukrajinský parlament bude řešit vyhlášení válečného stavu na uzavřeném jednání.
Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Ukrajinu, že úmyslně vyprovokovala incident mezi ruskými a ukrajinskými loděmi u Kerčského průlivu, a proto si ještě dnes předvolá ukrajinského chargé d´affaires. Uvedla to mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
"Na ministerstvo zahraničí bude předvolán ukrajinský chargé d´affaires kvůli agresivnímu a provokativnímu počínání ukrajinské strany," řekla mluvčí televizi Rossija 24.
"Je jasné, že je to provokace, promyšlená ohledně času, místa a podoby," řekl agentuře RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin. "Cíle jsou jasné: 'otřást' Ukrajinou vyhlášením válečného stavu, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce," usoudil. "Je zjevné, že na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň," dodal.
V tomto odkazu na deník Ukrajinska Pravda je detailní grafické znázornění nedělního pohybu ruských a ukrajinských lodí v Kerčském průlivu. https://www.pravda.com.ua/rus/articles/2018/11/25/7199243/
Před ruskou ambasádou v Kyjevě protestovaly v noci desítky Ukrajinců.
Сегодня ночью люди в Киеве пришли к посольству России с протестом против захвата и обстрела российскими военными украинских судов у входа в Азовское море.
— Настоящее Время (@CurrentTimeTv) November 26, 2018
Протестующие кидали в здание посольства дымовые шашки и файеры pic.twitter.com/bCvupKIjd4
Ukrajinský parlament bude jednat o možném vyhlášení válečného stavu. Mimořádné zasedání se uskuteční v 15 hodin.
Podle oznámení ruského ministerstva obrany utrpěli zranění tři ukrajinští námořníci. Kyjev hovoří o šesti zraněných.
Атака росіян в Азовському морі: окупанти розповіли про поранених українських військовихhttps://t.co/nY8kFCEwXU pic.twitter.com/Kf0fBOjAyo
— unian (@unian) November 26, 2018
Zadržené ukrajinské lodě v přístavu Kerč na Krymu.
Captured Ukrainian navy vessels said photographed at Kerch port in Ukraine’s Russian-occupied Crimea. pic.twitter.com/sVDWXUEJn7 https://t.co/7iuVLIGTeQ
— Euan MacDonald (@Euan_MacDonald) November 26, 2018
Co se vlastně včera stalo?
Nejprve loď ruské pobřežní stráže narazila do ukrajinského remorkéru. Ruský tanker několik hodin blokoval Kerčský průliv, takže dopravní lodě musely zastavit. Později ruští vojáci stříleli na tři ukrajinské lodě - dva čluny a jeden remorkér. Všechny tři lodě obsadili a odtáhli, zajali 23 ukrajinských vojáků a námořníků.
Ruské úřady obnovily v Kerčském průlivu dopravu pro civilní plavidla. Podle agentury TASS to oznámil šéf krymských námořních přístavů Alexej Volkov. Pohyb v průlivu byl v neděli omezen poté, co ruské bezpečnostní složky zadržely v Černém moři tři ukrajinské lodě, které údajně nelegálně vpluly do ruských vod.
Situací se dnes bude rovněž zabývat na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN, svolaná podle zdrojů agentury AFP na žádost Moskvy i Kyjeva.
Ve skutečnosti ukrajinská armáda nebo námořnictvo nemohou v Azovském a Černém moři mnoho zmoci silou. Ruská strana má obrovskou převahu.
Zde si můžete prohlédnout videozáznam, na kterém ruská loď záměrně narazila do ukrajinského remorkéru.
Ruská hlídková loď záměrně naráží v Kerčském průlivu do ukrajinského námořního remorkéru
Ukrajinský prezident Petro Porošenko předloží parlamentu návrh na vyhlášení stanného práva v zemi kvůli sérii nedělních incidentů mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými loděmi v Kerčském průlivu.
Vyhlášení stanného práva by podle něj neznamenalo omezení občanských práv a svobod ani plnou mobilizaci. Zálohy by nicméně měly být připraveny, dodal Porošenko podle agentury Unian na zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany.
Dobrý den, vítáme vás u online přenosu o krizi v Černém moři poté, co v neděli ruské speciální jednotky zadržely tři ukrajinské lodě. Budeme sledovat vývoj situace u Krymu, vyjádření ruských a ukrajinských představitelů i mimořádné jednání Rady bezpečnosti OSN.
Právě se děje
Jihokorejský prezident vyhlásil stanné právo, parlament požaduje jeho zrušení
ŽIVĚ
Sparta - Karviná 1:0. Po rychlém vedení Letenských sahali hosté po vyrovnání
"Nechceš jít radši malovat?" Film ukazuje, jak se Merta chystá na výstavu
Nebyl to můj nápad, přemýšlela jsem o tom několik minut, říká Schillerová k převleku
Bidenovo nečekané rozhodnutí. Milost poradcům prostě oznámil, hlavní vliv měla rodina
"Rusko ať jde do..." Zelenskyj na ostrém brífinku se Scholzem odhodil diplomacii
