Nobela za mír má Organizace pro zákaz chemických zbraní

Michal Žák Michal Žák
11. 10. 2013 13:05
Letos do norského Osla dorazilo rekordních 259 nominací, favority byli jiní.
Foto: Reuters

Oslo - Je rozhodnuto. Nobelovu cenu za mír pro rok 2013 překvapivě získala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Nobelův výbor v norském Oslu tak ukončil týdny spekulací.

OPCW se totiž do širšího povědomí veřejnosti dostala až nyní, a to v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii. Organizace na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN dohlíží na likvidaci chemického arzenálu, jímž disponuje režim prezidenta Bašára Asada.

Mnoho cest k míru

Právě to je důvodem kontroverze. Jagland ovšem něco takového odmítl. "Získala ji za dlouhodobou práci," prohlásil.

Faktem nicméně zůstává, že probíhající mise na Blízkém východě je vůbec prvním nasazením OPCW ve válečné oblasti. "Existuje mnoho cest k míru," dodal Jagland s tím, že organizace byla nominována už v minulosti.

Jako vítěze organizaci se zhruba hodinovým předstihem avizovala norská veřejnoprávní televize NRK. Obdobný tip stanici vyšel podruhé za sebou. Loni správně informovala, že ocenění získá Evropská unie.

Na laureáty čeká kromě plakety i finanční odměna osm milionů švédských korun, tedy v přepočtu bezmála 24 milionů Kč. Slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Šestnáct let práce

Mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons, OPCW) sídlí v nizozemském Haagu a funguje od 29. dubna 1997. Právě tehdy vstoupila v platnost úmluva o zákazu chemických zbraní, jejíž prosazování a dodržování má OPCW na starosti.

Má 190 členů, tedy všechny státy, které jsou signatáři úmluvy. Za Českou republiku s OPCW spolupracuje Odbor pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Od května 2003 do května 2004 byl předsedou výkonné rady organizace tehdejší český velvyslanec v Nizozemsku a stálý představitel ČR při OPCW Petr Kubernát.

Rekordní ročník

Letošní ročník byl v některých ohledech výjimečný. Do Stockholmu dorazilo hned 259 nominací, což je nejvíce v historii. I letošní rozhodnutí ovšem ukázalo, že tipy na vítěze vycházejí jen zřídka. Za favority totiž byli považováni jiní.

Žhavou kandidátkou na ocenění byla například pákistánská dívka Malalaj Júsufzaiová, která během boje za právo žen na vzdělání málem přišla o život rukou islamistů z hnutí Tálibán. Už ve čtvrtek získala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament.

Často byla zmiňována i jména amerického whistleblowera Edwarda Snowdena či konžského chirurga Denise Mukwegeho, jenž během uplynulých let ošetřil na 40 000 obětí znásilnění.

Oznámení laureátů ceny za mír patří k vrcholům takzvaného "Nobelova týdne". Od pondělí znají své nové majitele ceny za medicínu, fyziku, chemii a literaturu.

Jediným oceněním, které zbývá udělit, je cena za ekonomii. Vítěz bude znám v pondělí.

 

Právě se děje

Další zprávy