Vývoj vakcíny od firmy Sanofi nabírá obrovské zpoždění, protože její látka zatím nebyla dostatečně úspěšná během testování. Místo prodeje vlastního preparátu tak bude Sanofi pomáhat konkurenci, i když ne přímo té "anglosaské".
Ve výrobních závodech firmy v německém Frankfurtu nad Mohanem by do začátku léta mělo vzniknout více než 125 milionů dávek vakcíny, kterou vyvinul někdo jiný: menší německá firma BioNTech ve spolupráci s americkým farmaceutickým gigantem Pfizer.
A případ Sanofi není jedinou ukázkou netradičního partnerství. Německý Bayer, jedna z největších biomedicínských společností na světě, bude zase vyrábět vakcíny pro menší německou firmu CureVac. V roce 2022 by to mělo být nejméně 160 milionů dávek, CureVac jich za letošní rok zvládne vyrobit 600 milionů.
A Pfizeru s výrobou pomůže i švýcarský rival Novartis. Začít hodlá v nejbližších měsících, první dávky by mohly být dostupné v létě. Kromě toho firma podle šéfa jejího technického provozu Steffena Langa jedná i s dalšími konkurenty. Vyrábět by pro ně mohla hotové vakcíny, léky na covid-19 nebo suroviny potřebné pro jejich kompletaci. "Očekáváme, že (dohoda s Pfizerem) je první z několika," dodává Lang.
Se zajištěním co nejvíce vakcín v co nejkratším možném čase se aktuálně potýkají všichni tři výrobci, jejichž vakcíny jsou už v Evropské unii i Česku povolené: kromě zmíněného dua Pfizer/BioNTech jde také o americkou Modernu a britsko-švédskou společnost AstraZeneca.
Evropská komise, která nákup vakcín proti covidu-19 zprostředkovává, zatím trvá na svém vytyčeném cíli proočkovat do konce léta 70 procent dospělé populace. Aby to ale bylo možné, musí podle ní farmaceuti dostát svým závazkům a dodat tolik dávek, kolik slíbili.
Plnění lahviček není jen tak
Schází suroviny i výrobní kapacity. Za takové situace se spolupráce s konkurencí nabízí jako jedna z mála možností, jak problém s dodávkami řešit. V lukrativním farmaceutickém odvětví, jehož celosvětové příjmy dosáhly v roce 2019 v přepočtu takřka 27 bilionů korun, to rozhodně není běžné.
"Výroba vakcín patří ve farmacii k nejnáročnějším procesům. Vždy vyžaduje intenzivní technickou přípravu," sdělil německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Han Steutel, předseda Asociace výzkumných farmaceutů.
Například Bayer je známý výrobou aspirinu, vakcínu si dosud nikdy "nezkusil". Musel proto nejdříve přesvědčit konkurenční CureVac, že náročný úkol zvládne.
Naopak francouzská Sanofi měla výhodu. V průběhu loňského roku, kdy ještě nebylo známé, že vývoj její vlastní vakcíny se nejméně o rok opozdí, začala společnost přebudovávat svou továrnu nedaleko Frankfurtu. Dříve se tam vyráběly dávky inzulinu, které používají diabetici.
Teď čeká závod další proměna. Jak vysvětluje Steutel, součástí přísných pravidel Evropské lékové agentury (EMA) pro schválení jakéhokoliv preparátu, nejenom vakcíny, je garance, že ze všech výrobních linek bude sjíždět stejně kvalitní látka. Ta od Pfizeru se musí skladovat při teplotách okolo minus 70 stupňů, jedná se navíc o celosvětově první očkování založené na inovativní technologii mRNA.
Sanofi bude mít na starosti plnění ampulí očkovací látkou. Tento na první pohled jednoduchý úkon je ve skutečnosti tak náročný, že počátkem roku kvůli němu došlo k výpadku v továrně Pfizeru v Belgii. Událost nakonec donutila společnost veřejně přiznat, že po určitou dobu stihne dodat méně dávek, než slíbila, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Podle některých médií by se v dohledné době mohl zapojit i další německý konkurent, firma MSD (ve Spojených státech vystupuje pod názvem Merck). Ta v lednu oznámila, že končí s výzkumem dvou vlastních látek, ze kterých chtěla vytvořit funkční vakcínu. Na jedné z nich spolupracovala právě se zmíněným Institutem Louise Pasteura v Paříži.
"Jednáme s dalšími výrobci, abychom prověřili, zda je můžeme podpořit poskytnutím našich vlastních výrobních kapacit," uvedla nyní společnost MSD.
Spolupráce i s Rusy
Podle německého rozhlasu MDR se rýsuje i možná německo-ruská spolupráce. Vývojáři ruské vakcíny Sputnik V, kterou EU zatím k použití nepovolila a z členských zemí ji schválilo samostatně pouze Maďarsko, projevili zájem vyrábět v továrnách firmy IDT Biologika. Tu podpořila z veřejných peněz německá vláda, která probíhající jednání o možné spolupráci potvrdila.
Kromě toho se vývojáři Sputniku V uchýlili už dříve k dosud ojedinělému kroku: společně s Brity z AstraZenecy prověřují možnost "smíchat" své dvě velmi podobné vakcíny a zlepšit tak jejich účinnost. Klinické testy na lidech by měly začít ještě v únoru.
Video: V USA se rozšířil nový fenomén: Takzvaní lovci vakcín číhají na nespotřebované dávky
