Diplomaté i odborníci budou v následujících dvou týdnech jednat v Glasgow o tom, jak čelit hrozbě klimatické změny s možnými katastrofálními dopady. Organizátoři si kladou za cíl přijmout takové závazky, které umožní, aby teplota na planetě vzrostla nanejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Dalším cílem konference je dosáhnout příslibu pomoci 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), které by bohaté země poskytly chudším státům, aby ty se mohly přizpůsobit novým klimatickým podmínkám.
Johnson uznal, že změna bude těžká, a vyjmenoval katastrofické scénáře hrozící, pokud bude nadále růst průměrná světová teplota oproti úrovni před průmyslovou revolucí.
Celá planeta Země se podle britského premiéra ocitla v pozici fiktivního britského tajného agenta Jamese Bonda, který je často přivázán k zařízení, jež může zničit celý svět, zatímco na hodinách odtikává čas. "To zařízení na zničení světa je ale skutečné," varoval Johnson s odkazem na klimatické změny.
"Pokud z tohoto COP26 v Glasgow neučiníme chvíli, kdy se začneme reálně zabývat klimatickými změnami, bude ve světě nezkrotitelný vztek a netrpělivost," řekl premiér asi 130 světovým lídrům včetně amerického prezidenta Joea Bidena. Na konferenci ale chybí vrcholní představitelé Ruska a Číny.
"Musíme se posunout od řečí a debat a diskuzí ke společným a skutečným činům," dodal Johnson.
"Zahajujeme tuto klimatickou konferenci, zatímco stále směřujeme ke klimatické katastrofě. Mladí lidé to vědí. Každá země to vidí. Malé rozvojové ostrovní státy - a další ohrožené země - to zažívají. Pro ně není selhání přípustné. Selhání je rozsudek smrti," řekl generální tajemník OSN António Guterres. "Je čas říct dost," dodal a vyzval světové lídry, aby místo vyčerpávání zdrojů naší planety "zvolili ochranu naší budoucnosti a zachránili lidstvo".
Před světovými vůdci vystoupil také britský princ Charles. "Oči a naděje celého světa se upírají na vás," řekl následník britského trůnu. Výsadní roli v boji se změnami klimatu by přitom podle něj měly sehrát velké korporace. "Nemám žádných pochyb o tom, že soukromý sektor je připraven splnit svou úlohu," řekl Charles a dodal, že cena za nečinnost by byla mnohem vyšší než cena prevence. Britská královna Alžběta II. ve videu vzkázala světovým lídrům, že nadešel čas konat v zájmu ochrany klimatu.
Malé ostrovní státy ohrožené vzestupem hladiny oceánů vyzývaly na úvod konference světové lídry k urychlenému postupu, který by odvrátil hrozící katastrofu. "Už teď lapáme po dechu, abychom přežili,“ řekl seychelský prezident Wavel Ramkalawan. "Zítra nepřichází v úvahu, protože už bude pozdě," dodal nejvyšší představitel státu v Indickém oceánu s odkazem zvyšování hladiny moří v důsledku tání ledovců.
Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie. Spolu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou také vybídla ke globálnímu zpoplatnění emisí skleníkových plynů. "Se zpoplatněním, které již máme v Evropské unii, které se zavádí v Číně a které by se mělo zavést v mnoha dalších zemích po celém světě, můžeme podpořit náš průmysl a naše hospodářství, aby našly technologie pro nejefektivnější způsob, jak dosáhnout klimatické neutrality," citovala Merkelovou stanice CNN.
Za velkou příležitost označil přechod k čisté energetice americký prezident Joe Biden, podle něhož by popudem k energetické přeměně měly být také v současnosti vysoké ceny energií. "Glasgow musí být začátkem desetiletí ambicí a inovací, abychom zachovali naši společnou budoucnost," řekl s tím, že přechod na čistou energetiku pomůže vytvořit miliony dobře placených míst.
Babiš kritizoval evropský klimatický balíček
Český premiér Andrej Babiš v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit.
V posledních letech byla podle předsedy české vlády ochrana životního prostředí nahrazena bojem proti klimatické změně. Připomněl, že Evropská unie chce dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, balíček Fit for 55 jde ale mnohem dál, než na čem se unie shodla. Kritizoval například to, že Evropská komise navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.
Evropa podle Babiše produkuje zhruba devět procent celosvětového množství emisí skleníkových plynů. "Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké," řekl.
Peking a Moskva zaslaly poselství
Vyhlídky na úspěšný konec summitu kalí neúčast nejvyšších představitelů některých zemí klíčových z hlediska boje proti globálnímu oteplování - Ruska, Turecka, Brazílie a především Číny, která celosvětově po USA vypouští nejvíce oxidu uhličitého do ovzduší. Čínský prezident Si Ťin-pching poslal pouze písemné prohlášení, v němž vyzval rozvinuté země, aby se nejen více angažovaly v boji proti klimatickým změnám, ale aby také podpořily rozvojové země, aby si v oblasti změny klimatu vedly lépe, uvedla tisková agentura Nová Čína.
Na konferenci nedorazil ani ruský prezident Vladimir Putin, nejvyšší představitel státu, který je čtvrtým největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Rusko dnes nicméně schválilo dlouhodobou vládní klimatickou strategii, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2060. Čína minulý týden OSN potvrdila, že množství jí produkovaných emisí skleníkových plynů ke stejnému roku sníží na "čistou nulu".
Indický premiér Nárendra Módí sdělil, že jeho země chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2070. Podle agentury DPA je to poprvé, co si třetí největší producent oxidu uhličitého na světě podobný cíl stanovil.
Neúčast vůdců Číny a Ruska podle agentury AFP nepřímo kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, který na konferenci vyzval největší znečišťovatele, opožďující se za závazky světa, ke zvýšení ambicí a klimatických cílů. Odborníci na změny klimatu nejčastěji uvádějí rok 2050 jako nezbytný termín pro zastavení uhlíkových emisí, pokud má svět zabránit nejextrémnějšímu globálnímu oteplování.
