Živě: Merkelová odmítá uzavření balkánské cesty. Tohle není řešení problému, říká
Uprchlická krize v Evropě.
Kancléřku Merkelovou dnes za její postoje k migrační krizi kritizoval dánský ministr zahraničí Kristian Jensen. Podle agentury AFP jí vyčetl jak rozhodnutí Berlína přijmout více než milion migrantů a uprchlíků, tak ústřední roli v předběžné dohodě dosažené počátkem týdne mezi Evropskou unií a Tureckem. "Merkelová byla zaskočena množstvím uprchlíků přicházejících do Německa... Myslím, že si zpočátku neuvědomila rozsah tohoto problému," řekl Jensen, který je nyní na návštěvě ve Washingtonu. Šéfka německé vlády se podle jeho názoru nyní snaží "problém vyřešit jeho odkladem".
Německá kancléřka Angela Merkelová kritizuje praktické uzavření takzvané balkánské cesty, po níž do Evropy míří migranti z Blízkého východu, Asie a Afriky. Podle agentury DPA svůj odmítavý postoj dala dnes najevo ve městě Bad Neuenahr-Ahrweiler. "To není celkové řešení problému," prohlásila šéfka německé vlády. Poznamenala, že přirozeně nyní do Německa přijde méně žadatelů o azyl, zato každý večer budou televize ukazovat uprchlíky, kteří uvázli v Řecku. To podle ní nemůže dlouho fungovat. Kancléřka s poukazem na Řecko a postoj ostatní Evropy zdůraznila, že není možné nechat jednu zemi samotnou s tímto problémem. Je podle ní nutné najít evropskou pomoc. "To bude velký úkol," prohlásila.
Mluvčí makedonského ministerstva vnitra Natalija Spirovová dnes upřesnila, že řecko-makedonská hranice zcela uzavřená není. Jde o to, že na makedonské území bude vpouštěno jen tolik běženců, kolik jich bude moci Makedonii opustit. Dodala, že od pondělního rána do země z Řecka nepřišel žádný migrant, protože byla fakticky uzavřena balkánská migrační cesta.
Země Evropské unie dnes podpořily vznik nového evropského krizového mechanismu, který má umožnit rychlou pomoc členské zemi potýkající se s velkou humanitární krizí. Návrh, který představila Evropská komise minulý týden, je reakcí na zhoršující se situaci v Řecku. V příštích třech letech by na pomoc tímto způsobem mělo být vyčleněno až 700 milionů eur (skoro 19 miliard Kč). V Řecku se nyní hromadí desetitisíce migrantů poté, co Makedonie jim uzavřela své hranice.
Děti migrantů v Idomeni se umějí zabavit...
Children playing in Idomeni, #Greece with mud&trash all over the place. Pic: János Bődey, @indexhu #refugees pic.twitter.com/GjQ0wImPg4
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) March 9, 2016
Německá policie zadržela další dva cizince podezřelé z účasti na sexuálním obtěžování a okrádání žen o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Podařilo se jí to díky zveřejnění fotografií pěti možných pachatelů.
Jedním podezřelým je 26letý Alžířan, kterého policisté zadrželi v úterý ve městě Kerpen, ležícím v Severním Porýní-Vestfálsku. Druhým možným provinilcem ze Silvestra je podle médií 31letý Iráčan, který se policii přihlásil sám.
V Řecku uvízlo na 35 tisíc migrantů. Přespávají, kde se dá.
About 35,000 migrants are currently stranded in Greece, living in old stadiums & an airport: https://t.co/YtTB4XicqQ pic.twitter.com/zTZeu8CCZG
— CNN International (@cnni) March 9, 2016
"Ta cesta je stejně nelegální. Takže nová pravidla nás neodradí," říká se vzdorem třiadvacetiletá Muna z Damašku. Z Turecka do Řecka se snaží dostat už týden. O jiném způsobu, jak se do Evropy dostat, zatím neuvažuje.
Spíš si chce pospíšit, než začne platit nová dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o vracení uprchlíků. A není sama...
Humanitární organizace Lékaři bez hranic kritizuje chystanou dohodu mezi EU a Tureckem. Podle ní model "kus za kus" ukazuje neschopnost zacházet s uprchlíky jako s lidmi.
The "one-out-one-in" deal shows the #EU's inability to treat #refugees as #people rather than numbers @INTHENOWRT pic.twitter.com/YRH6ixTpOX
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 9, 2016
Jiní dál sázejí na možnost dostat se do Makedonie a domlouvají se s převaděči na tom, jak hraniční plot překonat.
Plot nebyl postaven v celé délce hranice. Pašeráci si účtují 800 eur (přes 21 600 Kč) za převedení do makedonské vesnice Selemli, která leží zhruba osm kilometrů na východ od hraničního přechodu.
Podle médií se řada uprchlíků na řecké straně hranice podvolila a přesouvá se do táborů například u Soluně a Atén. Do přistavených autobusů jich nastoupilo asi 200.
U hraniční obce Idomeni totiž panují z nehostinné podmínky. Běženci se kvůli čerstvým dešťům ocitli mezi hromadami bláta a obrovskými kalužemi.
