Černobílý medvěd, který je i v logu Světového fondu na ochranu přírody, patří mezi zvířecími druhy k těm ohroženějším. Důvodů je několik - pandy žijí jen v Číně, živí se téměř výhradně bambusem a mají každý rok jen malé třídenní okno, kdy se mohou úspěšně rozmnožovat.
Peking proto založil program na jejich záchranu, v jehož rámci posílá pandy do zoo různě po světě. Tam mají přivést na svět živá mláďata.
Zvířata v zajetí však přichází o přirozené chování, je pro ně proto i těžší počít mládě. Odborníci jim proto pomáhají umělým oplodněním - často však i přes utrpení zvířat. Ta leckdy končí zraněná, v extrémních případech umírají, odhalil americký deník New York Times. Novináři vycházeli z oficiálních dokumentů, zápisků vědců, z fotografií a videí nasbíraných za roky spolupráce Spojených států a Číny na poli záchrany druhu.
Zjistili například, že podávaná anestezie není často dobře nadávkovaná, zvířata proto mohou být částečně vzhůru. V jiných případech jim chovatelé dávali ketamin, který je nejen nedostatečně omámil, ale navíc jim způsobuje bolesti. Zvířata tak musí být přivázaná, některá při proceduře zvrací. Veterinářka Kati Loefflerová, která působila v čínské záchranné stanici pro pandy ve městě Čcheng-tu, uvedla, že jednou dokonce přerušila zákrok, aby neodborně uspanou pandu uklidňovala.
Zranění si mohou zvířata odnést i z následného odebírání spermatu, ke kterému se používají elektrody zavedené do konečníku. Minimálně jeden samec při procesu zemřel, běžné jsou i popáleniny. "Po našem odchodu použili na samce Pinga Pinga nebezpečně vysoké napětí a příliš mnoho stimulací," napsala v roce 1999 při své cestě do Číny americká zooložka JoGayle Howardová. "Samec měl krvavou řídkou stolici a několik měsíců neměl chuť k jídlu."
Ohrožené jsou i samice, které pracovníci v bezvědomí inseminují i šestkrát za pět dní. Aby byly rychleji po narození mláďat zase plodné, odebírají jim chovatelé mláďata předčasně. "Někdy matky neměly vůbec žádnou přestávku," řekl jeden z bývalých čínských chovatelů pand, který si nepřál být jmenován. "Rodily každý rok," uvedl.
Čínští kolegové procedury obhajují záchranou druhu. Američtí vědci, kteří s nimi spolupracovali, se ale domnívají, že hlavním důvodem jsou zisky, které z narozených mláďat plynou. Kromě zvýšení návštěvnosti zahrad a prodeje upomínkových předmětů dostávají úspěšní chovatelé i finanční bonus. Vydělává na tom také Peking, který odesílá pandy na výpůjčku do zahraničí - za pár dá zoo 1,1 milionu dolarů (25,6 milionů korun) ročně.
Utržené peníze mají jít na ochranu pand. Jak však New York Times zjistil, Čína od roku 1995 odchytla ve volné přírodě víc pand, než jich tam vrátila. Zatímco bylo úspěšně vypuštěno pouze deset zvířat, jejich počty v zoologických zahradách výrazně stouply - ze 126 na přelomu tisíciletí na víc než 700 v současnosti.
Do volné přírody se nikdy žádná z pand odeslaných do zahraničí nevrátila. Stejně tak jejich mláďata.
"Uvědomila jsem si, že moje práce tady znamená vyměnit ochranu a blaho pand ve finanční zisk," popisuje své zkušenosti z Čcheng-tu veterinářka Loefflerová. V soukromí se prý s dalšími zaměstnanci bavili o tom, jaký má smysl zvířata rozmnožovat, když stejně nejsou vypuštěny.
Čína popsané praktiky odmítá a uvádí, že základem jejích snah je ochrana druhu. Heather Baconová, veterinářka a ředitelka organizace Bear Care Group usilující o zlepšení podmínek medvědů s tímto argumentem ale nesouhlasí. "Důvod je vždy ochrana přírody. Je to skutečné zdůvodnění? Protože jediné, co děláme, je to, že produkujeme další pandy, které žijí v zajetí a mají ty samé zkušenosti stále dokola," domnívá se.
Mohlo by vás zajímat: Pak začne jízda. Biolog předpověděl zlom ve vývoji lidstva. Jeden už máme za sebou (6. 6. 2024)
