Londýn - Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se přes tři roky skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, byl připraven nechat se v pátek zadržet britskou policií.

Podle prohlášení, zveřejněného ve čtvrtek na Twitteru WikiLeaks, tak chtěl učinit, pokud by Komise při Radě OSN pro lidská práva, která jeho případ posuzuje, rozhodla v jeho neprospěch. 

Ta se nicméně podle informací britské zpravodajské stanice BBC se australského aktivistu postavila a uznala, že byl "svévolně zadržován". To ve čtvrtek odpoledne podle agentur Reuters a AFP potvrdilo i švédské ministerstvo zahraničí.

"Pracovní skupina OSN usoudila, že Assange je svévolně zadržován (v Británii) v rozporu s mezinárodními závazky," řekla podle Reuters mluvčí švédského ministerstva. Podle AFP mluvčí dodala, že Švédsko konstatuje, že tým OSN došel k jinému závěru než švédská justice. Švédsko usiluje o vydání 44letého Australana, kterého podezřívá ze sexuálního násilí.

Oficiální oznámení bude podle prohlášení komise zveřejněno v pátek v 11:00. Server WikiLeaks proto žádné závěry dosud nezveřejnil.

"Pokud OSN zítra (v pátek) oznámí, že jsem svůj případ proti Spojenému království a Švédsku prohrál, opustím o pátečním poledni ambasádu a nechám se zadržet britskou policií," napsal ráno Assange.

"Když ale zvítězím a státní strany budou shledány z protiprávního jednání, očekávám, že mi bude okamžitě navrácen pas a že budou ukončeny pokusy mě zadržet," dodal.

Odpoledne také vyšel na balkon ekvádorské ambasády, což dělá velmi zřídka, protože na základě výhružných dopisů má strach z atentátu. Z balkonu pozdravil své přívržence, kteří ho přišli povzbudit. "Máme vás rádi. Hanba Británii," volala na něj jedna z přítomných žen. Assange označil rozhodnutí OSN za "nesporné vítězství historického významu".

Britská policie nicméně v reakci dala najevo, že Assange zadrží v každém případě. Hned jak ekvádorské velvyslanectví opustí.

"Zatykač stále platí. Jestliže ambasádu opustí, učiníme vše pro to, abychom ho zatkli," vysvětlil agentuře Reuters policejní mluvčí v Londýně.

Podle agentury AFP toto stanovisko ve svém prohlášení potvrdila i britská vláda.

Assange v roce 2014 podal stížnost na Británii a Švédsko, věcí se následně začala zabývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.

Pokud se potvrdí, že komise Assange podpořila a Australan je podle ní zadržován protiprávně, předpokládá se, že OSN vyzve Británii a Švédsko, aby mu nebránily v pohybu.

Rozhodnutí skupiny v minulosti opakovaně vedla k propuštění zadržovaných.

Jeden z Assangových švédských právníků Per Samuelson už dříve uvedl, že pokud zmíněná pracovní skupina OSN dospěje k závěru, že čas strávený jeho klientem na velvyslanectví byl vazbou, měl by být Assange okamžitě propuštěn, i když rozhodnutí tohoto orgánu nejsou právně závazná.

Související

Vyšetřovatelé brzy vyslechnou zakladatele WikiLeaks Assange, který se skrývá na ekvádorské ambasádě

"Je to velmi významný orgán a ten by řekl, že postup Švédska je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv," řekl Samuelson podle Reuters.

Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila. Assange všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je to léčka, aby mohl být ze Švédska vydán do USA.

Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů.

Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010.

Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.