Živě: Z Německa se každý měsíc vrací do Iráku 3000 lidí, řekla Merkelová
Uprchlická krize v Evropě.
Slovinsko předpokládá, že prvních čtyřicet migrantů z kvóty stanovené Evropskou unií přijme v dubnu. Řekl to dnes státní tajemník slovinského ministerstva vnitra Boštjan Šefic. Slovinsko, které je nejmenším státem na takzvané balkánské migrační cestě, se loni zavázalo, že přijme 587 uprchlíků. Lublaň v této souvislosti zároveň uvedla, že s jejich přijímáním začne, až bude zmíněná trasa migrantů mířících do západní Evropy uzavřena. Šefic na tiskové konferenci ve slovinské metropoli upřesnil, že 349 běženců do země přijede z Řecka, 218 z Itálie a 20 z dalších států. Přijímáni podle něj budou po padesáti měsíčně, a to až do srpna příštího roku. "Jakmile dostanou status (azylanta), budou migranti zapojeni do integračních programů," dodal státní tajemník.
Do Iráku se z Německa vrací každý měsíc kolem 3000 běženců a jejich počet neustále roste. Uvedla to dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Do Německa loni přišlo téměř 1,1 milionu běženců především ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. "V současnosti se jich například každý měsíc do Iráku vrací 3000 - a má to vzestupný trend - podle toho, jak se osvobozují jejich města od Islámského státu," uvedla Merkelová na mítinku své Křesťanskodemokratické unie (CDU) před zemskými volbami ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Podle kancléřky je pro řešení migrační krize proto klíčové zajistit stabilitu v zemích, jakými jsou právě Irák či Sýrie. "Ne každý uprchlík tady zůstane," uvedla Merkelová s tím, že řada z nich se bude chtít vrátit za svými blízkými, "kteří tu ještě nejsou a nebudou se sem smět dlouho dostat".
Evropská unie musí v uprchlické krizi najít společné řešení. V Mnichově se na tom dnes shodli premiéři Česka a Bavorska Bohuslav Sobotka a Horst Seehofer. Podle nich je nutné zajistit vnější ochranu unijních hranic a zastavit proud běženců už na hranici mezi Řeckem a Tureckem. "Migrace je vážný evropský problém. Žádná evropská země ho nemůže vyřešit sama o sobě, vyžaduje to koordinovaný evropský postup," řekl Sobotka. Je ale podle něj potřeba jednat rychle, aby se neopakoval loňský rozsah uprchlické vlny. Premiér očekává, že společné řešení se podaří najít na summitu EU, který se koná příští týden.
Námořní misi Severoatlantické aliance v Egejském moři k zastavení pašování migrantů do Evropy zatím tvoří pět válečných lodí. Plavidla nyní působí kolem řeckého ostrova Lesbos, který leží jen devět kilometrů od Turecka. Uvedl to dnes v Bruselu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Začali jsme se zaměřovat na oblast kolem řeckého ostrova Lesbos. Počítáme s tím, že se (lodě) v příštích dnech a týdnech přesunou více na jih," řekl podle agentury AP šéf NATO po jednání o situaci s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem v sídle aliance.
Na společné tiskové konferenci Stoltenberg bez dalšího upřesnění potvrdil dřívější zprávy, že námořní misi NATO v nejbližších dnech posílí další válečná plavidla. Zdůraznil, že moderně vybavená flotila disponuje také větším počtem vrtulníků.
U makedonských hranic se tísní na 12 000 lidí, kteří chtějí dále do Evropy. Polovinu z nich tvoří ženy a děti. Podle agentury AFP se v divokém tábořišti u hraničního přechodu Idomeni stává situace kritickou ze zdravotního hlediska. V oblasti v těchto dnech hustě prší a uprchlíkům, zejména dětem, je zima, což se projevuje na prudkém nárůstu respiračních a průjmových onemocnění. Vážně onemocnělo 34 dětí, které byly převezeny do nejbližších nemocnic. Na místě zasahují dvě řecké zdravotnické jednotky, které poskytují ambulantní ošetření. Tvoří se před nimi fronty stovek stojících, sedících a stále častěji ležících lidí.
Příliv běženců snížil v uplynulém roce hrubý domácí produkt Řecka (HDP) o 0,35 procenta. Vyplývá to z prvních odhadů, které dnes zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Silně zadluženému Řecku, jehož ekonomice se obtížně daří vymanit z recese, by migrační krize mohla způsobit "výrazné problémy", stojí v dnes zveřejněné výroční zprávě.
Při uzavírání jedné cesty Evropou se migranti poohlížejí po jiných...
