Rusko v neděli odvolalo velvyslance na Ukrajině ke konzultacím do Moskvy. "Vzhledem ke zhoršující se situaci na Ukrajině a potřebě komplexní analýzy situace, rozhodli jsme se odvolat ruského velvyslance na Ukrajině ke konzultacím do Moskvy," uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí.

Ukrajina je připravena k jednání s nejvyššími představiteli Ruska a bude se snažit zlepšit vzájemné vztahy obou zemí. Prioritou pro Kyjev je však návrat k evropské integraci. Prohlásil to v nedělním projevu k národu nový šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který i prezidentské pravomoci.

Ukrajina si podle Turčynova uvědomuje důležitost vztahů s Ruskem a chce mít s Ruskem rovnocenné dobré sousedské vztahy. Další prioritou země je však návrat "do rodiny evropských národů". Turčynov také upozornil na ekonomické problémy země. Cílem nové vlády bude podle něj hlavně stabilizovat ekonomiku, která je nyní blízko bankrotu.

"Úkolem nové vlády je zastavit pád země do propasti, stabilizovat směnný kurz, garantovat včasné vyplacení mezd, penzí a stipendií, znovu získat důvěru investorů a podpořit rozvoj podniků a vznik nových pracovních míst," dodal.

Evropští představitelé a Rusko ve své nejnovější reakci na vývoj na Ukrajině zdůraznili, že musí být zachována územní celistvosti této země. Shodla se na tom v nedělním telefonickém rozhovoru německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a podobně se vyjádřili také šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier i šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.

Merkelová se podle sdělení jejího mluvčího s Putinem jednoznačně shodla v názoru, že Ukrajina rychle potřebuje akceschopnou vládu a její územní celistvost musí zůstat v současné podobě. Současně konstatovali, že Berlín a Moskva mají společný zájem na stabilitě východoevropské země, a to jak v politickém, tak ekonomickém ohledu.

Evropská unie očekává, že se všichni na Ukrajině budou chovat odpovědně s ohledem na potřebu hájit jednotu, suverenitu, nezávislost a územní celistvost země, uvedla v prohlášení Ashtonová. "Vyzývám všechny k dodržování vlády práva a ústavy," dodala.

Nejprve dementovala, že by měla zájem o účast v prezidentských volbách, teď Julija Tymošenková odmítla i post premiérky, o kterém se v souvislosti s ní celý víkend spekulovalo.

"Informace o kandidatuře byla pro mě překvapením. Nikdo o tom se mnou nejednal. Jsem poctěna, ale žádám, aby se s mojí kandidaturou nepočítalo," napsala Tymošenková na svém webu.

Na serveru Youtube se objevil údajný záznam odjezdu Viktora Janukovyče z jeho luxusní rezidence severně od hlavního města. Od nedávno ještě přísně střežených objektů se spěšně vzdálila prezidentská ochranka a domobrana čelí náporu nezvaných návštěvníků. Strážci pořádku mají podle médií obavy z rabování.

Bezvládí v Mežyhirji se dnes pokusil ukončit ukrajinský parlament, který převedl komplex do vlastnictví státu. Poslanci v usnesení konstatovali, že rezidenci v minulosti "privatizoval" prezident Janukovyč. Převod podpořila drtivá většina přítomných zastupitelů.

Vedení ukrajinské Strany regionů, ještě nedávno nejmocnější politické síly země, se v neděli veřejně distancovalo od svého čestného předsedy Viktora Janukovyče. Obvinilo sesazeného prezidenta a jeho "bezprostřední okolí" z odpovědnosti za desítky lidských obětí, které si v uplynulém týdnu vyžádaly střety mezi demonstranty a policií v Kyjevě.

Janukovyč, který se po sobotním pokusu o útěk skrývá na neznámém místě, podle prohlášení strany nese "veškerou odpovědnost" za ukrajinskou tragédii. "Ukrajinci jsou obelháni a okradeni. Ani to ale není nic ve srovnání s hořem, které prožívají desítky ukrajinských rodin. Ukrajina byla zrazena, lid poštvali proti sobě," uvádí se v dokumentu, o němž informovala agentura Interfax-Ukrajina.

V parlamentu podle nedělního sdělení jeho organizačního výboru opustilo poslaneckou frakci Strany regionů už 72 zastupitelů a každým dnem přibývají další. O novém lídrovi strany se údajně nyní radí ukrajinští oligarchové, kteří se strany jako vlivné značky nehodlají vzdát a chtějí do voleb postavit silného kandidáta.

Parlament velkou většinou hlasů zrušil platnost jazykového zákona z roku 2012, který povoloval užívání druhého jazyka v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina. Krok může vyvolat protesty v ruskojazyčných regionech na jihu a východě Ukrajiny, ale i v západoukrajinských oblastech se silnou maďarskou menšinou.

Podle zákonodárců byl jazykový zákon neústavní a neodpovídal evropským právním standardům. Jeden z iniciátorů nedělního rozhodnutí Oleh Ťahnybok, šéf nacionalistického hnutí Svoboda, v rozpravě příslušníkům ukrajinských menšin slíbil, že sněmovna co nejdříve odhlasuje zákon nový.