V nejnovějším návrhu nejsou podle Financial Times zmíněny žádné počty migrantů, které by členské země měly přijmout z přetížených států. Návrh tak vychází vstříc Česku, Slovensku, Polsku či pobaltským státům, které se proti kvótám ostře staví od počátku.

Ministři zahraničí visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) se v pondělí sejdou v Praze na mimořádném jednání o uprchlické krizi, jemuž bude přítomen i jejich protějšek z Lucemburska, které nyní předsedá EU.

Informoval o tom dnes šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna a ČTK to potvrdila mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Podle ní půjde o pracovní koordinační schůzku, ze které zřejmě nevzejde jednotné stanovisko nebo společná deklarace.

Kerry uvedl, že se Spojené státy hlásí ke svému dílu odpovědnosti za starost o lidi, kteří jsou v nouzi a prchají ze zemí, v nichž nemohou žít. "Ta potřeba je ohromná, ale my jsme rozhodnuti na tuto výzvu odpovědět," řekl šéf americké diplomacie. Vláda bude podle něho hledat cesty, jak v součinnosti s Kongresem oznámené počty dále zvýšit.

Mezi lidmi, kteří budou ze vstřícného kroku Washingtonu profitovat, budou například Syřané. Těch dosud od vypuknutí konfliktu v zemi přijali Američané na 1500. Jen v příštím roce by to mělo být 10 000.

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že Spojené státy jsou ochotny přijmout v roce 2017 až 100 tisíc uprchlíků z celého světa.

V roce 2016 by podle nového plánu mohl počet víz udělovaných běžencům dosáhnout 85 tisíc, uvedl server The New York Times.

Mezi uprchlíky, kteří odcházejí z Iráku, jsou také iráčtí policisté, vojáci i členové šíitských nebo kurdských oddílů. Oznámila to dnes agentura Reuters, která citovala výpovědi uprchlíků.

Z Iráku v minulých třech měsících odešlo 50 000 lidí. To, že jsou mezi nimi také vojáci, podle Reuters vyvolává otazníky nad soudržností iráckých bezpečnostních složek. V sázce je také osud masivní americké pomoci určené na rozvoj irácké armády.