Europe has closed favoured routes for refugees, but migrants are looking for others https://t.co/rq23Aqz4zS pic.twitter.com/Wq9WDFjxWv
— Financial Times (@FT) March 9, 2016
Některé země Evropské unie jsou přinejmenším skeptické k přání Turecka, aby Evropská unie kvůli spolupráci Ankary v migrační krizi zrychlila jednání o bezvízovém režimu. Vyplynulo to z vyjádření ministrů vnitra unijní osmadvacítky, kteří dnes jednali v Bruselu o migrační krizi.
Turecko svůj požadavek na rychlejší jednání o vízové liberalizaci tak, aby byly rozhovory u konce do poloviny roku, spojilo v pondělí na summitu EU se svými novými návrhy na řešení migrační krize.
Na přerozdělení žadatelů o azyl pocházejících ze Sýrie, Iráku a z Eritreje - kteří jsou nyní na území Itálie a Řecka - do jiných unijních zemí se EU přes odpor některých členských států dohodla loni v září. Celkem má být tímto způsobem za dva roky přesunuto 160 000 osob. Země ale od té doby otevřely celkem jen 3412 míst, přičemž některé státy zatím nenabídly ani jedno.
Za "pozitivní moment", na němž je možné dál stavět, dnes před novináři eurokomisař označil bezproblémové předání celkem 287 osob v minulém týdnu. Jen z Řecka bylo podle něj v tomto období do jiných zemí unie přesunuto 214 uprchlíků
Členské země Evropské unie by měly v rámci dohodnutého programu přerozdělování žadatelů o azyl přebírat z Řecka a z Itálie nejméně 6000 lidí měsíčně. Doposud jich bylo přesunuto jen 885.
Novinářům to po jednání ministrů vnitra zemí EU v Bruselu sdělil eurokomisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitris Avramopulos.
Zmíněných 6000 lidí není podle eurokomisaře ambiciózní cíl. "Dosavadní výsledky jsou velmi slabé. Ale u nich to nezůstane. Byl jsem v kontaktu s většinou ministrů vnitra napříč Evropou, žádám o zvýšení příspěvků. A první výsledky jsou velmi povzbuzující," řekl Avramopulos.
Fotografie z blátivého Idomeni z dnešního dne.
Dohoda EU s Tureckem o uprchlících ohrožuje úspěchy, jichž mezinárodní společenství dosáhlo v poválečné éře. Píše to ve svém komentáři zahraniční zpravodaj britského deníku The Guardian Patrick Kingsley.
Méně než 70 let poté čelíme zahazování většiny tohoto pokroku a vracíme se k etnickým pohromám 30. let, píše. Navrhovaná migrační dohoda mezi EU a Tureckem, bude-li takto přijata, bude podle odborníků na práva uprchlíků porušovat konvenci z roku 1951.
Dohoda předpokládá vracení všech budoucích uprchlíků do Turecka, do země, kde většina migrantů nebude mít plný přístup k věcem, které jim právě tato konvence garantuje: práci, vzdělání a často ani bezpečnosti.
Podle výzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), který provedla mezi 1042 běženci v období od prosince do února, se jich 10 procent setkalo s vykořisťováním a známkami obchodu s lidmi.
Nejčastěji mají takovou zkušenost muži ze Sýrie a Afghánistánu.
READ @DTM_IOM findings counter-trafficking survey https://t.co/oy33QhjG3r https://t.co/RFhiLz3Wqo #MigrationEurope pic.twitter.com/MgWjfF5vm8
— IOM (@IOM_news) March 10, 2016
Agentura Frontex zaznamenala od října do konce prosince loňského roku 978 300 případů neregulérních vstupů do EU.
Uprchlíci byli poprvé zaregistrováni při vstupu do Řecka z Turecka a mnozí pak znovu na takzvané západní balkánské cestě, tudíž mohou být započítáni dvakrát.
Na Egejském moři zaznamenala 484 000 případů neregulérních vstupů na unijní území, nejvíce na řeckých ostrovech v Egejském moři. Mezi uprchlíky, kteří takto vstoupili do EU, se 46 procent označilo za Syřany a 28 procent za Afghánce.
Některé běžence z Idomeni odváží autobusy zpět do Atén, kde mohou požádat o přesídlení.
Asylum seekers from Syria board buses at Idomeni border 2 return 2 Athens, apply for resettlement scheme. pic.twitter.com/jcdC8l9T2J
— Peter Bouckaert (@bouckap) March 10, 2016
Podle aténského krizového štábu je k dnešnímu ránu v Řecku 41.973 uprchlíků.
Nasazení plavidel NATO k monitorování aktivit pašeráků v Egejském moři zatím nevedlo k výraznému zmenšení proudu uprchlíků z Turecka do Řecka. Nejkritičtější je situace u makedonských hranic, kde se tísní na 13.000 lidí, kteří chtějí dále do Evropy.
