Rusko dnes v první reakci označilo výzvu aliančního vedení - aby snížilo ruské zastoupení při bruselském sídle NATO -  za ozvěnu studené války.

"Je to divné rozhodnutí, které zapáchá érou studené války," řekl agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov. Rusko je oficiálním partnerem Severoatlantické aliance od roku 1994, stejně jako další čtyři desítky zemí.

Kobolev podle agentury Ukrinform také informoval, že další kolo třístranných jednání ohledně dodávek ruského plynu pro dalších dvanáct měsíců se bude konat 13. dubna v Berlíně. Pokud se nepodaří přijmout konečné rozhodnutí, vyjednávání se podle něj protáhnou alespoň do června, kdy Ukrajině vyprší dočasná tříměsíční dohoda.

Dnešní oznámení mluvčího českého prezidenta, že Miloš Zeman se při květnových oslavách konce druhé světové války v Moskvě nezúčastní vojenské přehlídky, vzápětí zaznamenaly americké, ruské a další tiskové agentury.

Některé to interpretují jako krok, který Zeman činí s ohledem na kritiku, které byl vystaven kvůli možnosti, že na Rudém náměstí bude přihlížet defilé armády, jež se angažuje v bojích na východní Ukrajině.

"Český prezident se rozhodl vynechat vojenskou přehlídku během návštěvy Moskvy poté, co se ocitl pod tlakem jako jeden z mála evropských státníků, plánujících zúčastnit se oslav válečného vítězství," napsala agentura Reuters.

Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Vedení uralského regionálního muzea v Jekatěrinburgu zrušilo připravovanou výstavu k 70. výročí ukončení druhé světové války, která měla návštěvníkům představit snímky válečných fotografů z Británie a USA.

Podle dnešní informace moskevského rozhlasu byla zřejmě důvodem náhlého rozhodnutí místních úřadů skutečnost, že na přípravě výstavy se podíleli pracovníci jekatěrinburských konzulátů Spojených států a Británie.

Všechna vyšetřování ukrajinské tajné služby SBU týkající se zneužití moci bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a jeho blízkými spolupracovníky budou sloučena do jednoho případu a předána Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu. Informoval o tom server Kyiv Post.

Separatisté v Luhanské oblasti pacifikovali ve městě Antracyt bojovou skupinu 120 lidí se zbraněmi a municí, kteří se odmítali podřídit rozkazům tamního povstaleckého velení.

Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na informaci luhanského "ministra vnitra" Igora Korněta. Ruská agentura o skupině zadržených nezveřejnila žádné podrobnosti, jde ale zřejmě o bojový oddíl proruských donských kozáků, kteří separatistické velení neuznávají.

Do Moskvy přicestovalo osm vážně nemocných dětí z Donbasu, informovalo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Nejmladšímu z pacientů není ještě ani rok, napsala agentura TASS.

Východ Ukrajiny se za poslední rok potýká s akutním nedostatkem lékařské péče. Kromě jiného chybí i léky či zdravotnický materiál.

Kvůli napjatým vztahům s Ruskem v důsledku ukrajinské krize odmítli účast na oslavách k 70. výročí konce druhé světové války v ruské metropoli mimo jiné americký prezident Barack Obama, francouzský prezident Francois Hollande, polský prezident Bronislaw Komorowski či slovenská hlava státu Andrej Kiska.

Německá kancléřka Angela Merkelová dorazí do Moskvy až 10. května, aby položila věnec k pomníku neznámého vojína.

Na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě bude Spojené státy reprezentovat velvyslanec v Rusku, oznámilo americké ministerstvo zahraničí, podle něhož se ambasador zúčastní vojenské přehlídky na Rudém náměstí.

Podle prohlášení ministerstva vyšlou USA na oslavy svého zástupce, neboť chtějí uctít památku vojáků bojujících proti nacismu, mezi nimiž byly i miliony Rusů. Při určování, jak vysoce postavený činitel bude Washington reprezentovat, však hrála velkou roli současná ruská agrese na Ukrajině, uvedl úřad. Volba proto padla na velvyslance Johna Teffta.

Programová skladba ukrajinských kanálů nesmí od čtvrtka obsahovat ruské filmy či jiné pořady propagující armádu nebo "jiné ozbrojené složky ruského agresora," nařizuje podle agentury Unian Porošenkův zákon. Kdo ho poruší, bude zatím jen varován dopisem.

"Od července ale budeme sepisovat protokoly o pokutách," uvedl šéf televizní rady Jurij Artemenko. Jaké výše mají pokuty dosahovat, ukrajinská média neuvádějí.

Nejprve krátké shrnutí čtvrtečního dění:

Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje popírání zločinného charakteru komunistického a nacistického režimu a používání jejich symbolů na veřejnosti.

Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat. Napomoci tomu má i odtajnění archivů bývalého sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) a jeho předchůdců, kteří v SSSR působili v roli politické policie.

Proruští separatisté zabili nejméně čtyři ukrajinské vojáky, které drželi v zajetí, tvrdí lidskoprávní organizace Amnesty International. Ta ale zároveň upozornila, že k porušování práva dochází na obou stranách konfliktu, který si za rok vyžádal přes 6000 mrtvých.