V ukrajinské vládě po největší výměně od začátku invaze skončili tři ministři, včetně známého šéfa diplomacie Dmytra Kuleby. O čem to vypovídá?
Počet vyměněných ministrů může vypadat, že jde o radikální změny, ale pokud jde o kvalitu, neviděla bych to tak. Nejedná se o zásadní politické figury. Prezident Volodymyr Zelenskyj provedl spíše jakousi rotaci, což dokazuje i fakt, že několik lidí ze své kanceláře přesunul na ministerská místa a naopak.
To, že neřekl důvody pro výměnu a nekritizoval žádného z ministrů za neschopnost nebo neprofesionální jednání, naznačuje, že se spíš jedná o populistický krok. Zaznělo od něj jen, že chce novou energii - ale to říká téměř vždy, naposledy při výměně velitele ozbrojených sil (letos v únoru na postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného vystřídal Oleksandr Syrskyj - pozn. red.).
Takže nejde o signál, že Zelenskyj ztrácí důvěru ve své nejbližší spolupracovníky? V některých médiích se spekuluje, že by tato výměna mohla naznačovat nějaký mocenský boj.
Ne. Pokud máme věřit anonymním insiderům z prezidentské kanceláře, jde spíše o jakousi únavu prezidenta z některých lidí, se kterými se necítil úplně komfortně. Tyto anonymní zdroje mluví o prezidentu Zelenském jako o velmi emotivním člověku, který potřebuje, aby ho při práci jeho spolupracovníci v jistém smyslu nadchli nebo bavili.
Co se týče nějakého mocenského boje, je zajímavé, že spousta lidí, kteří se stali ministry, patří do okruhu šedé eminence současné politiky, vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Jsou to jeho přátelé ze studií a lidé s ním spjatí.
Co tím myslíte?
Zdá, že Jermak upevňuje svou pozici tím, že na klíčová místa dosazuje své blízké. Tím se vytváří určitá hierarchie, kde mají tito lidé moc a vliv pod Jermakovým vedením.
Neměl by být Zelenskyj v této věci přece jen více transparentní? Jak jste sama zmínila, své důvody pro výměnu ministrů nevysvětlil.
Já bych řekla, že veřejnost už ani nezajímají jména ministrů, protože většina lidí chápe, že se s tím v tuto chvíli nedá nic dělat. Ukrajinci prostě chápou, že prezident Zelenskyj se obklopuje především loajálními lidmi. Nepředpokládají tedy, že by se v obnovené vládě objevil nějaký výrazně odlišný typ politika.
Verbálně protestují jen opoziční strany. Ty však nemají na situaci vliv, protože Zelenskyj - kromě toho, že je vrchním velitelem a s vyhlášením válečného stavu získal mnoho kompetencí - má v parlamentu pohodlnou většinu.
Překvapením byl však odchod nyní už bývalého ministra zahraničí Dmytra Kuleby…
To je vlastně jediná politická figura, jejíž odchod veřejnost opravdu zarmoutil, protože se jedná o profesionálního diplomata, který byl populární, často se objevoval v médiích a má za sebou mnoho dobrých výsledků.
Poté co prezident Zelenskyj odvolal Valerije Zalužného, a ve světle toho, jak se v médiích spekuluje o tom, že Zelenskyj nesnáší vedle sebe další mediálně populární osobnosti, všichni jeho odchod chápou právě takto. Kuleba je mladý profesionál s vynikajícími vztahy se zahraničními partnery a ukrajinská veřejnost vnímá jeho odchod jako zbytečné plýtvání lidským potenciálem a zdroji.
Žárlivost a populismus?
Mají Ukrajinci v Zelenského stále takovou důvěru jako na začátku invaze?
Jeho podpora samozřejmě klesá. Nevidíme otevřené sociologické průzkumy, pouze ty, které se týkají důvěry v instituce. A v tomto smyslu je Zelenskyj až za ozbrojenými silami, dobrovolníky a církví. Co se týče politických preferencí, často se mluví o tom, že sociologická šetření nejsou pro prezidenta příznivá. To může být jedním z důvodů, proč dochází k těmto výměnám - aby si Ukrajinci příliš nezvykli na výrazné politické osobnosti a podobně. Mnozí kritici prezidenta Zelenského přičítají tyto změny jeho politické žárlivosti a populismu.
Klesající podpora je ale přirozený vývoj. V ukrajinském politickém prostředí se nedá očekávat dlouhotrvající obdiv k jednomu politikovi nebo straně. Menší popularita může být také důsledkem toho, jak prezident Zelenskyj na sebe vzal veškeré kompetence. Je pochopitelné, že chce být vnímán jako "otec vítězství", ale tímto způsobem se také stává "otcem všech proher" a problémů, se kterými se Ukrajinci potýkají.
V posledních týdnech jsme byli svědky několika dalších brutálních útoků na ukrajinská města, například na Poltavu nebo Lvov. Jaké jsou vaše prognózy pro nadcházející měsíce, pokud jde o situaci na frontě a přicházející zimu?
Zima bude velmi těžká. Energetici mluví o tom, že v zimních měsících Ukrajinci budou každý den 10 až 14 hodin bez elektřiny, což samozřejmě bude velmi složité přežít. K tomu Rusko samozřejmě přispívá svým ostřelováním. Myslím si však, že pokračující bombardování civilních cílů a infrastruktury může být jedním ze způsobů, jak Vladimir Putin projevuje svou frustraci.
Z neúspěchu na frontě?
Je to tak. Ostřelování má pravděpodobně za cíl vyvolat u Ukrajinců tlak na jejich vládu, aby žádala o ústupky nebo jiná řešení. V posledních dnech pozorujeme nárůst útoků na civilní cíle a častější používání balistických střel, které způsobují tlak a teror. To vše naznačuje, že nás čeká velmi složité období.
Složitější než loni?
Je to smutné, ale myslím, že ano.
Jak moc se skoro tři roky trvající válka podepisuje na ukrajinské společnosti?
Na určité věci si lidé zvykají, ale to neznamená, že nemají dopad. I když vidíme, že po útocích se města rychle znovu dostávají do normálu, je to pouze vnější dojem. Na první pohled se může zdát, že lidé pokračují v běžném životě, ale pod tím povrchem jsou stále velké psychické a fyzické následky. Válka má značný vliv na duševní zdraví a pohodu lidí. Dlouhotrvající stres a trauma způsobují různé zdravotní problémy a sociální napětí.
Stále však věřím, že tak intenzivní konflikt nemůže pokračovat desítky let. Lidské i technické zdroje obou stran nejsou neomezené. Jak dlouho bude trvat aktuální horká fáze války, je těžké říci, ale už teď je jisté, že i po jejím ukončení se Ukrajina bude potýkat s dalšími roky konfliktu, jen v jiném formátu.
