Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin navštíví v květnu Prahu před očekávanou ratifikací dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii v českém parlamentu. Klimkin to dnes napsal ve svém twitterovém účtu. Smlouvu o přidružení Ukrajiny k EU už ratifikovalo 18 unijních zemí, loni ji hlasováním podpořil český Senát.

"Dostal jsem pozvání navštívit Prahu ještě do ratifikace asociační smlouvy v českém parlamentu, která se plánuje na 19. května," uvedl ukrajinský ministr.

Kyjev má podle Porošenka zájem na rozšíření počtu evropských pozorovatelů, kterých dnes v Donbasu působí kolem pěti set.

"Aktuální zůstává i otázka mírotvorců," upozornil prezident na požadavek Ukrajiny, aby OSN nebo Evropská unie vyslaly na východ země mírové sbory. Návrh ale naráží na odpor Ruska, podle něhož dosavadní mise OBSE v Donbasu postačuje.

Petro Porošenko nařizuje v přímém televizním přenosu zastavení palby. | Foto: Reuters

Rusku se podařilo obnovit dodávky vody do oblasti jihovýchodního Krymu. Informovala o tom agentura Tass s tím, že nedostatkem vody trpěla oblast kvůli tomu, že Kyjev zastavil dodávky z Dněpru skrze Severokrymský kanál.

Podle ruského ministerstva obrany bylo nově položeno celkem 14 potrubí s celkovou délkou přes 212 kilometrů.

Foto: Reuters

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně odmítl přijet do Moskvy na oslavy konce 2. světové války. Jeho úřad oznámil, že se 7. května zúčastní pietního aktu v Izraeli.

Spekuluje se o tom, že na slavnostní přehlídce, která se uskuteční 9. května, bude chybět i běloruský prezident Alexander Lukašenko. Přijedou naopak lídři Číny a Severní Koreje.

Český prezident Miloš Zeman nakonec svoji účast zrušil. V ruské metropoli uctí památku padlých vojáků u pomníku neznámého vojína.

Benjamin Netanjahu v úterním projevu v Kongresu. | Foto: Reuters

Rusko na nadcházejícím setkání ruského a francouzského prezidenta téma dodávky dvou vrtulníkových lodí třídy Mistral nenadnese. "Tohle je problém Francie," cituje mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova agentura Tass.

Pokud se ale této otázky dotkne francouzská strana, bude se projednávat, doplnil Peskov.

Vladivostok, vrtulníková loď třídy Mistral, kterou Francie vyrábí pro Rusko. | Foto: Wikimedia Commons/Bruno Corpet

Rusko zavedlo odvetná opatření proti zemím EU loni v srpnu jako reakci na sankce, které Západ uvalil vůči Moskvě kvůli anexi Krymu a ruskému přístupu k ozbrojenému konfliktu na východě Ukrajiny. Ruské sankce se týkají především potravin a jejich terčem jsou vedle států EU i Kanada, USA, Austrálie či Norsko.

Řecko, Maďarsko a Kypr protiruské sankce kritizují a Moskva již počátkem roku nevyloučila možnost, že těmto třem unijním státům embargo zmírní. V březnu pak ruské ministerstvo pro hospodářský rozvoj uvedlo, že hledá způsob, jak ve shodě s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) svůj trh pro vybrané země opět částečně otevřít.

Moskva zřejmě brzy umožní vybraným společnostem z Řecka, Maďarska a Kypru dovážet ovoce a zeleninu na ruský trh.

Na svém webu to dnes napsal vládní list Rossijskaja gazeta, podle kterého inspekce podniků ruskou kontrolní organizací Rosselchoznadzor skončí 30. dubna. Ihned poté se očekává zveřejnění předběžných výsledků.

"V Řecku a Maďarsku bude prověřena asi dvacítka společností," řekl představitel Rosselchoznadzoru Alexej Alexejenko s tím, že kontroly začínají dnes. Na Kypru čeká prověrka asi osm firem, začít by zde ale kvůli technickým důvodům měla za týden.

