Zabarikádovaní poslanci, vyhazovy i křivdy. Francii po Macronově kroku pohltil chaos

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
14. 6. 2024 5:25
Poté, co prezident Emmanuel Macron rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby, zavládl ve Francii nebývalý chaos. Namísto dlažebních kostek létají vzduchem vyhazovy politiků a v zemi vládne nejistota, kdo se postaví krajní pravici. Ta drtivě vyhrála eurovolby a podle prvních průzkumů je favoritem i těch sněmovních.
Francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský prezident Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Ve Francii začíná kolovat vtip, jestli voliči chtějí Macrona, nebo chaos. "Ježišmarjá," řekne si běžný Francouz - a volí chaos.

Od momentu, kdy francouzský prezident vyhlásil předčasné sněmovní volby, prochází tamní politická scéna jedním otřesem za druhým. Evropské klání vyhrála na plné čáře krajněpravicová strana Marine Le Penové Národní sdružení - získala 31,5 procenta hlasů. Macron následné překvapivé rozpuštění parlamentu zdůvodnil potřebou vrátit zemi stabilitu. Jestliže ale Francie něco momentálně nemá, je to právě ona.

Lídr francouzských republikánů Eric Ciotti na balkoně ve stranické centrále.
Lídr francouzských republikánů Eric Ciotti na balkoně ve stranické centrále. | Foto: Reuters

Lídr umírněné pravice, francouzských Republikánů, Éric Ciotti nabídl straně Marine Le Penové spojenectví ve volbách. Jedním krokem tak zrušil řadu let trvající pakt "na ochranu republiky", který velel volit ve druhém kole voleb jakéhokoli demokratického kandidáta proti zástupci lepenovců.

Ukázalo se však, že Ciotti jednal na vlastní pěst. Vedení jeho vlastní strany ho den po jeho oznámení s okamžitou platností odvolalo z funkce předsedy. Následovaly scény, které připomínaly ztřeštěné francouzské komedie ze 70. let. 

Éric Ciotti odmítl nejen opustit funkci, ale i svoji kancelář v sídle strany, ve které se zabarikádoval. Po několika hodinách se k němu členové Republikánů dostali a on odešel domů spát. Druhý den ráno se vydal do kanceláře, jako by se nic nestalo, a na sociální sítě pověsil video, jak usedá za svůj stůl a nad ním se rozvine nápis "Zpět v práci pro Francii".

Francouzští Republikáni patří v celonárodní politice mezi menší strany a v evropských volbách dostali 7,3 procenta hlasů. Mají ale populární osobnosti v regionech. Jestli ve finálovém duelu do sněmovny podpoří kohokoli proti Le Penové, nebo naopak budou hlasovat pro kandidáta krajní pravice, tak ovlivní celkový výsledek.

Vedení strany zatím slibuje, že zástupce Národního sdružení nepodpoří. Ciotti zase tvrdí, že platí jeho slova coby lídra, a rozhodnutí o svém odvolání z funkce napadl před soudem. 

Silná levice

Rozruch panuje ale i jinde. Bývalý novinář a politický radikál Éric Zemmour nechal ze svojí strany vyhodit spolupředsedkyni, neteř Marine Le Penové a hvězdu mladé krajní pravice Marion Maréchalovou. Učinil tak ze stejného důvodu - protože se ve volbách chtěla spojit se svojí tetou proti kandidátům levice nebo Macronovy koalice. Zemmour prohlásil o Maréchalové, že vyhrála "mistrovství světa ve zradě", a ukončil její členství ve straně. 

Perou se i zástupci opačného politického spektra. Spojená levicová koalice v prvním průzkumu před předčasnými volbami dosáhla 28 procent (na prvním místě jsou lepenovci se 31 procenty a třetí macronovská koalice s 18 procenty hlasů). 

Francouzští analytici tvrdí, že spíš než Macronova Obnova má šanci porazit krajní pravici právě širší levicová koalice v čele se stále populárnějším politikem Raphaëlem Glucksmannem. Klíčoví zástupci levice ale řekli, že Glucksmann vyhrál mandát europoslance a v Evropě má zůstat. 

Spojená levice má v pátek v poledne zveřejnit obsah dohody, kterou jednotlivé strany uzavřely do voleb, a také to, jaké osobnosti za ní stojí. Pochvalně se ke spojenectví už vyjádřil lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon, Glucksmann dosud mlčel. 

Kde se nynější pohyby politické scény usadí, těžko odhadovat. S jistotou lze říct jen to, že z nejistoty a chaosu těží strana Marine Le Penové.

Emmanuel Macron mezitím absolvoval první z ohlášených devíti tiskových konferencí od nynějška až do voleb, na které vysvětloval svůj krok a kde hodlá představit plán Francie do budoucna.

Macron neřekl nic překvapivého. Zdůraznil, že s menšinovou podporou v parlamentu, kterou kabinet premiéra Gabriela Attala má, není možné plnohodnotně vládnout. Dodal také, že rozhodně nechce "předat Národnímu sdružení klíče v roce 2027", jinými slovy dopomoci vítězství zástupci krajní pravice v příštích prezidentských volbách. Sám Macron v nich už kandidovat nemůže. Jakou přesně sleduje strategii předčasnými volbami už za dva týdny, kdy se uskuteční jejich první kolo, ale neřekl.

Zástupci Obnovy při pohledu na neoblíbenost Emmanuela Macrona u veřejnosti rozhodli, že se s ním před volbami raději nebudou chlubit - letáčky do kampaně tak budou poprvé bez jeho tváře.

Video: Nová epizoda podcastu E40 se věnuje chaosu ve Francii (13. 6. 2024)

Video: Martin Novák, Kateřina Šafaříková
 

Právě se děje

Další zprávy