Podle UNHCR ve středu připlulo na řecké ostrovy v Egejském moři 3340 migrantů. Počet uprchlíků v Řecku vzrostl k dnešnímu ránu na téměř 42.000.
Na Egejském moři se ale situace příliš nemění. Včera v něm během plavby do Řecka našlo podle agentury Reuters smrt pět běženců včetně jednoho dítěte.
5 migrants including a baby died last night, trying to reach Lesbos. Not much change on the Aegean. https://t.co/eos9a3hAVM #RefugeeCrisis
— Piers Scholfield (@inglesi) March 10, 2016
Rakouská policie uvedla, že ještě nemusela porušit kvóty, kterými Vídeň migrační proud přes své území usměrňuje.
Rakousko se rozhodlo denně přijímat maximálně 80 žádostí o azyl a dalším 3200 v běžencům umožnit projít do dalších evropských zemí. Koncem února po dohodě s balkánskými státy země průchozí kvótu snížila na 580.
Ze Slovinska do Rakouska přes hraniční přechod Spielfeld nevstoupil od začátku tohoto týdne žádný běženec. Podle agentury DPA to dnes oznámila rakouská policie, která očekává, že podobně tomu bude i v nadcházejících dnech. Kvůli uklidnění situace na jižní hranici chce odsud Vídeň stáhnout 200 policistů.
Ještě před týdnem přes tento přechod, který je na takzvané balkánské trase hlavním vstupem do Rakouska, přišlo do alpské republiky 1500 běženců.
Běženci v Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích už dva dny čelí silnému dešti.
UPDATE: It's bucketing down and extremely miserable in #Idomeni today. pic.twitter.com/QJ1O0TZK1n
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 10, 2016
Turecko přijme jen tisíce až desetitisíce uprchlíků, nechal se slyšet turecký ministr pro EU Volkan Bozkir.
Státní agentuře Anadolu řekl, že počty migrantů, které Turecko vezme zpět, se nebudou pohybovat v milionech.
Připomněl také, že dohoda s unií o vracení uprchlíků se bude týkat až těch, kteří na řecké ostrovy připlují po vstupu dohody v platnost.
Do Řecka ve středu připlulo 3340 uprchlíků. Tam jejich cesta končí.
Balkan route closed. So far having no effect on boats to Greece - enormous 3,340 arrived yesterday (UNHCR). pic.twitter.com/fYveFlEs9z
— Piers Scholfield (@inglesi) March 10, 2016
Balkánská cesta je v praxi uzavřená, potvrdil německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
"Uprchlíků, kteří přichází do Německa je teď velmi málo, ani ne desetina toho, kolik jich přicházelo na podzim," uvedl.
Italové se obávají, že po uzavření dohody s Tureckem budou hledat pašeráci a migranti nové trasy. Především přes Albánii do Itálie.
"Zatím ale nemáme žádné poznatky, že by se něco takového plánovalo. Jsme na to samozřejmě připraveni a jsme v intenzivním kontaktu s albánskými úřady," uvedl italský ministr vnitra Angelino Alfano s tím, že se s albánským ministrem vnitra sešel v Římě a plánuje i cestu do Albánie.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Ministři vnitra členských zemí Unie se mají dnes podle eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopulose opět bavit také o urychlení přemísťování uprchlíků v rámci kvót.
"Pokud opravdu chceme zavřít nelegální zadní vchod do Evropy, budeme muset otevřít bezpečné a legální okno," uvedl před schůzkou Avramopulos.
Většina Slováků se obává příchodu migrantů do země a nechce, aby žadatelé o azyl získali na Slovensku trvalý pobyt. Vyplývá to z průzkumu Trenčínské univerzity Alexandra Dubčeka.
Šest z deseti respondentů se v průzkumu rovněž vyslovilo pro to, aby Evropská unie přijala jen ty uprchlíky, kteří svou vlast opustili kvůli válečnému konfliktu.
"Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová právě přijela do bažiny Idomeni," píše z řecko-makedonské hranice dopisovatel německého Spiegelu Giorgos Christides.
US Assistant secretary of state Victoria Nuland just arrived in the swamp of #Idomeni pic.twitter.com/DQkRm8GRSJ
— Giorgos Christides (@g_christides) March 10, 2016
Předseda Evropské rady Donald Tusk a řecký premiér Alexis Tsipras se na Twitteru střetli ohledně řešení migrační krize. Tusk ve svém vzkazu děkoval západobalkánským zemím za to, že "provádějí strategii EU". Reagoval tak na to, že Slovinsko a Chorvatsko uzavřely své hranice pro většinu migrantů. Podle šéfa unijních summitů šlo o rozhodnutí celé EU.