"Nekontrolovaný proud migrantů po západobalkánské trase skončil,"napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle něj nešlo o jednostrannou akci, ale "společné rozhodnutí evropské osmadvacítky".
Irregular flows of migrants along Western Balkans route have come to an end. Not a question of unilateral actions but common EU28 decision
— Donald Tusk (@eucopresident) March 9, 2016
Turecké pobřežní stráže dnes zadržely v zátokách podél pobřeží Egejského moře desítky převážně syrských uprchlíků připravených se přepravit na řecké ostrovy.
Ankara tak začala plnit dohodu s Evropskou unií, která mimo jiné předpokládá zastavení doposud stále vydatného proudu běženců do Řecka.
Podle agentury Reuters skončila skupina 42 lidí, včetně více než tuctu dětí, v areálu pobřežní stráže v přímořském letovisku Didim. Spousty dalších jich čekaly pod dozorem ozbrojených policistů na pobřeží na příjezd autobusu, který je má teprve odvézt.
Do Evropy přišlo za poslední tři roky skoro půl milionu Syřanů. Německá režisérka Caroline Reuckerová na festivalu Jeden svět v dokumentárním filmu Amál ukazuje, co někteří z nich mají za sebou. A s čím se musejí vyrovnávat i v Německu. Zemi, která je uprchlíkům nakloněna jako žádná jiná.
Připomeňme, že Maďarsko už loni v létě vztyčilo na své hranici se Srbskem plot. Bylo totiž hlavní tranzitní zemí pro běžence, kteří mířili do Německa.
Maďarsko pošle na hranice více policistů a vojáků, oznámil ministr vnitra Sándor Pinder. Jde o reakci na zavření balkánské trasy, k níž přistoupily Slovinsko, Srbsko a Makedonie.
"Maďarsko posílí ochranu svých hranic a vyhlásili jsme kvůli migraci krizovou situaci pro celou zemi," řekl novinářům. Budapešť podle ní zahájila přípravy ochrany své hranice s Rumunskem, aby - v případě potřeby - mohli vojáci během deseti dnů postavit plot.
Premiér Bohuslav Sobotka tweetuje:
Uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci je správný krok. Teď je nutno dokončit dohodu s Tureckem o navracení migrantů z Řecka.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) March 9, 2016
V řeckém Idomeni dnes bez přestání prší. Obyvatelé tábora se snaží zabránit odplavení stanů, ve kterých ještě budou muset nějaký čas přečkat. Makedonie přes hranice žádné uprchlíky nepouští.
The rain in #Idomeni is relentless today. The #refugees are building a drainage system to stop their tents flooding. pic.twitter.com/rSxfVyIo2X
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 9, 2016
Na Slovinsko a Srbsko zareagovala také Makedonie a zcela uzavřela hranice.
S odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj to uvedla agentura Reuters. Podle makedonského ministerstva vnitra do země v úterý z Řecka nevstoupil již žádný migrant.
Evropská unie by si podle mnoha europoslanců měla dát pozor, aby šlo ve vztahu s Ankarou o partnerství a nikoli o závislost.
"Jsem skeptický a kritický. My přenecháváme řešení problému jiným," řekl ve svém vypjatém projevu šéf frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt. "Když se na tu dohodu podívám, pak to vypadá, jako by Američané žádali, aby se Mexičané starali o jejich hranice," dodal s tím, že Evropská unie se nesmí vzdát kontroly svých hranic a musí převzít plnou zodpovědnost.
Europoslanci na svém zasedání ve Štrasburku předběžnou dohodu s Tureckem o vracení migrantů kritizovali.
Podle levice jde o morální selhání a obchod s lidmi, rizika dohody ale vidí i pravice, podle níž přesto může jít o schůdné řešení současné migrační krize.
Popularita německé kancléřky Angely Merkelové je nejvyšší od začátku roku, do úřadu by jí nyní volilo 50 procent Němců. Ukázal to průzkum společnosti Forsa, jehož výsledky dnes zveřejnila televize RTL. I přes vzestup obliby kancléřky se ale nezvyšují preference stran vládní koalice.
Průzkum také ukázal, že s politikou Merkelové v uprchlické krizi je spokojeno 43 procent Němců, nesouhlasí s ní 22 procent. Největší podporu má kancléřka mezi voliči své konzervativní unie CDU/CSU a opozičních Zelených.
Made in EU. Momentka z řeckého tábora Idomeni.
Just saying,it isn't a campsite of a festival &they aren't enjoying the music! #Idomeni #Refugees Photo: @KallergisK pic.twitter.com/SrERdWDivB
— // Hatice AVCI / ✌ (@HaticeAVCI_) March 9, 2016
"Evropa nemůže před syrskými uprchlíky postavit zeď, ale v úterý učinili lídři Evropské unie ze svého pohledu druhé nejlepší rozhodnutí - oznámili dohodu s Tureckem o vrácení všech těch, kteří se pokoušejí lodí dostat z Turecka do Řecka," píše agentura Bloomberg.
Ta ve svém komentáři připomíná, že jde o "výrazný obrat v řešení syrské uprchlické krize" - přijetí "tvrdého přístupu", který má oddělit ekonomické migranty a uprchlíky prchající před konflikty.
