Snížíme spotřebu energie o 40 procent, navrhují europoslanci. Podpořili i domácí zelené elektrárny

Adéla Denková
4. 12. 2017 19:45
Výbor Evropského parlamentu chce, aby EU do roku 2030 snížila spotřebu energie o 40 procent. Proti jsou lidovci a konzervativci a reformisté. V lednu příštího roku bude muset směrnici schválit ještě Evropský parlament jako celek.
Pořídit si vlastní elektrárnu napájenou solárními panely bude napříště mnohem jednodušší.
Pořídit si vlastní elektrárnu napájenou solárními panely bude napříště mnohem jednodušší. | Foto: MŽP

Štrasburk - I přes mnohé úsporné programy se v Evropské unii stále plýtvá energií. Například jen díky zateplování domů a dalším opatřením ve stavebnictví by se během příštího desetiletí dalo ušetřit tolik energie, kolik ročně spotřebuje celé Rumunsko.

Vyplývá to z údajů Evropské komise, která chce úspory urychlit prostřednictvím směrnice o energetické účinnosti.

Tu v úterý projednávali europoslanci z výboru pro záležitosti průmyslu a energetiky. Unie by si podle nich měla stanovit, že do roku 2030 sníží spotřebu energie o 40 procent.

"Netvrdím, že to bude lehké, ale ve výsledku to bude mít pro naše hospodářství pozitivní dopad," říká český europoslanec a člen výboru Miroslav Poche (ČSSD).

Cíl podpořil společně s poslanci socialistické frakce, liberály, zelenými a krajní levicí. Návrh ale prošel jen těsnou většinou. Pro hlasovalo 33 poslanců, 30 bylo proti a dva se zdrželi.

V lednu příštího roku bude muset směrnici schválit ještě Evropský parlament jako celek.  

"Utopistický" návrh

Proti se postavili lidovci s konzervativci a reformisty. Schválený návrh je podle nich "utopistický" a je prý výsledkem "populismu nevládních organizací".

Německý lidovec Markus Pieper zdůraznil, že jeho frakce by byla daleko spokojenější, kdyby prošel návrh Evropské komise. Ta chce cíl stanovit na 30 procent, což lidovci považují za náročné, ale splnitelné.

Třicetiprocentní cíl by za současných poměrů znamenal, že v příštím desetiletí má unie snížit svou spotřebu energie o takové množství, kolik ročně spotřebuje Španělsko.

Na 30 procentech se už dříve shodly i členské země včetně Česka. Konečný výsledek bude znám až po trojstranných vyjednáváních Evropské rady, europarlamentu a Evropské komise.

Stát se musí připravit

Cíl se vypočítává na základě deset let starého scénáře, který původně počítal s rostoucí spotřebou energie. Ta v EU ale ve skutečnosti klesá.

"Celkový cíl pro rok 2030 je vždy vztažen k rychle rostoucímu referenčnímu scénáři z roku 2007," říká k tomu Petr Holub, šéf asociace Šance pro budovy, sdružující firmy z oblasti úsporného stavebnictví. "Již nyní má Česká republika spotřebu na úrovni třicetiprocentního cíle."

V konečném znění směrnice bude podstatný spíše její sedmý článek. Ten má podle návrhu Komise zavazovat každý stát ke každoroční úspoře 1,5 procenta spotřebované energie.

Právě tato část legislativy bude hybnou pákou toho, aby se investovalo do zateplování domů, výměny osvětlení, zlepšování výrobních procesů v podnicích a dalších opatření a aby k úsporám nedocházelo jen samovolně, například vlivem hospodářského poklesu.

V Česku si tato opatření v příštím desetiletí vyžádají investice ve výši stovek milionů korun. Upozornil na to nedávno Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Zhruba polovinu z těchto investic přitom bude muset podle Svazu podpořit stát z veřejných peněz. Průmyslové i stavební firmy proto požadují, aby stát připravil smysluplné programy podpory.

Kolik se bude vyrábět z obnovitelných zdrojů?

Méně kontroverzní bylo úterní hlasování průmyslového výboru o směrnici týkající se obnovitelných zdrojů energie. Ta má stejně jako směrnice o energetické účinnosti platit pro období 2021-2030.

Větrné, solární a další obnovitelné zdroje by měly podle členů výboru do roku 2030 dosáhnout až 35procentního podílu na energetickém mixu EU.

Pro Česko by to podle propočtů znamenalo, že by do konce příštího desetiletí z obnovitelných zdrojů vyrábělo čtvrtinu energie.

Pro jednotlivé země ovšem cíl není závazný. Různí se i v současnosti, kdy do roku 2020 platí cíl dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů. Česko má stanoven závazek na úrovni 13 procent.

"V diskusi o tom že ČR nemá vhodné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů, se často opomíjí fakt, že jsme už své závazky pro rok 2020 splnili," říká Poche.

"Nikdy samozřejmě nebudeme mít takové přírodní podmínky jako například Švédsko, Dánsko nebo Rakousko," dodává český europoslanec. "A to musí být zohledněno při debatě, jak by jednotlivé členské země měly k dosažení cíle 35 procent přispět."

Podle jiných europoslanců je ovšem rokování o cíli zbytečné. Energetický trh EU má totiž spoustu jiných problémů. Alespoň to tvrdí německý europoslanec ze skupiny konzervativců a reformistů Hans Olaf Henkel. Důraz by se měl podle něj klást hlavně na liberalizaci trhu.

Vedle europoslanců budou mít klíčové slovo opět členské země. Rada ministrů se má směrnicí zabývat 18. prosince.

Mít vlastní elektrárnu

"Vyšší podíl obnovitelných zdrojů pomůže Evropě i Česku zvýšit nezávislost na fosilních palivech i posílit energetickou bezpečnost," říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Symbolem příštího desetiletí přitom podle něj bude řešení energetické soběstačnosti a podpora vlastní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo u spotřebitelů.

Právě podpora těch, kdo si chtějí elektřinu vyrábět sami, patří mezi hlavní prvky směrnice. Zjednodušit by se měly podmínky pro výstavbu vlastního zdroje obnovitelné energie i prodávání přebytků zelené elektřiny.

Vedle toho mají podporu dostat i takzvané energetické komunity, ve kterých vidí zastánci obnovitelné energie budoucnost.

To by měl být malý nebo střední podnik či nezisková organizace, díky které se na výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách obnovitelné energie podílejí místní občané, orgány daného města či obce a místní menší firmy.

Vědci ze Stanfordovy univerzity vydali studii, podle které stačí jedna větrná farma, aby uspokojila celosvětovou poptávku po elektřině. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 41 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka, ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

Další zprávy