Ruští policisté dnes obsadili vstup do čokoládovny v Lipecku, která patří firmě Rošen (psáno též Roshen) ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, a následně ji prohledali. Zásah policejního komanda podle vyšetřovatelů souvisí s objasňováním údajných podvodů okolo daně z přidané hodnoty, které prý připravily stát o 180 milionů rublů (asi 80 milionů korun). Ukrajinská firma označila daňovou kontrolu v podobě vpádu zamaskovaných policistů za "nepřípustnou a nezákonnou". Média o policejní akci píší i jako o "sladké pomstě" Ukrajincům.

Ukrajinská tajná služba SBU se má po své reformě opírat o zkušenosti a tradice bezpečnostní služby nacionalistů Stepana Bandery (OUN-UPA), a ne sovětské tajné policie KGB.

Prohlásil to náčelník SBU Valentyn Nalyvajčenko, jenž také přislíbil očistu od "vlastizrádců", kteří prý tajnou službu ovládli v éře proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Vedení už úplně obměnil a do vedoucích funkcí povolává mladé lidi, často mladší 30 let.

"Pro SBU netřeba vymýšlet nic zbytečného, ale je důležité opírat se o tradice a přístupy v práci bezpečnostní služby OUN-UPA ve 30. až 50. letech. Působila proti agresorovi v podmínkách okupace, měla vlasteneckou výchovu, bojovou kontrarozvědku a opírala se o civilní ukrajinské obyvatelstvo, jehož bezpříkladné podpory využívala," řekl Nalyvajčenko v novinovém interview.

Česká republika letos přijme 250 krajanů z východní části Ukrajiny. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navíc nevyloučil, že další skupiny dorazí do země i v příštím roce.

Momentálně je evidováno přibližně 1000 žádostí o repatriaci, řekl Sobotka na setkání s ukrajinskými krajany, kteří do vlasti svých předků přicestovali před měsícem a nyní jsou ubytováni v zařízení ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou na Písecku.

O tom, kdo nakonec uspěje, rozhodne fakt, zda splňuje patřičné podmínky. "Soustředíme se na potomky našich krajanů, kteří žijí na východě Ukrajiny, to znamená v oblastech nejvíce ohrožených nestabilitou. Žadatelé musí primárně doložit české kořeny, aby byli zahrnuti do tohoto programu."

Slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda potvrdi, že bude poradcem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

"To působení podle dosavadních informací bude poměrně široké, ale s důrazem na aplikaci reforem. Jak jsme my čelili výzvě nahradit odumírající odvětví, jako například strojírenský průmysl, odvětvími novými, aby lidé měli šanci na práci, tak přesně takové těžké přechodné období čeká Ukrajinu," řekl slovenskému listu Denník N.

Foto: Pavol Urbi, Aktuálne.sk

Ukrajina nepovolila vstup na své území srbskému zpěvákovi Goranu Bregovičovi, který je známý i v České republice, kde několikrát koncertoval. Důvodem jeho nevpuštění na Ukrajinu je koncert, který pořádal na Krymu 27. března.

Goran Bregovič při vystoupení v Lucerně v říjnu 2004. | Foto: Ondřej Besperát

Aprílovou zprávu převzala ruská státní televize Russia Today, rozhlasový vysílač Govorit Moskva nebo tisková agentura RIA Novosti.

Na žert reagoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Jakýkoli dobrý vtip je podle něj vítán, stejně by prý ale v Moskvě přivítali dodržování francouzských smluvních závazků.

Řada ruských státních médií se dnes stala obětí aprílového žertu bruselského webu EUObserver, který dvě francouzské vrtulníkové lodi třídy Mistral, určené původně Rusku, "prodal" Evropské unii.

Téma obří zbrojní zakázky je v Rusku citlivé a ostře sledované. Paříž totiž v reakci na agresivní politiku Ruska na Ukrajině kontrakt uzavřený v roce 2011 pozastavila a ruskému velení plavidla odmítla v termínu předat. Rusko teď čeká, že Francie buď smlouvu dodrží, nebo peníze vrátí i s tučnou pokutou. Cena zakázky je 1,2 miliardy eur (33 miliardy korun).

EUObserver napsal, že zakázku převzala diplomatická služba Evropské unie. Lodě nazvané původně Sevastopol a Vladivostok prý byly přejmenovány na Juncker a Mogherini podle šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a unijní ministryně zahraničí Federiky Mogheriniové.

