Za ostnatým drátem. Reportáž z centra jaderného výzkumu

Jiří Just Jiří Just
2. 12. 2013 8:03
Exkluzivně z Dubny: Jak se na přísně střeženém místě hledají nové prvky.
Ministr školství a vědy v demisi Dalibor Štys na návštěvě v Dubně
Ministr školství a vědy v demisi Dalibor Štys na návštěvě v Dubně | Foto: Jiří Just

Moskva (od našeho spolupracovníka) - Rusko patří mezi světové špičky v oblasti jaderné fyziky. Nemalou zásluhu na tom má Spojený ústav jaderných výzkumů, který se nachází v Dubně - přibližně 120 kilometrů od Moskvy.

Institut v Dubně se pyšní bohatou vědeckou minulostí i současností. Tady byl poprvé na světě spuštěn vysoce výkonný urychlovač částic a v místních laboratořích bylo objeveno několik nových chemických elementů, včetně dubnia, pojmenovaného právě po ústavu.

Reportér Aktuálně.cz je jedním z mála, který mohl ostře střežené zařízení navštívit.

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně | Foto: Aktuálně.cz

Mezinárodní výzkumné centrum odděluje od okolního světa les a široká stěna s několika vrstvami ostnatého drátu. Pouze mezi stromy jsou vidět siluety laboratoří.

Do areálu se lze dostat bránou z ocelových plátů, kterou hlídají příslušníci vojsk ministerstva vnitra.

Urychlovač těžkých iontů v Dubně
Urychlovač těžkých iontů v Dubně | Foto: Jiří Just

"Bezpečnostní opatření jsou v institutu přísná. Dá se to pochopit. Je zde uloženo asi 200 kilogramů plutonia. Proto to tu tak pečlivě chrání," vysvětluje vědec, který v Dubně pracuje. Zvenku ústav připomíná přísně střeženou vojenskou základnu.

Východní CERN

Zvláštní atmosféru dodávají areálu staré budovy z 50. let, které pamatují jeho začátky.

Ústav vznikl na popud sovětské vlády, která navrhla státům východního bloku, mezi nimiž bylo i Československo, vytvořit společný institut k výzkumu jaderné fyziky.

V dobách studené války byl ústav v Dubně nazýván východní protipól Evropské organizaci pro jaderný výzkum - CERNu.

Foto: Jiří Just

"Dubnu považuji za velice dobrou mezinárodní organizaci. Byť je často srovnávána s CERNem, nedá se říct, že ji lze CERNem lehce nahradit. Je to ústav, který je s CERNem komplementární. Čili vzájemně se doplňují," říká fyzik Pavel Hedvábný.

Většina ze sedmi vědeckých laboratoří je umístěna právě ve starých budovách, které pamatují atomovou euforii. Za jejich zdmi se však nachází špičková vědecká zařízení. Mezi nimi je například urychlovač těžkých iontů, který umožňuje objevovat nové chemické prvky.

Hledá se nový element

"Ve světě jsou pouze čtyři laboratoře, které mohou provádět takové pokusy: v Americe, Německu, Japonsku a v Dubně. Dubna přitom už dokázala existenci šesti nových prvků," říká Ivan Štekl z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT, člen Výboru pro koordinaci spolupráce ČR se Spojeným ústavem jaderných výzkumů Dubna.

Hala Frankovy laboratoře neutronové fyziky
Hala Frankovy laboratoře neutronové fyziky | Foto: Jiří Just

Za hledáním nových prvků nejsou jen vrtochy nebo osobní ambice. Nové elementy mohou posunout kupředu medicínu nebo průmysl.

"Nedávno byl změřen prvek astat. Tento prvek známe dlouho, ale nikdy neexistoval v dostatečném množství, aby se daly určit jeho chemické vlastnosti. Až minulý rok byl určen jeho ionizační potenciál. Astat může posloužit třeba k léčbě rakoviny," vysvětluje Martin Veselský z Fljorovovy laboratoře jaderných reakcí v Dubně.

Naše NICA

Teď se navíc Dubna chystá na vědeckou revoluci.

Již několik let v ústavu roste mezinárodní megaprojekt urychlovače NICA. Jedná se o "mladšího bratra" ženevského velkého hadronového urychlovače.

Projekt NICA má vědcům umožnit laboratorní výzkum neutronových hvězd, které generují obrovské množství energie. Výsledky výzkumu mohou mít slibné praktické využití - třeba při hledání nových alternativních zdrojů energie.

Česko patří mezi jedenáct zemí, které se na projektu urychlovače podílejí.

"Jedním ze dvou viceředitelů ústavu je zástupce České republiky, profesor Richard Lednický. Ten zodpovídá za vytvoření unikátního komplexu supravodivého urychlovače NICA," řekl Aktuálně.cz ředitel ústavu v Dubně Viktor Matvejev.

Česká firemní účast

O projekt NICA mají zájem také české firmy. Společnost Vakuum Praha, která s Dubnou spolupracuje již čtvrt století, dodá vakuové komponenty pro urychlovač. Jihlavská stavební firma PSJ, společně s partnery z Polska a Rakouska, nedávno vyhrála tendr na stavbu další části jaderného objektu.

"Současný objem prostředků, které si firmy z Dubny odvážejí, převyšuje náš členský příspěvek. Což je velmi zajímavá věc a málokde se to stává," uvedl ministr školství a vědy v demisi Dalibor Štys během své nedávné návštěvy v ústavu jaderných výzkumů.

V roce 2012 se objem meziroční spolupráce českých firem s Dubnou zvýšil o 950 procent. Zejména díky projektu společnosti Asarko na rekonstrukci bytového domu za bezmála pět milionů eur.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Oznámila to jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo. Byl poslancem Federálního shromáždění i vládním zmocněncem pro lidská práva.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires na protest proti vyhoštění šéfa běloruského fotbalu Bazanova z Česka.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Německo vyšetřuje kvůli naftovým motorům zaměstnance bývalé automobilky PSA

Státní zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem vyšetřuje v souvislosti s případnými manipulacemi s emisemi naftových motorů některé zaměstnance bývalé automobilky PSA. Německý list Wirtschaftswoche napsal, že vyšetřování se týká motorů, které se montovaly do sportovně-užitkových vozů (SUV) značek Mitsubishi, Peugeot a Citroën. Řídící jednotky patrně pocházely od dodavatele Continental, jehož dva bývalí zaměstnanci jsou podezřelí z napomáhání k podvodu.

Skandál s emisemi naftových vozů, přezdívaný dieselgate, vypukl v roce 2015. Tehdy německá automobilová skupina Volkswagen přiznala, že po celém světě nainstalovala asi do 11 milionů aut s naftovým motorem software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Emise vozů tak při testech ukazovaly mnohem nižší hodnoty, než byla skutečnost. Týká se to i vozů Škoda. Automobilku Volkswagen už skandál přišel na více než 32 miliard eur (815 miliard Kč). Částka zahrnuje pokuty, opravy a soudní výlohy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy