Haag - Proces s mužem, který má podle žalobců z OSN na svědomí nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války, dnes začíná v nizozemském Haagu. Před soudem, Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), stojí někdejší velitel bosensko-srbské armády Ratko Mladič.
Generál Mladič čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti, genocidy a válečných zločinů, jichž se měl dopustit během války, která provázela rozpad bývalé Jugoslávie.
Odkud se vzal a co vlastně spáchal? Odpovědi na nejdůležitější otázky ohledně Mladiče a jím spáchaných zločinů se dozvíte v následujícím přehledu.
Kdo je Ratko Mladič?
Radko Mladič je kariérní voják, kterého jeho bývalí kolegové a podřízení popisují jako dobrého, ale krutého bojovníka.
Narodil se 12. února 1942 ve vesnici Božanoviči jihovýchodně od Sarajeva. Jeho otec vedl oddíl partyzánů, jenž bojoval proti nacistickým okupantům. Možná právě to Mladiče přivedlo na myšlenku, aby se v roce 1962 zapsal na vojenskou průmyslovku v Bělehradě.
Následovala vojenská akademie a důstojnická škola. Pak už Mladičově raketové kariéře nic nebránilo.
Netrvalo dlouho a brzy se stal velitelem první jednotky, u níž kdy sloužil. Vojenskému útvaru ve Skopje velel přes to, že byl jeho nejmladším členem. Zanedlouho dostal na starost celou četu a posléze prapor.
V roce 1991 byl jmenován velitelem vojenského sboru v Prištině, kde už tehdy rostlo napětí mezi Srby a Albánci. V témže roce vedl jako velitel 9. sboru jugoslávské lidové armády bosensko-srbské vojáky do boje s chorvatskými povstalci.
Když v roce 1992 srbský parlament rozhodl o vytvoření samostatné armády, stal se Ratko Mladič jejím prvním velitelem.
Z čeho je obviněn?
Obžaloba ze zločinů proti lidskosti, genocidy a válečných zločinů čítá 11 bodů (na základě žádosti soudců byla v zájmu urychlení procesu zjednodušena) a týká se především zločinů, jež měly provázet obléhání Sarajeva v roce 1992 a masakru v Srebrenici v roce 1995.
K čemu došlo v Sarajevu?
Na přelomu let 1991 a 1992, po pádu jugoslávského komunistického režimu, přerostlo napětí mezi třemi dominantními etniky v Bosně a Hercegovině, tedy mezi Srby, Chorvaty a Muslimy, v otevřený konflikt.
Počátkem dubna 1992 bosenští Srbové obklíčili Sarajevo, odpojili dodávky vody, elektřiny a dlouhou dobu bránili i v dodávkách pitné vody. Metropoli navíc zasypávali dělostřeleckou palbou.
Více než tříleté obléhání Sarajeva si vyžádalo okolo 12 tisíc lidských životů. Za hlavního iniciátora je přitom považován právě Mladič.
Co se stalo v Srebrenici?
11. července 1995 bosensko-srbská armáda, v jejímž čele stál Ratko Mladič, obsadila Srebrenicu na východě Bosny a spáchala masakr, jaký starý kontinent od konce druhé světové války nepamatoval. Bosenští Srbové muslimské město dobyli, zadrželi všechny dospělé muže a odvezli je v autobusech za město, kde je postříleli.
Ženy znásilňovali a výjimkou nebyly ani vraždy dětí. Celkem si přepadení města vyžádalo přes 8 tisíc lidských životů. Případ je o to smutnější, že mu nedokázaly zabránit ani poblíž rozmístěné jednotky UNPROFOR - nebyly dostatečně vyzbrojeny a k odpovídající vojenské akci navíc neměly ani mandát OSN.
Co bylo s Mladičem potom?
Ještě v témže roce, kdy došlo k masakru v Srebrenici, byl Mladič obžalován. Stejně jako srbský prezident Slobodan Miloševič ale celých deset let unikal spravedlnosti. Po skončení války se uchýlil do Bělehradu, kde se i přes obvinění z válečných zločinů mohl s vědomím srbských úřadů pohybovat zcela volně.
Skrývat se začal až v roce 2001, po Miloševičově pádu. V souvislosti s přáním Bělehradu začlenit se do sjednocené Evropy se ale nakonec srbské úřady podvolily tlaku EU a slíbily Mladiče vydat. Bývalý armádní generál se ale až do května loňského roku skrýval neznámo kde.
Čím se hájí a co mu hrozí?
Ratko Mladič jednoduše tvrdí, že pouze bránil svou zemi, lépe řečeno své etnikum. U řady Srbů se proto také stále těší úctě. Navíc argumentuje, že ke zločinům docházelo na obou stranách. V případě, že bude shledán vinným, mu hrozí až doživotní vězení.
