Pár dní předtím, než v Pekingu začal říjnový sjezd čínských komunistů, na kterém vůdce země Si Ťin-pching ještě upevnil svou přísnou kontrolu nad společností, přilákal pozornost obyvatel podivný kouř na jednom ze silničních mostů.

Opodál visely plakáty. "Chceme jídlo, ne PCR testy. Chceme svobodu, ne lockdowny. Chceme respekt, ne lži. Chceme reformu, ne kulturní revoluci. Chceme mít hlas, ne vůdce. Chceme být občané, ne otroci," stálo na jednom z nich.

Další transparent označil Si Ťin-pchinga za "despotického zrádce", kterého vinil z negativních dopadů politiky nulové tolerance vůči koronaviru. Čínské úřady často zavírají i celá města do karantény kvůli jednotkám případů nakažených. Lidé zavření doma pak mívají omezené možnosti ohledně obstarání potravin a obchodníci krachují. To vše se podepisuje na ekonomice celé země. Kritika vůči těmto praktikám se ozývá, obvykle ale skrytě nebo anonymně na sociálních sítích.

Související

Na vrcholu. Si utnul jakýkoliv náznak kritiky a je mocnější než Velký kormidelník Mao

"Od roku 1989 jsme neviděli téměř nic takového, jako je tento protest," uvedla pro americký server publikující analýzy a investigativní reportáže Grid politoložka Teresa Wrightová z Kalifornské státní univerzity. Protesty v Číně nejsou výjimkou, jen mezi lety 2013 a 2016 jich proběhlo asi 30 tisíc. Většinou se ale podle Wrightové zaměřují na místní vlády a nikdy nesměřují přímo na vůdce země. 

Demonstrant z Pekingu si na sociálních sítích vysloužil přezdívku "Bridge Man". Podobně, jako byl v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu muž čelící tankům označen za "Tank Mana".

Zmínky o něm ale čínští cenzoři rychle smazali ze sociálních sítí. To však lidem nezabránilo v tom, aby si přesto našli informace a začali projevovat svou vlastní nespokojenost.

Tady trest nehrozí

Dělají tak například během cesty metrem. Přes službu Airdrop, která umožňuje majitelům telefonů iPhone sdílet data, rozesílají dalším cestujícím fotografie demonstranta. Sdílejí taky návody na stažení VPN, se kterou lze obejít čínskou cenzuru. 

"Prvním krokem k ukončení vlády komunistické strany je probudit lidi," řekl americkému deníku New York Times student z provincie Kuang-čou, který si nepřál uvést své jméno. Rozhodl se riskovat, ale zároveň připouští, že je složité vymanit se z každodenní propagandy.

Související

Číňané se učí vlastenectví už od školky: Vytahují rudou vlajku a čtou si o straně

Stejně jako většina mladých demonstrantů i on vyrostl v době, kdy byla Čína na ekonomickém vzestupu. Tehdy na něj podle jeho slov působila propaganda, včetně té ze sociálních sítí. Události posledních let ale mění pohled mladých Číňanů. Vadí jim omezování svobod, přísná cenzura a protikoronavirová pravidla, která přispěla k rekordní nezaměstnanosti čerstvých absolventů - v srpnu to bylo 18,7 procenta, uvádí americká stanice CNN. 

Cesta metrem a moderní technologie ale nejsou jedinými nástroji nespokojených lidí. Číňané se "bouří" i na veřejných toaletách. Právě zde totiž nejsou kamery, které jinak Číňany sledují na každém kroku.

"Poprvé v životě jsem se jako čínský občan cítil spokojený. Udělal jsem pro lidi něco dobrého," řekl pro CNN Raven Wu, který na dveře kabinky pověsil vlastnoručně namalovaný plakát s hesly použitými i na protestu v Pekingu. K tomu přikreslil přeškrtnutého medvídka Pú, symbol, který bývá posměšně spojován se Si Ťin-pchingem. 

"Kvůli cenzuře a sledování mohou lidé vyjádřit své politické názory jenom tak, že je napíšou na místa, jako jsou toalety. Je smutné, že jsme utlačováni až do této míry," hodnotí další mladík Čchen Čchiang, který nedávno odpromoval. Mnozí současné protesty proto označují za "záchodovou revoluci".

Vymyté mozky

Protestující shodně uvádějí, že dosud nevěděli, kolik dalších lidí se staví proti režimu. Mezi sebou se o tom běžně nebaví, protože se bojí, aby je někdo nenahlásil. "Díky němu (demonstrantovi v Pekingu) jsem si uvědomil, že v Číně jsou stále takoví lidé, a chci, aby si to uvědomili i jiní. Ne každý má vymytý mozek. Pořád jsme národem s nápady a nadějí," líčí Matt, Číňan studující v New Yorku. 

"Skutečnost, že mnoho studentů je ochotných riskovat, ukazuje, jak rozšířená je zloba na Siho za desetiletí úpadku," hodnotí profesor na Chicagské univerzitě Tcheng Piao. Nahromaděného vzteku se podle Christiana Goebela, profesora čínských studií ve Vídni, bojí i čínský režim. "Vláda se snaží udržet dojem, že kamkoliv se podíváte, uvidíte jen podporovatele strany. Každý projev nespokojenosti ale toto zpochybňuje," domnívá se

Související

Peking znervózňují nezvykle velké protesty. Naštvaní Číňané odmítají splácet hypotéky