Foto: Reuters

Ruskem podporovaní separatisté proměnili Luhansk v obří vojenský tábor. Uvedl to kyjevský vojenský analytik Dmytro Tymčuk.

"K dnešnímu dni je v Luhansku nasazeno šest velkých samostatných jednotek o 5 500 až 6000 lidech," uvedl Tymčuk. Podle něj se jednotky skládají zejména z ruských vojáků převlečených za ozbrojené separatisty, ruských žoldáků a ze separatistů jako takových, uvedla agentura Unian.

Na západě Ukrajiny začal výcvik vojáků, do nějž se zapojilo i 290 amerických výsadkářů. Podle ministra vnitra Arsena Avakova projde cvičením na 900 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil.

Američané ke Lvovu dorazili minulý týden. Moskva to označila za další eskalaci napětí.

Terčem kybernetického útoku údajně byla "vládní agentura jistého státu, která vedla s USA konzultace o sankční politice" proti Rusku. Moskva je od loňska vystavena sankcím USA a Evropské unie kvůli anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou poskytuje donbaským povstalcům.

Útok byl podle agentury Bloomberg odhalen a zastaven dřív, než pachatelé mohli získat jakoukoli informaci. Za akcí hackerů údajně stojí skupina známá pod označením ATP28, která operuje z Ruské federace. Americké ministerstvo zahraničí ani společnosti Windows a Adobe nechtěly informaci o hackerském útoku komentovat.

Kontrakt, největší v dějinách zbrojního obchodu mezi Východem a Západem, nechal Hollande zablokovat loni v listopadu. Paříž od té doby opakovaně varuje, že podmínky pro jeho oživení vzhledem k pokračujícím přestřelkám v Donbasu nenastaly.

Moskva stejně opakovaně hrozí mezinárodní arbitráží a upozorňovala, že v případě zrušení smlouvy bude Paříž muset vrátit nejen peníze, ale zaplatit i vysoké penále. To ale minulý týden vyloučil prezident Putin.

Vrtulníková loď Vladivostok měla být Rusku dodána loni v listopadu, termín předání druhé lodi pojmenované Sevastopol připadá na letošní podzim.

Foto mistralu: 32 300 tun, které rozhádaly Paříž a Moskvu

Prohlédnout 13 fotografií

Francie a Rusko se snaží nalézt cestu z krize způsobené loňským zablokováním dodávky dvou vrtulníkových lodí třídy Mistral pro ruské námořnictvo.

"Je to v jednání. Snažíme se najít cestu z krize," řekl prezident Francois Hollande krátce před jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se v pátek setkat v arménském Jerevanu na okraj vzpomínkových slavností ke stému výročí vyvražďování Arménů osmanskými Turky.

Podle ruského tisku je velmi pravděpodobné, že prodej Mistralů bude na pořadu jednání.

Odhaduje se, že Moskva bude muset na začlenění Krymu do federace vynaložit stovky miliard rublů, jen v následujícím desetiletí by to podle propočtů ruského listu Kommersant mělo být v přepočtu asi 760 miliard korun.

Většina peněz by vedle vybudování mostu přes Kerčský průliv měla jít na plynofikaci poloostrova a na zajištění dodávek. Most, který spojí Krym s ruskou pevninou, by měl být hotov do roku 2018.

Foto: Jiří Just

Týmy kriminalistů dorazily do Donbasu ve čtvrtek, aby pokračovaly v pátrání po příčinách neštěstí.

Nizozemský tisk počátkem dubna oznámil, že vyšetřování zatím zřejmě potvrzuje původní podezření, že letadlo sestřelila raketa země-vzduch odpálená z povstaleckého území. Rusko naopak tvrdí, že stroj mohla zničit raketa odpálená z ukrajinského vojenského letadla.

Fotky z "největšího místa činu na světě". Tady sbírají MH17

Prohlédnout 26 fotografií