Místo lákavého daru, který měl upevnit vztahy mezi státy, malajská vláda loni diskutovala o tom, jestli pandy i s jejich čerstvě narozeným mládětem, nevrátí zpět do Číny. Důvodem jsou finance, které s sebou půjčení pandy nese.

Přestože zvířata byla prezentovaná jako dar, z čínské strany šlo pouze o výpůjčku, za kterou musí malajská strana pravidelně platit.

O "pronájmu" pandy dříve uvažovalo i někdejší vedení Prahy. Minulý týden ale tuto možnost vyloučil primátor Zdeněk Hřib (piráti). "Jsme si jisti, že lidská práva jsou více než panda v zoo," řekl pak Jan Čižinský, lídr hnutí Praha sobě, které je členem magistrátní koalice. Pražští politici zároveň dřív připomínali, jak drahá je výpůjčka od Číny i samotná péče o pandy.

Každá země, která si pandy od Číny půjčí, musí za pár vzácných zvířat platit roční poplatek ve výši jednoho milionu dolarů (přibližně 22,5 milionu korun). Tím ale náklady na pandy nekončí.

Server The Edge Markets uvedl, že malajská zoo za vybudování pavilonu pro pandy zaplatila přes 15 milionů korun, dále musí ročně platit poplatek za pojištění zvířat (156 tisíc korun) a povinný jednorázový poplatek (13,5 milionu korun) se zahrady týkal i po narození pandího mláděte, pokud si ho chtěli ponechat ještě dva roky, než dospěje a vrátí se do Číny.

Vysokou cenu za chov pand potvrzuje i Ron Swaisgood ze zoo v americkém San Diegu, kde jsou pandy od roku 1996. "Obecně zoologické zahrady na pandách ztrácejí peníze. Částka za pronájem, krmení, ubytování a péči o pandy typicky překračuje výhody, které to přináší. Je to podobné všude na světě," uvedl Swaisgood pro deník The Financial Times.

Hodnota těchto zvířat je podle experta na volně žijící pandy Wang Ta-ťün z Pekingské univerzity jinde. V politice. "V jistém smyslu jsou pandy nejšťastnější druh na zemi - v jiném nejsou ani trochu šťastné. Lidé chtějí ochraňovat pandy ne pro vědecké účely nebo protože jsou ekologicky důležité, ale protože mají roztomilé obličeje a jsou důležité pro politiku," vysvětlil.

Boom pandích diplomatů

Přestože tradice zapůjčování pand cizím zemím sahá až do sedmého století, pro diplomacii a upevňování mezinárodních vztahů začaly být pandy plně využívány až za vlády Mao Ce-tunga v sedmdesátých letech.

Pandí výpůjčky ale narostly za vlády nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga. Zatímco v roce 2015 bylo ve dvanácti zemích světa rozmístěno 42 pand, o dva roky později jejich počet stoupl na 70.

Podle deníku The Financial Times příkazy na přesunutí pand podepisuje sám prezident Si a podmínku jejich vyslání za hranice je žádost, která musí přijít přímo od vrcholného představitele státu. V případě Německa musela o pandy požádat přímo Angela Merkelová, dánská královna pro Dánsko.

List zároveň upozorňuje na spojitosti mezi dohodami o výpůjčkách pand a obchodními dohodami, které Čína se zeměmi uzavřela. Jako příklad uvádí Austrálii, Francii a Kanadu, které získaly pandí páry poté, co souhlasily, že Číně prodají nukleární technologie a uran, nebo Skotsko, které si po poskytnutí technologií na těžení v pobřežních vodách a dodávkách lososů vysloužilo své vlastní pandy.

"Pokud se podíváte, kde po světě pandy jsou, uvidíte země, které jsou pro Čínu důležité z hlediska dodávání produktů a služeb," popsal Paul Jepson z oddělení ochrany životního prostředí na Oxfordské univerzitě. "Způsob, jakým o tom lze přemýšlet, je vidět pandy jako 'pečeť souhlasu' - gesto, které označuje a pečetí dlouhodobé a důvěryhodné přátelství s jinou zemí," řekl.

Související

Lidská práva jsou víc než panda. Praha chce upravit smlouvu o partnerství s Pekingem

Tato pandí diplomacie funguje ale i opačně. Například pouhé dva dny poté, co se bývalý americký prezident Barack Obama setkal v roce 2010 s Dalajlámou, duchovním vůdcem Tibetu, který Čína považuje za své území, byla poslána dvě pandí mláďata zpět do Číny.

Ochrana pand ve volné přírodě

Podle nařízení soudu z roku 1998 by měla jít více než polovina peněz, které Čína z půjček získá, na ochranu pand ve volné přírodě. O tom, že se tak skutečně děje, pochybuje Kati Loefflerová, bývalá veterinářka v pandí výzkumné stanici v čínském Čcheng-tu. "Neděje se to. V rezervacích nejsou skoro žádní ochranáři, nemají žádné vybavení a v podstatě je v rezervacích dodržována jen část pravidel. Je tam mnoho prázdných budov, které jsou označeny jako výzkumné laboratoře," upozornila Loefflerová.

Přestože na ochranu mají každý rok připadnout miliony dolarů, počet pand ve volné přírodě se příliš neroste. V roce 1976 jich podle oficiálních statistik bylo 1100, čtyřicet let poté necelých 1900.

Toto číslo ovšem nemusí být pravdivé. Podle slov jednoho z vědců, který si nepřál být jmenován a jehož vyjádření získal deník The Financial Times, je způsob, jakým se počet pand zjišťuje, téměř státním tajemstvím. "Výsledné číslo musí být politicky korektní, nerozhodují o něm vědci na základě svých výsledků, ale určují ho vysoce postavení úředníci," vysvětlil.

Video: Smlouva mezi Prahou a Pekingem? Přežijeme i bez ní, těžila z ní Čína, panda už je pasé, říká Hřib

28:24

S Pekingem neprobíhá žádná spolupráce, ani taková, ze které by Praha těžila, dřív byl hlavní benefit pro Čínu, byla to součást pandí diplomacie | Video: DVTV, Martin Veselovský