Tento krok je připomínkou islámské revoluce v roce 1979. I tehdy, za vlády ajatolláha Chomejního, byla populární hudba postavena mimo zákon.

V současné době může návštěvník Teheránu slyšet hip hop, hity Erica Claptona či Eagles zcela běžně na ulicích. Ne ovšem na dlouho. Státem ovládaný deník Persian Daily informoval o tom, že prezident Ahmadínežád nařídil zákaz veškeré západní hudby včetně hudby klasické.

Západní hudba je příliš opojná

Podobné opatření přišlo brzy po revoluci v roce 1979. Chomejní tehdy označil západní hudbu za příliš opojnou a mnoho íránských umělců tak bylo nuceno odejít ze země a hledat práci jinde.

O výrocích prezidenta Ahmadínežáda, jimiž popřel existenci holocaustu, čtěte ZDE

Později, když režim začal ztrácet sílu, se situace poněkud uvolnila a byla povolena některá klasická hudba. Za prezidentství Muhammada Chatámího došlo k dalšímu pronikání západní kultury a zahraniční hudba, filmy i oblečení začaly být poměrně snadno dostupné.

Například ženy ovšem na veřejnosti nikdy nesměly zpívat. Hlas ženské sólistky údajně vzbuzuje v mužích necudné myšlenky. Ženám je tak umožněno pouze zpívat ve sboru.

Po uvolnění opět zákazy

Počátkem prosince byla v Teheránu poprvé od revoluce provedena Beethovenova Devátá symfonie. Ali Rahbari, dirigent Teheránského symfonického orchestru, však teď odchází ze země na protest proti způsobu, jakým se v Íránu zachází s hudbou a hudebním průmyslem.

Mahmúd Ahmadínežád se stal prezidentem Íránu v srpnu a od té doby stačil několikrát šokovat svět svojí ultrakonzervativní linií a nevybíravými výroky. Kromě zákazu západní hudby nyní zavedl i cenzuru ve filmu.