Taková čísla nepamatujeme 130 let. Roušky a opatření téměř vymýtily chřipku

Jana Václavíková Jana Václavíková
3. 2. 2021 6:23
V Evropě běžně v lednu a únoru vrcholí chřipková epidemie. Zdravotní stav tisíců lidí vyžaduje hospitalizaci a někteří z nich nemoci podlehnou. Na začátku letošního roku však počet pacientů s těžkou chřipkou klesl téměř na nulu. Mohou za to opatření proti šíření koronaviru.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Například ve Velké Británii se za posledních pět let chřipkou nakazilo v průměru 27 Britů na 100 tisíc obyvatel. Od začátku letošní chřipkové sezony toto číslo kleslo o 95 procentních bodů na 1,1 nemocného na 100 tisíc obyvatel. Tak nízká čísla ostrovní stát nepamatuje minimálně 130 let. 

"Nevzpomínám si na žádný jiný rok, kdy by se tohle stalo," říká pro britský deník The Times Simon de Lusignan z Oxfordské univerzity. A chřipku označuje za "téměř vymýcenou".

Podobná data hlásí i Spojené státy. Zatímco v době chřipkové sezony na přelomu let 2019 a 2020 museli lékaři hospitalizovat 400 tisíc lidí, při té současné to je pouhých 136 pacientů. Výrazně také poklesl i počet úmrtí na chřipku - loni na ni ve Spojených státech zemřelo 22 tisíc lidí, letos zatím 292, uvádí americká stanice Today. Vyšší výskyt chřipky letos zaznamenalo jen pár zemí světa, například Kambodža nebo Bangladéš. 

Nezvykle nízký počet případů chřipky odborníci přičítají opatřením, která mají bránit šíření koronaviru. Chřipka se stejně jako koronavirus šíří kapénkami. "Lockdowny, dodržování rozestupů a zvýšená pozornost věnovaná hygieně - všechna tato opatření pomáhají zastavit šíření nakažlivých nemocí jako covid-19, ale i nachlazení či chřipka," vysvětluje britskému deníku lékař Martin Marshall. 

K velmi omezenému šíření chřipky přispívá také to, že děti nechodí do škol a méně navštěvují své příbuzné. Právě ony na rozdíl od dospělých produkují po nakažení více viru a jsou přenašeči nemoci po delší dobu. Tento problém tak nyní odpadá.

Zkušenosti s koronavirem navíc ukázaly, jak snadno se infekční nemoci přenášejí. Epidemiolog Rowland Kao se domnívá, že návyky, které si lidé nyní osvojili, jako je častější mytí ruku a nošení roušek v období šíření nemocí, pomohou snížit čísla nakažených chřipkou i v budoucnu. Waleed Javaid, ředitel newyorského centra pro prevenci a kontrolu infekčních nemocí, navíc dodává, že se proměnil i postoj lidí k příznakům nemocí. "Běžně lidé necítí potřebu zůstávat doma, pokud mají příznaky onemocnění," říká pro Today. To by se mohlo nyní změnit. 

Chřipka se pomstí

Že by se lidstvo nadobro zbavilo chřipky, ale odborníci pochybují. Naopak se obávají, že letošní nižší výskyt nemoci může vést k horším číslům v následujících letech. "Pokud rok nemáte chřipku, vaše imunita oslabuje. Chřipka se pak může vrátit s větší silou," myslí si ředitel Světového chřipkového centra John McCauley.

Virolog Richard Webby doplňuje i další nevýhody oslabené imunity. "Pokud je chřipka několik sezon nízká, může vzniknout prostor pro nástup prasečí chřipky. Ta pak může mít větší následky," vysvětluje pro vědecký časopis Nature

Tomu nasvědčuje i problém, kterému nyní čelí vědci vyvíjející vakcínu proti chřipce na následující sezonu. K tomu, aby byla účinná, analyzují vzorky současné chřipky a pátrají, zda se neobjeví nový kmen, který by se mohl dále šířit a proti němuž by měla vakcína chránit. Virologové nové kmeny chřipky běžně hledají mezi několika tisíci sekvencemi virů, nyní jich mají k dispozici pouze 127, uvádí vědecký magazín Science Mag.

"Jsem si jistý, že se chřipka v budoucnu vrátí a pomstí se," upozorňuje klinický epidemiolog Robert Ware. "Ale může to pár let trvat."

Video: Koronavirus má část z ptačí chřipky, říká imunolog Svoboda

Koronavirus má část z ptačí chřipky, bez této části se neumí navázat na lidskou část buňky, říká imunolog Jaroslav Svoboda. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Německo podle Bildu nařídí méně topit na pracovištích a šetřit s energiemi

Nevytápět společné prostory, které neslouží k dlouhodobému pobytu lidí, zakázat noční osvětlení památek či reklam nebo topit na pracovištích podle typu fyzické práce v rozmezí od 12 do 19 stupňů. S tím podle informací deníku Bild počítá návrh energetických úspor německého ministra hospodářství Roberta Habecka, který by v nadcházejícím týdnu měla schválit vláda kancléře Olafa Scholze.

Kvůli nejistotě ohledně dodávek ruského plynu hledá Německo úspory a nové dodavatele, aby překonalo nadcházející zimu. Habeck kvůli tomu vypracoval návrh, který by šetrné nakládání s energiemi plošně nařizoval. Podle Bildu se již například nepočítá s tím, že by se vytápěly vstupní haly na úřadech a školách či čekárny na úřadech. Nemocnic, pečovatelských zařízení a školek by se to netýkalo. V neobydlených veřejných budovách chce ministr odpojit průtokové ohřívače a bojlery.

Zakázáno by bylo noční osvětlování památek, veřejných budov a reklamních ploch. Habeck již dříve nařídil odpojit osvětlení budov svého ministerstva a během léta méně pouštět klimatizaci.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Beachvolejbalisté Perušič se Schweinerem postoupili na ME do čtvrtfinále

Beachvolejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner postoupili na mistrovství Evropy v Mnichově do čtvrtfinále. Favorizovaný šestý pár světového žebříčku, který díky vítězství v základní skupině přeskočil čtvrteční úvodní kolo play off, zdolal v osmifinále Poláky Piotra Kantora a Macieje Rudola 2:1 na sety.

Čeští reprezentanti po vyrovnaném úvodu prvního setu soupeřům odskočili až čtyřbodový rozdíl a vyhráli 21:18. Ve druhé sadě si naopak Perušič se Schweinerem nechali Poláky utéct, a přestože v závěru vyrovnali na 19:19 a odvrátili dva setboly, set ztratili poměrem 21:23.

I ve třetím duelu na šampionátu tak musely české medailové naděje do třetího setu. Tie-break rozhodli Perušič se Schweinerem v koncovce, od stavu 9:9 šli do vedení a zápas po hodině a jedné minutě uzavřeli výhrou 15:12.

před 35 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
Další zprávy