První plavidlo má kotvit v Lucembursku a druhé na italském ostrově Lampedusa, kde má prý z moře zachraňovat troskotající africké uprchlíky.

Foto: Reuters

Bojovníci ukrajinského dobrovolnického praporu Ajdar jsou obviněni z toho, že násilím obsadili pekárnu ve městě Petrovka v Luhanské oblasti a de facto převzali vedení podniku. Oznámil to šéf Luhanské oblasti (té části, kterou kontroluje Kyjev) Hennadij Moskal. Vyzval ukrajinskou armádu, aby zasáhla. Členové Ajdaru jsou podezřelí i z toho, že ukradli automobily patřící nemocnici ve městě Sčastja.

Ukrajinská generální prokuratura odmítla žádost Gruzie o vydání exprezidenta Michaila Saakašviliho. Ten je v rodné zemi stíhán kvůli obvinění "z řady trestných činů", a to v době, kdy stál v jejím čele.

Podle prokuratury existují obavy, že by mohl být současný poradce ukrajinského prezidenta stíhán z politických důvodů.

Foto: Reuters

Podle zpravodajského serveru Cenzor tým sestavuje šéf Porošenkových poradců Michail Saakašvili, někdejší gruzínský prezident, který působí jako Porošenkova pravá ruka už od loňského roku.

Kubilius prý už na nabídku kývl. "Saakašvili mi zavolal a vyjmenoval známé evropské politiky, kteří se mohou stát členy skupiny poradců. S účastí jsem souhlasil," řekl litevský expremiér baltské agentuře Delfi.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko sestavuje mezinárodní tým svých poradců, jehož členy se mohou stát bývalí vysocí vládní činitelé řady evropských států.

Nabídku prý dostal bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt nebo litevský expremiér Andrius Kubilius, mezi oslovenými je podle ukrajinských médií i bývalý předseda slovenské vlády Mikuláš Dzurinda.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk bude pro změnu jednat v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s ministrem financí Wolfgangem Schäublem o stavu ukrajinských financí a o hospodářských reformách.

Šéfové obou vlád večer uspořádají společnou tiskovou konferenci, při které se zřejmě nevyhnou ani otázkám okolo dodávek ruského plynu.

Kyjev nevylučuje na středu novou videokonferenci tzv. kontaktní skupiny zastupující znepřátelené strany a evropské pozorovatele, která by měla jednat o dodržování příměří na východě Ukrajiny.

Z oblasti jsou navzdory vyhlášenému klidu zbraní opakovaně hlášeny místní přestřelky. Bojuje se zejména v předpolí strategického přístavu Mariupol, jehož případné dobytí proruskými separatisty by nejspíše otevřelo cestu k pozemnímu spojení mezi Ruskem a anektovaným Krymem.

Ministr kultury podle listu Ukrajinska pravda vyložil, že "zločinný" komunistický režim uskutečňoval na Ukrajině v letech 1917 až 1991 "politiku státního teroru", a tak je záhodno zakázat tuto ideologii spolu s komunistickou symbolikou, oslavnými hymnami a propagandou. Stejně zločinný byl podle ministra i režim nacistický, a proto je záhodno zakázat také jakékoliv nacistické skupiny a nacistické symboly na Ukrajině.

Většina Rusů, 69 procent, se podle průzkumu státní agentury VCIOM domnívá, že Rusko na připojení Krymu vydělalo, ať jde o přístup k moři, základny Černomořské flotily, dodatečné možnosti rekreace, tak i o nastolení údajné historické spravedlnosti, protože Krym dříve Rusku patřil.

Nejprve krátké shrnutí úterních událostí:

Vyšetřování loňských násilností na kyjevském Majdanu, které v únoru doprovázely státní převrat, je neefektivní a doplácí na špatnou koordinaci práce ukrajinských justičních orgánů.

Vyplývá to ze zprávy mezinárodní skupiny expertů, která z pověření Rady Evropy na vyšetřování střelby dohlíží. O život tehdy v centru ukrajinské metropole přišlo přes sto demonstrantů a několik policistů.

Bezmála rok trvající konflikt na východě Ukrajiny si vyžádal k 27. březnu 2015 nejméně 6083 mrtvých a 15 397 zraněných, vyplývá z čerstvé zprávy OSN.