Štrasburk - Alespoň 35 procent spotřebované energie by v roce 2030 mělo v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Takový je alespoň plán poslanců Evropského parlamentu, který podpořili středečním hlasováním na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle posledních údajů Eurostatu z roku 2015 to zatím přitom bylo 16,7 procenta.
Cíl navržený europoslanci ale nemá být pro jednotlivé země závazný. Členské státy si mají samy navrhnout, kolika procent obnovitelné energie jsou do roku 2030 schopné dosáhnout. Cíl pak musí splnit EU jako celek. Podle českého europoslance a místopředsedy ODS Evžena Tošenovského je to ale chybný, rizikový a také velmi nákladný cíl.
"Pětatřicetiprocentní cíl jsme teoreticky schopni naplnit, ale nezapomínejme, že už dnes nás podpora obnovitelných zdrojů stojí 40 miliard ročně," říká Tošenovský. "Podle mne jde o ekonomicky úplně zvrácený systém."
Autor parlamentní zprávy a sociálnědemokratický španělský europoslanec José Blanco López si naopak pochvaloval, že se podařilo navýšit původní návrh Evropské komise. Podle ní by v roce 2030 měl podíl obnovitelných zdrojů činit 27 procent. "Dnešní doba vyžaduje větší ambice," zdůraznil López. "Pokud máme naplnit Pařížskou dohodu o ochraně klimatu, bojovat s klimatickými změnami a být na čele v energetické proměně, musíme toho dělat víc," dodal.
Evropský parlament teď ještě čekají jednání s členskými zeměmi, které na konci minulého roku podpořily sedmadvacetiprocentní cíl. Za navýšení podílu zelené energie v nich lobbují místní ekologické organizace.
"Česká vláda by se měla k problému postavit čelem a podpořit rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů," říká Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku. "Tuto pozici je potřeba promítnout i do diskuse o podobě příštího rozpočtu EU tak, aby pomohl s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku," dodává Urbanová.
Vyrobte si elektřinu sami
Europoslanci chtějí také posílit právo jednotlivců vyrábět, uchovávat a spotřebovávat vlastní energii z obnovitelných zdrojů, aniž by lidé museli odvádět poplatky nebo daně. Směrnice, o které ve středu hlasovali, má posílit i regionální komunity, které by si chtěly pořizovat obnovitelné zdroje.
Tato družstva by mohla mít podobu malého nebo středního podniku či neziskové organizace, ve které se na výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách obnovitelné energie podílejí místní občané, orgány daného města či obce a lokální firmy.
Domácnosti nebo malí podnikatelé si mohou pořizovat vlastní solární panely na střechu nebo jiný typ malých zdrojů už v současnosti. K přechodu na čistou energetiku je ale potřeba nahradit i větší zdroje.
"Ať už pomocí fotovoltaiky, větrných elektráren, nebo biomasy a dalších. Cesta k tomu vede právě přes komunity," myslí si předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Vlastnický podíl lidí na obnovitelných zdrojích podle něj také pomůže zlepšit obraz zelené energie ve veřejném povědomí v ČR.
Energetické komunity
Zkušenosti ze sousedního Německa ale ukazují, že za družstvy se někdy skrývají velké energetické firmy, které chtějí využívat výhodnějších podmínek. Tomu může podle Chalupy zabránit přesná definice komunitních projektů.
Komise ve směrnici navrhuje, aby družstva splňovala několik podmínek vztahujících se k vlastnickým poměrům. Důraz klade například na účast fyzických osob, které by měly tvořit nadpoloviční většinu podílníků nebo členů s hlasovacími právy. Členské státy se přiklánějí k tomu, aby požadavky na družstva byly obecné a každá země si mohla detaily upravit podle sebe.
To se nelíbí ekologickým organizacím. "Definice komunit vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů by měla být konkrétnější a reflektovat spíš než zisky hodnoty, které jednotlivé komunity přinášejí," říká Urbanová. Podle ekologů podpoří rozvoj občanské a komunitní energetiky přísun "zelené" elektřiny do distribuční sítě a také vliv místních lidí na trhy s energií.
VIDEO: Kapesní větrná turbína nabije telefon i v extrémních podmínkách.
