Třicet vozidel Humvee dorazí na Ukrajinu během několika týdnů, řekl nejmenovaný představitel Pentagonu agentuře Reuters.

Spojené státy pošlou na Ukrajinu armádní vozidla Humvee a drony. Informovala o tom agentura AFP.

Rusko je zodpovědné za agresi na Ukrajině. Během návštěvy Kyjeva to podle serveru Ukrinform prohlásil švédský premiér Stefan Lofven.

"Za poslední rok Rusko ilegálně anektovalo Krym a - vyzbrojováním a rozmisťováním takzvaných separatistů - vystavilo Ukrajinu agresi, kterou životem zaplatilo přes 6000 lidí. Téměř 1,5 milionu lidí bylo nuceno uprchnout ze svých domovů. Odpovědnost za to leží na Rusku," řekl.

Evropská unie a Švédsko podle něj svojí podporou Ukrajiny ukázaly, že "použití síly nebude v Evropě tolerováno".

Švédský premiér Stefan Löfven. | Foto: Reuters

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg obvinil Rusko, že pokračuje ve vyzbrojování a výcviku ukrajinských povstalců.

Foto: Reuters

Rusko má právo rozmístit na anektovaném Krymu jaderné zbraně. S odvoláním na vysoce postaveného úředníka ruského ministerstva zahraničí to napsala agentura Reuters.

"Nevím, zda tam v současnosti jsou jaderné zbraně. Nevím o nějakých plánech, ale v principu to Rusko může udělat," prohlásil Michail Uljanov, šéf Odboru pro bezpečnostní otázky a odzbrojení.

Německá kancléřka Angela Merkelová se v květnu nezúčastní moskevské vojenské přehlídky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války, napsal server týdeníku Die Zeit. Podle něj se Merkelová obává, že by její účast na přehlídce poškodila německé vztahy s Ukrajinou.

Kancléřka údajně považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny.

Ruské jednotky tam podle představitelů NATO podporují proruské separatisty, kteří bojují proti ukrajinské armádě. Die Zeit konstatuje, že by účast Merkelové na přehlídce mohl Kyjev vnímat jako urážku.

Němcká kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

Severoatlantická aliance doposud nezaznamenala změny v počtu ruských vojáků a zbraní na území Ukrajiny. "Neexistuje žádná změna ve srovnání s tím, co jsme viděli dříve," prohlásil vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove.

Za posledních 24 hodin zemřel v Donbasu jeden ukrajinský voják, další čtyři byli zraněni, oznámilo armádní velení.

Zhruba třicetiletý bývalý člen speciálních sil čečenské policie Dadajev podle Babuškina mimo jiné líčil, že byl po svém zatčení dva dny držen v poutech a s pytlem přes hlavu.

Dadajev byl několik dní po vraždě zadržen a k činu se nejdříve údajně doznal. V úterý ale list Moskovskij komsomolec napsal, že podezřelý přiznání zase odvolal. "Celou dobu na mě křičeli, že jsem zabil Němcova. Odpovídal jsem, že ne," řekl zpravodaji deníku, který se prý do vazební věznice dostal jako člen občanské kontrolní komise.

Hlavní podezřelý z vraždy ruského opozičního předáka Borise Němcova Zaur Dadajev byl k přiznání zřejmě donucen mučením. Podle agentury AFP to řekl člen kremelské konzultativní rady pro lidská práva Andrej Babuškin.

"Jsou důvody věřit, že se Zaur Dadajev přiznal v důsledku mučení," prohlásil dnes Babuškin a dodal, že Čečence navštívil v úterý v cele a viděl na jeho těle "četná zranění".

"Nemůžeme sice prohlásit, že byl mučen... ale na jeho těle jsme našli četná zranění," sdělil člen prezidentské rady pro lidská práva. Upřesnil, že šlo zejména o odřeniny od pout na nohách a na rukou a o zranění na prstech nohou.

Zaur Dadajev se údajně přiznal k vraždě Němcova. | Foto: Reuters

Ukrajinská armáda ale trvá na tom, že těžké zbraně z fronty stáhla. Mluvčí "protiteroristické operace" Andrij Lysenko ale prohlásil, že Kyjev má "všechny možnosti, jak rychle vrátit těžké zbraně zpátky".

Podle něj dochází na území povstaleckých republik k přesunům techniky, včetně tanků či samohybných děl. Například do Doněcku prý míří přes železniční uzel Debalceve, které separatisté dobyli v půli února.

Do Kyjeva se pustili i představitelé "Luhanské lidové republiky". Podle Vladislava Dějněga Ukrajina "podkopává dohody z Minsku" a nestahuje těžké zbraně z frontové linie tak, jak bylo domluveno.

Ukrajinská armáda od podpisu dohod v Minsku porušila více než 400krát dohodnuté příměří. Prohlásil to Eduard Barusin, mluvčí "ministerstva obrany" samozvané "Doněcké lidové republiky".

Jen za poslední den podle něj byly pozice separatistů ostřelovány ve dvaceti případech.

Východoukrajinští povstalci vyzvali kyjevský parlament, aby do tří dnů sestavil a schválil seznam okresů, na něž se bude vztahovat zvláštní správní režim stanovený únorovou dohodou z Minsku. Pokud dokument nebude vytvořen, nebude podle vzbouřenců možné realizovat další body minského ujednání.

Čtvrtý z třinácti bodů dohody z Minsku ukládá ukrajinským poslancům, aby nejpozději do 30 dnů od podpisu dohody, tedy do 13. března, schválili seznam území, jichž se má týkat zvláštní správní režim. O jeho podobě rozhodl Kyjev už v září loňského roku.

Rusko ode dneška pozastavuje účast na schůzích konzultativní skupiny k dohodě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na šéfa ruské delegace na vídeňských odzbrojovacích jednáních Antona Mazura. Platnost samotné dohody Moskva pozastavila už v roce 2007.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem. Členské země NATO a Varšavské smlouvy ji podepsaly v listopadu 1990.