Podle Bloombergu lze nyní v Evropě pozorovat "amerikanizaci myšlení". Dosud totiž země přijímaly všechny běžence bez rozdílu, teprve potom řešily, jaký je jejich status.
Situace na řecko-makedonské hranici je neutěšená. Do Idomeni přicházejí stovky dalších uprchlíků. Humanitární organizace proto staví další stany.
UPDATE: The @MSF logisticians are putting up more massive tents to shelter #people blocked at #Idomeni pic.twitter.com/ZwIQgDqdYt
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 9, 2016
Proč se stále nedaří vyřešit migrační krizi? Projděte si v grafice Aktuálně.cz, jak se k ní staví klíčoví hráči. A co jsou hlavní problémy.
Návrh dohody, který by podle svých iniciátorů měl zhatit aktivity pašeráků přepravujících Syřany z Turecka na řecké ostrovy, se dočkal na půdě Evropského parlamentu kritiky už v úterý, kdy se proti němu ohradil Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Ten jménem UNHCR varoval, že dohoda o paušálním vracení imigrantů by mohla být porušením evropského a mezinárodního práva. Výhrady mají i některé členské státy EU včetně Česka, které se obávají, že by dohoda mohla vést ke zvýšení stávajících kvót pro přerozdělování uprchlíků.
Vypjatá debata o migrační krizi se čeká v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Hlavním bodem jednání je hodnocení výsledků pondělního summitu Evropské unie a Turecka.
Kypr odmítl dát svůj souhlas k obnovení přístupových rozhovorů Turecka s EU. Komplikují se tak podmínky pro přijetí migrační dohody předběžně dojednané mezi oběma stranami na pondělním mimořádném summitu v Bruselu.
"Pokud jde o turecký požadavek k otevření kapitol jednostranně blokovaných Kyperskou republikou, zachovává prezident (Nikos Anastasiadis) nadále svůj pevný postoj," sdělil dnes podle agentury AFP kyperský mluvčí Nikos Christodulidis. Podle něj je nezbytné, aby Turecko nejprve splnilo své povinnosti.
Kyperská republika, jejíž severní část je nadále okupována tureckou armádou, právě touto okolností nadále zdůvodňuje svůj nekompromisní přístup k Ankaře. Z 35 kapitol přístupových rozhovorů jich Kypr zablokoval šest.
Podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ale nemůže být Turecko považováno za bezpečnou azylovou zemi pro Syřany, Iráčany, Afghánce či příslušníky jiných zemí.
Organizace připomíná, že Turecko sice ratifikovalo konvenci o uprchlících z roku 1951, ale jako jediná země na světě uplatňuje geografická omezení, takže uprchlický status zde mohou získat jen Evropané. Podle HRW navíc Ankara opakovaně zatlačuje žadatele o azyl zpět do Sýrie.
"Zatímco představitelé EU a Turecka jednali v Bruselu o dohodě, jak zastavit 'neregulérní' migraci do Řecka, turecká hranice zůstala uzavřená pro desítky tisíc syrských žadatelů o azyl, kteří prchají před vojenskou ofenzivou v Halabu," řekl Bill Frelick, který v HRW vede oddělení pro práva běženců.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu po setkání se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem v úterý večer zopakoval, že jeho země je připravena brát zpátky uprchlíky, kteří proniknou na řecké území. Potvrdil tak předběžnou dohodu, k níž dospěl pondělní summit EU s Ankarou a jejíž detaily mají být hotovy do dalšího summitu EU příští týden.
"Turecko bude brát zpátky uprchlíky," řekl po setkání s Tsiprasem turecký premiér. Ihned však dodal, že za to ale musí EU vzít stejný počet uprchlíků přímo z tureckého území.
Srbsko v reakci na Slovince oznámilo, že musí přijmout "patřičná opatření", aby se uprchlíci nehromadili na jeho území.
"Vzhledem k novému režimu, který přijala členská země Evropské unie, si Srbsko nemůže dovolit, aby se stalo sběrným táborem pro uprchlíky, takže všechna opatření bude slaďovat s Evropskou unií a bude je recipročně uplatňovat na své jižní hranici s Makedonií a Bulharskem," uvedlo ministerstvo vnitra.
Balkánská trasa se úderem půlnoci prakticky uzavřela. Slovinsko začalo uplatňovat nový režim vstupu migrantů do schengenského prostoru volného pohybu.
Úterní události si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize.
Právě se děje
Barákovi vykradli barák, zvěstoval Hranáč. Postup Plzně by označil za nespravedlivý
Vondroušová dál kráčí Stuttgartem bez ztráty setu. Teď ji čeká Sabalenková
Kovář vychytal postup, Leverkusen dál neporažen. Liverpool v Evropské lize dohrál
Potvrzeno. NHL z Arizony zmizí, klub se přestěhuje do Salt Lake City
Pohádková jízda Plzně končí. Fiorentinu dohnala do prodloužení, pak už tlak neustála
Magnesii Literu dostala filozofka Matějčková, kniha roku se ale odehrává v Moskvě