Tsipras je ale jiného názoru a tvrdí, že za koncem balkánské trasy stálo jednostranné rozhodnutí jednotlivých zemí. "A jestliže to bude pokračovat, Evropská unie nemá žádnou budoucnost," dodal. Atény podle něj očekávají, že se Tusk "bude zaměřovat na provádění našich společných rozhodnutí, a nikoli na podporování těch, kteří je ignorují".
"Ta cesta je stejně nelegální. Takže nová pravidla nás neodradí," říká se vzdorem třiadvacetiletá Muna z Damašku. Z Turecka do Řecka se snaží dostat už týden. O jiném způsobu, jak se do Evropy dostat, zatím neuvažuje.
Spíš si chce pospíšit, než začne platit nová dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o vracení uprchlíků. A není sama...
Připomeňme, že s návrhem na zřízení tělesa, které má pomáhat členským zemím s ochranou vnější hranice schengenského prostoru, přišla Evropská komise loni v prosinci.
Především vývoj v Řecku totiž ukazuje, že některé státy mají se svými povinnostmi při ochraně schengenských hranic problémy. Návrh přitom obsahuje i poměrně sporný bod umožňující zásah stráže bez souhlasu dané členské země.
Uprchlická krize bude ústředním tématem jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Na stůl se dostane vznik společné pobřežní a pohraniční stráže. Cílem je, aby mohla začít pracovat nejpozději v srpnu.
V čem tkví problém s řešením migrační krize? Napoví grafika Aktuálně.cz.
Opačný názor zní z Rakouska. Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová v rozhovoru pro dnešní německý list Die Welt prohlásila, že by balkánská trasa měla být uzavřena trvale.
"Moje stanovisko je jasné: balkánská cesta zůstává zavřená, a to trvale," řekla. Pouze tento "důsledný signál" může podle ní migranty odradit od toho, aby se pokusili překonat moře cestou z Turecka do Evropy.
Německá kancléřka Angela Merkelová uzavření takzvané balkánské cesty kritizuje. Podle agentury DPA dala svůj odmítavý postoj najevo ve městě Bad Neuenahr-Ahrweiler. "To není celkové řešení problému," prohlásila šéfka německé vlády.
Poznamenala, že přirozeně nyní do Německa přijde méně žadatelů o azyl, zato každý večer budou televize ukazovat uprchlíky, kteří uvázli v Řecku. To podle ní nemůže dlouho fungovat. Kancléřka s poukazem na Řecko a postoj ostatní Evropy zdůraznila, že není možné nechat jednu zemi samotnou s tímto problémem. Je podle ní nutné najít evropskou pomoc. "To bude velký úkol," prohlásila.
Makedonie už od pondělí nedovolila přejít hranice z Řecka žádnému migrantovi. Mluvčí tamního ministerstva vnitra Natalija Spirovová nicméně ve středu upřesnila, že řecko-makedonská hranice zcela uzavřená není.
Jde o to, že na makedonské území bude vpouštěno jen tolik běženců, kolik jich bude moci Makedonii opustit. Dodala, že od pondělního rána do země z Řecka nepřišel žádný migrant, protože byla fakticky uzavřena balkánská migrační cesta.
Poté, co země na takzvané balkánské trase minulý měsíc omezily vstup uprchlíků na svá území, se běženci začali hromadit na území Řecka, kde jich nyní zůstává více než 35 000.
Nejkritičtější je situace u makedonských hranic, kde se tísní na 13 000 lidí, kteří chtějí dále do Evropy.
Od středy Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko nepouštějí na své území nikoho bez pasu a platných víz.
Skupina uprchlíků, tvořená Afghánci a Íránci, se snažila z Turecka dostat do Řecka a pak dále do Evropy. Tam od začátku roku připlulo z Turecka již přes 130 000 běženců, na 350 jich na této cestě podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zahynulo.
Pět migrantů, včetně tříměsíčního dítěte, se v noci utopilo u tureckých břehů, když se převrátil jejich člun. Devět lidí pobřežní stráž zachránila, po dvou osobách se ještě pátrá, informovala turecká agentura Dogan.
Středeční dění si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize.
Právě se děje
Taxíky bourají, pojišťovny šponují ceny. Zkuste s nimi smlouvat, radí expert
Bříza o prostořekém Trumpovi: Situaci ve světě může pomoci. Ostatní nevědí, co s ním
Roky likvidovali radioaktivní jezera, teď k nim navozili stovky tisíc tun odpadu
Smoleňák byl sprostý a zuřil. S Jágrem na ledě by si to nedovolili, sepsul Kladno
"Netuším, jak se s tím poperou." V Málaze se nehrálo, platí nejvyšší stupeň varování
